Souhrn
Česká republika zaujímá přední příčky ve světových statistikách incidence a mortality kolorektálního karcinomu. Vzhledem k relativně dlouhému času kancerogeneze je možné v rámci screeningu detekovat a včas odstranit premaligní léze. Národní program screeningu kolorektálního karcinomu probíhá v ČR od roku 2000. Základními nástroji screeningového programu jsou testy na okultní krvácení a kolonoskopie. Mezi alternativní, avšak ne plnohodnotné vyšetření patří sigmoideoskopie, CT kolografie a kapslová kolonoskopie. Podmínkou efektivního screeningového programu je pravidelné hodnocení kvality programu a vysoká účast cílové populace. Pro dostatečné pokrytí cílové populace je nezbytná transformace národního screeningového programu na populační program zavedením adresného zvaní cílové populace.
Klíčová slova kolorektální karcinom • screening • kolonoskopie • TOKS • adresné zvaní
Summary
Zavoral, M., Grega, T., Vojtechova, G., Suchanek, S. Colorectal cancer screening Czech Republic occupies top positions in the world statistics on incidence and mortality of colorectal cancer. Due to the relatively long time of carcinogenesis it is possible to detect and remove premalignant lesions in time as a result of screening programmes. National screening programme for colorectal cancer has been going on in the Czech Republic since 2000. The basic methods of the screening programme are occult blood tests and colonoscopy. Alternative, but not the full value examinations include sigmoidoscopy, CT colography and capsule colonoscopy. The requirements for an effective screening programme are regular evaluations of the programme’s quality and high participation of the target population. For adequate coverage of the target population it is necessary to transform the national screening programme to a population programme by introducing addressed invitations for the target population.
Key words
colorectal cancer screening • colonoscopy • faecal occult blood test • addressed inviting Kolorektální karcinom patří v současnosti mezi nejčastější zhoubné onemocnění ve světě i u nás. V České republice představuje nejčastější maligní onemocnění trávicího ústrojí a je celkově druhou nejčastější malignitou u obou pohlaví, hned za karcinomem prostaty u mužů a karcinomem prsu u žen.(1) Česká republika zaujímá v Evropě nelichotivé 3. místo a celosvětově 5. místo ve výskytu kolorektálního karcinomu.(2) Je zajímavou skutečností, že prvenství v Evropě ve výskytu nových případů tohoto onemocnění patří opět zemím střední Evropy, a to Slovensku a Maďarsku. Uvádí se, že ročně se v České republice diagnostikuje kolem 8000 nových případů kolorektálního karcinomu a zhruba 3700 pacientů na toto onemocnění zemře (Obr. 1).(3) Typický věk pacienta v době diagnózy se pohybuje v rozmezí 63–77 let. Je známo, že s dovršením 50. roku života dochází v průběhu dalších let k signifikantnímu zvyšování rizika vzniku sporadického kolorektálního karcinomu. V současné době je v České republice zaznamenán mírný pokles mortality na toto onemocnění a dlouhodobě stabilní incidence. Na tomto vývoji má nesporně podíl celonárodní preventivní (screeningový) program kolorektálního karcinomu. I přes medicínský pokrok v léčbě kolorektálního karcinomu je léčba tohoto onemocnění obtížná, zejména v pozdějších stadiích onemocnění. Často se setkáváme s rekurencí nádoru nebo s pooperačními komplikacemi. V současné době je pouze 47 % nádorů diagnostikováno v časném, snáze léčitelném, stadiu.
Patogeneze
Vznik kolorektálního karcinomu je výsledkem komplexních interakcí mezi genetickými faktory, faktory životního prostředí a životního stylu.(4, 5) Většinu kolorektálních karcinomů tvoří tzv. sporadické karcinomy (cca 80–85 %), které vznikají z premaligních lézí v tlustém střevě, adenomových polypů.(6) Proces kancerogeneze, změna normální sliznice přes adenom na karcinom, trvá v průměru 8–10 let a poskytuje nám dostatek času k odvrácení nepříznivé prognózy. V rámci screeningu lze premaligní léze detekovat, odstranit a zabránit tak vzniku zhoubného onemocnění nebo zachytit kolorektální karcinom v časném, snáze léčitelném stadiu.(7) Přibližně 15 % kolorektálních karcinomů tvoří hereditární a familiární formy tohoto onemocnění. Hereditární formy kolorektálního karcinomu jsou dobře definované genetické syndromy, jako např. hereditární nepolypózní kolorektální karcinom (HNPCC, 5 %) a familiární adenomatózní polypóza (FAP, 1 %). U 10 % nemocných s výskytem kolorektálního karcinomu v rodině neodhalíme přesnou genetickou etiologii a hovoříme o tzv. familiárním kolorektálním karcinomu. Cca v 1 % případů vzniká kolorektální karcinom jako pozdní následek idiopatického střevního zánětu.
Rizikové faktory
Rizikové faktory vzniku sporadického kolorektálního karcinomu můžeme obecně rozdělit na neovlivnitelné a ovlivnitelné. Mezi neovlivnitelné rizikové faktory patří zejména věk a dále pozitivní rodinná nebo osobní anamnéza kolorektální neoplazie. Mezi ovlivnitelné rizikové faktory patří denní konzumace „červeného masa“, úprava potravin smažením, pečením a grilováním, vyšší podíl živočišných tuků v potravě, kouření cigaret a zvýšená konzumace alkoholu.(8) Jako protektivní faktory se udávají pravidelná konzumace rybího masa a tuku, příprava pokrmů vařením, dostatečný příjem kalcia a vitamínu D v potravě. Vyšší příjem ovoce, zeleniny a vlákniny prokazatelně nesnižuje riziko kolorektálního karcinomu. Účinná farmakologická profylaxe bez významných nežádoucích účinků zatím neexistuje. Podle posledních studií se zdá, že zvýšené riziko kolorektálního karcinomu a také jiných nádorů souvisí s abdominální obezitou, diabetes mellitus 2. typu a dalšími složkami metabolického syndromu.(9, 10, 11) Je známo, že tyto rizikové faktory současně zvyšují kardiovaskulární morbiditu a mortalitu. Proto probíhá v České republice od roku 2012 multicentrická prospektivní studie, jejímž cílem je zjistit, zda jsou osoby se zvýšeným kardiovaskulárním rizikem (SCORE > 10 %) anebo diabetici 2. typu současně nositeli vyššího rizika kolorektální neoplazie.
Prevence
Pozitivní ovlivnění výše uvedených rizikových faktorů řadíme mezi primární prevenci kolorektálního karcinomu. Z hlediska ovlivnění epidemiologie kolorektálního karcinomu zůstává nejvýznamnějším a nejvíce efektivním nástrojem sekundární prevence. Mezi sekundární prevenci řadíme screening a dispenzarizaci. Screening znamená časnou diagnostiku choroby u asymptomatických jedinců, dispenzarizace se provádí u vybraných vysoko rizikových skupin populace (nespecifické střevní záněty, hereditární syndromy), anebo u jedinců s pozitivní osobní anamnézou kolorektální neoplazie.
Screening
Cílem screeningu kolorektálního karcinomu je zvýšení četnosti záchytu časných forem tohoto nádoru anebo záchyt tzv. pokročilých adenomů (velikost > 10 mm, tubulovilózní nebo vilózní charakter polypu a/nebo přítomnost dysplastických změn vysokého stupně). Výsledkem toho je očekávána redukce incidence a mortality kolorektálního karcinomu. Základními nástroji screeningu kolorektálního karcinomu v České republice jsou testy na okultní krvácení a kolonoskopie. V současnosti lze využít dvouetapový screeningový program (test na okultní krvácení a v případě pozitivity kolonoskopie), nebo jednoetapový program (primární screeningová kolonoskopie). Testy na okultní krvácení (TOKS) dokážou účinně detekovat malé množství krve ve stolici. Určitou nevýhodou je, že adenomové polypy krvácejí sporadicky a polypy menší než 15 mm nekrvácejí prakticky vůbec. K průkazu signifikantní kolorektální neoplazie je tedy nutné pravidelné opakování vyšetření TOKS. Ještě donedávna se používaly k vyšetření na okultní krvácení guajakové testy (gTOKS). Tyto testy byly založené na peroxidázové reakci s krví, která však byla zatížena falešnou pozitivitou (např. po pozření červeného masa) i falešnou negativitou (např. po užití vyšší dávky antioxidans – vitamínu C). Vyšetření tedy musela předcházet dieta s omezením určitých potravin. Od ledna 2013 došlo k utlumení klasických gTOKS a v současnosti jsou doporučovány pouze imunochemické testy na okultní krvácení (iTOKS, FIT). Výhodou těchto testů je vyšší senzitivita, jednoduchá manipulace a absence dietních opatření, proto se zlepšuje compliance pacientů k tomuto vyšetření. Rozlišujeme kvalitativní a kvantitativní imunochemické testy.(12) Testy jsou založené na reakci specifických protilátek proti lidskému hemoglobinu a jejich pozitivní výsledek lze kvantifikovat pomocí analyzátorů v biochemických laboratořích (tzv. cut-off value).(13) Velmi diskutovanou problematikou v současnosti je nastavení optimální hodnoty pozitivního výsledku (cut-off) kvantitativního testu, jelikož tato hodnota koreluje s mírou krvácení u prekanceróz a karcinomů tlustého střeva a určuje tak indikaci ke kolonoskopii.(14) Kolonoskopie představuje zlatý standard vyšetření tlustého střeva. Umožňuje nejen diagnostiku kolorektální neoplazie včetně odběru biopsie, ale v některých případech také terapeutické odstranění léze. Ve screeningovém programu následuje jako další krok při pozitivitě testu na okultní krvácení, nebo může být použita jako jediná screeningová metoda v rámci primární screeningové kolonoskopie (u jedinců nad 55 let). Nevýhodou tohoto vyšetření jsou určitá dietní opatření a střevní příprava projímadly. Špatná střevní příprava zvyšuje riziko přehlédnutí kolorektální neoplazie a nutnost opakování výkonu. Udává se, že přibližně 25 % pacientů, kteří podstoupí kolonoskopii, nemá adekvátně připravené tlusté střevo.(15) Na trhu existuje více preparátů na střevní přípravu, nicméně dle našich zkušeností se nejvíce osvědčila příprava polyetylen glykolem (PEG). Při správném užití umožňuje efektivně připravit i pravý tračník a má minimum nežádoucích účinků. K jeho lepší účinnosti doporučujeme dělenou přípravu ve dvou dávkách a případně kombinaci s rozpustným vitaminem C, který účinek střevního projímadla potencuje. Obecně se udává, že druhá dávka by měla být dopita nejdříve 8 hodin a nejpozději 3–4 hodiny před začátkem vyšetření.(16) Existují i alternativní možnosti vyšetření tlustého střeva, jako jsou CT kolografie a kapslová kolonoskopie. CT kolografie není v současnosti doporučovaná jako standardní screeningová metoda vzhledem k nezanedbatelné radiační zátěži a nižší specifitě.(17, 18) Vyšetření tlustého střeva pomocí kolonické kapsle se zdá jako vhodná alternativa screeningového vyšetření. Recentně byla ukončena multicentrická studie, která prokazuje vysokou specificitu a dostatečnou senzitivitu pro detekci klinicky relevantní kolorektální neoplazie v screeningové populaci. Lze jí považovat za adekvátní vyšetření v rámci screeningu kolorektálního karcinomu. Toto vyšetření však nelze zatím rutinně provádět vzhledem k aktuálně probíhající analýze získaných dat a relativně vysoké ceně vyšetření, které není zatím hrazeno ze zdravotního pojištění.
Národní screeningový program
Vzhledem k vysoké incidenci a potenciálně dlouhému procesu kancerogeneze byl v roce 2000 v České republice zahájen národní screeningový program kolorektálního karcinomu.(19) Během let prošel řadou změn, které pozitivně ovlivnily výskyt tohoto onemocnění u nás. Základním předpokladem byla téze, že věk je jedním z hlavních rizikových faktorů sporadického kolorektálního karcinomu. Screening se původně týkal asymptomatických jedinců starších 50 let, kteří měli negativní osobní a rodinnou anamnézu ve výskytu kolorektální neoplazie. Probíhal jako dvouetapový program. Guajakový TOKS byl nabízen ve dvouletém intervalu v ambulancích praktických lékařů v rámci preventivní zdravotní prohlídky. V případě pozitivity gTOKS byla indikována kolonoskopie. Design programu byl postaven na pozitivních zkušenostech z předchozího období, kdy proběhlo 6 pilotních studií s programem TOKS (Haemoccult II) – kolonoskopie, následované dvěma prospektivními studiemi (Český screeningový program v letech 1985–1991 a Pražský projekt v letech 1997–1998 ).(20, 21) Na základě těchto studií byl prokázán jeden z hlavních cílů screeningu, a to pokles mortality na dané onemocnění. Do roku 2006 byl program hodnocen pouze na základě agregovaných (souhrnných) dat. Vzhledem ke zvyšujícím se nárokům na kvalitu programu byla v roce 2006 zahájena spolupráce s Institutem biostatistiky a analýz Masarykovy univerzity (IBA) a vytvořena on-line databáze screeningových kolonoskopií založená na sběru dat anonymně individuálních. V roce 2009 došlo k úpravě dosavadního designu programu, jehož součástí bylo zavedení primární screeningové kolonoskopie, imunochemických testů na okultní krvácení (iTOKS/FIT) a zapojení ambulantních gynekologů do národního screeningu. Test na okultní krvácení byl nadále nabízen asymptomatickým jedincům starším 50 let (gTOKS nebo FIT) v jednoročním intervalu a v případě pozitivity následovala screeningová kolonoskopie. Zásadní změnou byla možnost volby každého jedince v 55. roce života – buď dále pokračovat ve vyšetřování TOKS ve dvouletém intervalu, nebo absolvovat tzv. primární screeningovou kolonoskopii, která je v případě negativního nálezu zopakována v desetiletém intervalu.(22) Od roku 2013 došlo k utlumování guajakových testů na okultní krvácení a jejich nahrazení imunochemickými testy. Zavedením FIT, primární screeningové kolonoskopie a zapojením ambulantních gynekologů došlo k nárůstu pokrytí cílové populace, která v České republice čítá 3,8 miliónu jedinců, na 25 %. Nicméně pro signifikantní změnu incidence a mortality na toto zhoubné onemocnění je nezbytná účast minimálně 50 % (optimálně až 65 %) cílové populace. Proto došlo v lednu 2014 ke změně oportunního programu na populační zavedením státem organizovaného adresného zvaní. Občané starší 50 let jsou svými zdravotními pojišťovnami korespondenčně vyzýváni k participaci na screeningu kolorektálního karcinomu. Kromě toho probíhá současně adresné zvaní k provedení screeningu karcinomu mamy a děložního čípku u žen od dovršení příslušného věku. Program zvaní je koordinován Ministerstvem zdravotnictví ČR ve spolupráci s plátci zdravotní péče a s odbornými lékařskými společnostmi.
Výsledky národního screeningového programu
Dosavadní změny v národním screeningovém programu kolorektálního karcinomu vedly k pozitivnímu ovlivnění epidemiologie tohoto onemocnění, zejména k mírnému poklesu mortality a záchytu časnějších forem kolorektálního karcinomu.(23) Podíl klinického stadia I v době stanovení diagnózy za poslední dekádu vzrostl z 19 % na 25 % všech diagnostikovaných nádorů kolorekta známého stadia (Obr. 2). Navíc stoupá počet provedených screeningových kolonoskopií. Od zavedení on-line sběru individuálních dat v roce 2006 do dubna 2014 bylo v rámci screeningu kolorektálního karcinomu provedeno (resp. dosud do on-line databáze zadáno) 135 605 kolonoskopií, z nich bylo 114 997 screeningových, následujících po pozitivním TOKS, a 20 608 tzv. primárních screeningových kolonoskopií. Adenomové polypy (Obr. 3) byly diagnostikovány u 45 638 jedinců (33,7 %, tzv. adenoma detection rate), což je jeden z indikátorů kvality kolonoskopie. Podle recentně publikovaných evropských guidelines by adenoma detection rate neměl být nižší než 20 %.(24) U 5138 osob (3,8 %) byl v rámci screeningového programu nalezen karcinom. (Obr. 4). V detekci karcinomů, na rozdíl od adenomů, je patrný sestupný trend. Dochází ke snížení podílu pacientů s kolorektálním karcinomem z 6,3 % v roce 2006 na 3,7 % v roce 2013 (Tab. 1). Indikátory kvality kolonoskopie
Kontrola kvality kolonoskopického vyšetření probíhá na základě jasně definovaných indikátorů kvality. Mezi tyto indikátory kvality v současnosti patří již zmiňované procento zachycených adenomů (adenoma detection rate, ADR), dále počet provedených preventivních kolonoskopií (minimálně 50 za rok), poměr totálních kolonoskopií (ceacal intubation rate, CIR), čas extrakce přístroje a podíl komplikací terapeutických kolonoskopií. V letech 2006–2010 byla endoskopická polypektomie (EPE), provedená v rámci programu screeningu kolorektálního karcinomu, komplikována krvácením v 0,89 % případů. Perforace byla zaznamenána u 0,13 % EPE provedených v rámci screeningového programu v ČR.
Hodnocení kvality screeningového programu
Hodnocení kvality screeningového programu je dle evropských doporučení určováno pomocí dlouhodobých a krátkodobých ukazatelů kvality. Zatímco krátkodobé ukazatele kvality (počet provedených TOKS a screeningových kolonoskopií, ADR a CIR) jsou v ČR efektivně plněny, v dlouhodobých ukazatelích je Český národní program jen částečně úspěšný.(25) Mezi dlouhodobé ukazatele kvality, které úspěšně plníme, patří snížení mortality kolorektálního karcinomu a zvýšení záchytu karcinomů v časném stadiu. Mezi nedostatečné parametry kvality patří zejména sledování výskytu tzv. intervalových karcinomů (karcinom vzniklý v intervalu mezi screeningovou a dispenzární kolonoskopií), chybění propojitelnosti informačních databází (screeningová databáze, Národní onkologický registr a Národní referenční centrum) a nedostatečné celkové pokrytí cílové populace, které činí v současnosti 25 %. Dle evropských doporučení je potřeba k významnému ovlivnění demografických dat zvýšení celkové účasti cílové populace alespoň na dvojnásobek. Uspokojivou účast celkové populace (nad 50 %) dosahují země, které zavedly populační screening, to znamená přímé oslovení celé cílové populace (např. Velká Británie, Francie, Finsko). Toho efektu lze dosáhnout centrálním zvaním cílové populace, které již v těchto krajinách funguje a v České republice bylo zahájeno začátkem roku 2014.
Závěr
Kolorektální karcinom patří mezi nejčastější zhoubné onemocnění i přesto, že mu lze účinně předcházet primární a sekundární prevencí. Díky screeningovému programu dochází v České republice k dlouhodobé stabilizaci incidence a mírnému poklesu mortality na toto onemocnění. K tomu, aby byl screeningový program účinný, je nutné zvýšení účasti cílové populace na programu. Jedním ze zásadních kroků k efektivnímu screeningovému programu je zavedení kontinuálního adresného zvaní.
Prohlášení: autor v souvislosti s tématem práce v posledních 12 měsících nespolupracoval s žádnou farmaceutickou firmou.
Literatura
1. DUŠEK, L., a kol. Epidemiologie, prevence a léčba kolorektálního karcinomu dle dostupných českých a mezinárodních dat. Praha : FN v Motole, 2012. ISBN 978-80-87347-07-2. 2. FERLAY, J., SHIN, HR., BRAY, F., et al. Cancer Incidence and Mortality. Worldwide & International Agency for Research on Cancer 2010; http://globocan. iarc.fr.
3. DUŠEK, L., MUŽÍK, J., KUBÁSEK, M., et al. Epidemiologie zhoubných nádorů v České republice. Masarykova univerzita, 2007, cit. 2008-12-15.
4. FEARON, ER., VOGELSTEIN, B. A genetic model for colorectal tumorigenesis. Cell, 1990, 61, p. 759–767. 5. ROZEN, P., YOUNG, G., LEVIN, B., et al. Colorectal Cancer in Clinical Practice: Prevention, Early Detection, and Management. London : UK, Martin Dunitz, 2002, pp. 23–37.
6. MUTO, T., BUSSEY, HJ., MORSON, BC. The evolution of cancer of the colon and rectum. Cancer, 1975, 6, p. 2251–2270.
7. WINAWER, SJ., ZAUBER, AG., HO, MN., et al. Prevention of colorectal cancer by colonoscopic polypectomy. The National Polyp Study Workgroup 1993. N Engl J Med, 1993, 329, p. 1977–1981.
8. CHAN, A., GIOVANNUCCI, E. Primary prevention of colorectal cancer. Gastroenterology, 2010, 138, p.2029–2043.
9. SHOELSON, S., HERRERO, L., NAAZ, A. Obesity, inflammation, and insulin resistance. Gastroenterology, 2007, 132, p. 2169–2180.
10. LARSSON, SC., et al. Diabetes mellitus and risk of colorectal cancer: a meta-analysis. J Natl Cancer Inst, 2005, 97, p. 1679–1687.
11. WILL, JC., et al. Colorectal Cancer: Another Complication of Diabetes Mellitus? Am J Epidemiol, 1998, 147, p. 816–825.
12. JOUVE, JL., REMONTET, L., DANCOURT, V., et al. Estimation of screening test (Hemoccult) sensitivity in colorectal cancer mass screening. Br J Cancer, 2001, 84, p. 1477–1481.
13. La VECCHIA, C. Fecal occult blood screening for colorectal cancer: open issues. Ann Oncol, 2002, 13, p. 31–34.
14. TOWLER, BP., IRWIG, L., GLASZIOU, P., WELLER,
D., KEWENTER, J. Screening for colorectal cancer using the faecal occult blood test, hemoccult 2000. Cochrane Database Syst Rev, CD001216, 2000.
15. SEEFF, LC., NADEL, MR., KLABUNDE, CN., et al. Patterns and predictors of colorectal cancer test use in the adult U. S. population. Cancer, 2004, 100, p. 2093–2103.
16. VEPŘEKOVÁ, G., SUCHÁNEK, Š., MARTÍNEK, J., ZAVORAL, M. Příprava střeva ke kolonoskopii. Gastroenterologie a hepatologie, 2012, 66, s. 57–62. 17. PICKHARDT, P., et al. Computed tomographic virtual colonoscopy to screen for colorectal neoplasia in asymptomatic adults. N Engl J Med, 2003, 349, p. 2191–2200.
18. JOHNSON, CD., et al. Accuracy of CT colonography for detection of large adenomas and cancers. N Engl J Med, 2008, 359, p. 1207–1217.
19. ZAVORAL, M., ZÁVADA, F., ŠÁLEK, C., FRIČ, P. Czech Society of Gastroenterology: Colorectal Cancer Screening in the Czech Republic. Endoscopy, 2006, 38, P. 550–551.
20. FRIC, P., ZAVORAL, M., DVORAKOVA, H. An adapted program of colorectal cancer screening7 years experience and cost-benefit analysis. Hepatogastroenterology, 1994, 41, 413-416.
21. FRIČ, P., ZAVORAL, M., ČEKAL, J., et al. Screening kolorektálního karcinomu v současném systému zdravotní péče. Endoskopie, 1999, 8, s. 39–45.
22. ZAVORAL, M., SUCHANEK, S., ZAVADA, F., et al. Colorectal cancer screening in Europe. World J Gastroenterology, 2009, 47, p. 5907–5915.
23. DUŠEK, L., MUŽÍK, J., KUBÁSEK, M., et al. Epidemiologie zhoubných nádorů v České republice. www.svod.cz, 2005.
24. KAMINSKI, MF., REGULA, J., KRASZEWSKA, E., POLKOWSKI, M., WOJCIECHOWSKA, U., DIDKOWSKA, J., et al. Quality indicators for colonoscopy and the risk of interval cancer. N Engl J Med, 2010, 362, p. 1795–1803.
25. SEGNAN, N., PATNICK, J., von KARSA, L. European guidelines for quality assurance in colorectal cancer screening and diagnosis. 1st ed, European Union, 2010, p. 274–297.
e-mail: miroslav.zavoral@uvn.cz
Tab. Výsledky kolonoskopických vyšetření v ČR dle indikace
Rok Počet vyšetření Adenomové Podíl Karcinomy Podíl
polypy
TOKS+ kolonoskopie 2006 5 334 1 578 29,60% 335 6,30%
2007 5 679 1 635 28,80% 337 5,90%
2008 7 458 2 367 31,70% 446 6,00%
2009 11 711 3 781 32,30% 599 5,10%
2010 18 327 6 234 34,00% 828 4,50%
2011 20 132 7 134 35,40% 733 3,60%
2012 21 137 7 802 36,90% 778 3,70%
2013 21 924 8 709 39,70% 805 3,70%
2014* 3 295 1 120 34,00% 78 2,40%
Celkem 114 997 40 360 35,10% 4 939 4,30%
screeningová kolonoskopie 2009 1 362 345 25,30% 24 1,80%
2010 4 400 1 076 24,50% 43 1,00%
2011 4 576 1 162 25,40% 42 0,90%
2012 4 495 1 145 25,50% 35 0,80%
2013 4 951 1 356 27,40% 48 1,00%
2014* 824 194 23,50% 7 0,80%
Celkem 20 608 5 278 25,60% 199 1,00%
CELKEM 135 605 45 638 33,70% 5 138 3,80%
Zdroj: Registr screeningu KRK
průběžné výsledky duben 2014
Čísla reprezentují počty subjektů, nikoliv počet nalezených polypů/karcinomů.
Obr. 1 Dlouhodobé trendy v incidenci a mortalitě kolorektálního karcinomu v ČR
Obr. 2 Podíl klinických stadií kolorektálního karcinomu při diagnóze
Obr. 3 Přisedlý polyp colon transversum – standardní zobrazení
Obr. 4 Cirkulární stenózující karcinom colon ascendens