Jaterní selhání
Co se dozvíte v článku
Játra jsou zodpovědná za výrobu mnoha chemických sloučenin nezbytných pro lidský organismus (hormonů, složek krve a podobně), probíhají v nich klíčové metabolické procesy (včetně zpracování cukrů, tuků a bílkovin) a zároveň se starají o odstraňování odpadních látek z těla.
Jakmile jsou některé z těchto funkcí narušeny, dochází k rozvratu vnitřního prostředí a ohrožení na životě. Jedná se tedy o velmi nebezpečný stav, který může mít mnoho příčin. Selhání jater přitom bývá jak chronické, tak akutní. To znamená, že může nastat poškození i doposud zdravých jater. [1, 2, 3]
Proč dochází k selhání jater?
K jaternímu selhání dochází ve chvíli, kdy tento orgán již není schopen plnit své funkce. Nejčastějšími příčinami bývají škodlivé látky, jako je infekce a alkohol. Zpravidla však záleží na tom, zda jde o akutní jaterní selhání, nebo se jedná o chronické selhávání jater.
Chronické selhání jater: alkohol a rakovina
Chronické selhávání jater má obvykle na svědomí cirhóza jater způsobená nadměrným užíváním alkoholu, ale stejně tak může dojít k selhání jater při rakovině, ať už v důsledku samotné rakoviny jater, nebo kvůli přítomnosti metastází jiných nádorových onemocnění.
Léčíte se s nějakým jaterním onemocněním?
Akutní selhání jater: příčiny
Akutní selhání jater bývá způsobeno poškozením jaterní tkáně zevním činitelem, mezi které patří například:
- infekční hepatitidy (například žloutenka typu B),
- autoimunitní hepatitidy,
- metabolická onemocnění (Wilsonova choroba a podobně,
- léky (otrava paracetamolem a podobně),
- jedy. [4, 5, 6]
Jaké má selhání jater příznaky?
Selhání jater se projevuje především neschopností těla zbavovat se odpadních a škodlivých látek, čímž dochází k jejich hromadění v organismu. Jedná se především o amoniak a další dusíkaté látky. Nejcitlivějším orgánem, který na tyto dusíkaté plyny reaguje, je pak mozek, jenž může být jejich působením poškozen. To mívá za následek poruchy vědomí, koma i smrt.
Příznaky selhání jater mohou připomínat jiné zdravotní stavy a k jeho rozvoji může docházet i v řádu několika let. To je také důvodem, proč mnohdy nebývá odhaleno včas. Pokud je však funkce jater poškozena, může se u vás rozvinout žloutenka a jiné příznaky.
Příznaky chronického selhávání jater
Projevy chronického selhávání jater mohou být následující:
- únava,
- nevolnost,
- ztráta chuti k jídlu,
- průjem,
- zvracení krve,
- krev ve stolici,
- nepohodlí na pravé straně břicha, těsně pod žebry.
S tím, jak se onemocnění zhoršuje, se můžete začít cítit velmi zmatení a ospalí, a to vlivem usazování toxinů v mozku. V pokročilém stádiu selhávání jater se pak mohou přidat symptomy, kam patří například:
- žloutenka (zažloutlé bělmo a kůže),
- otoky břicha a kotníků,
- třes rukou,
- extrémní únava,
- dezorientace,
- demence,
- poruchy vědomí,
- kóma.
Akutní selhání jater: příznaky
Pokud dojde k akutnímu selhání jater, může se projevit těmito obtížemi:
- krvácení,
- změny duševního stavu,
- zatuchlý nebo sladký zápach dechu,
- problémy s pohybem,
- celkový pocit nevolnosti,
- žloutenka. [7, 8, 9]
Diagnostika selhání jater
Pokud se u vás objeví kombinace některých z výše uvedených příznaků, jako je zažloutlé bělmo a kůže, citlivost v horní části břicha nebo neobvyklé změny vaší osobnosti či chování, měli byste vyhledat lékaře, který diagnostikuje selhání jater na základě vaší osobní anamnézy, vašich příznaků a výsledků testů.
K odhalení narušené funkce jater se zpravidla provádějí jaterní testy z krve, testy moči, a zobrazovací metody břicha, jako je ultrazvuk nebo CT vyšetření. Akutní jaterní selhání může náhle postihnout i jinak zdravého člověka a může vás ohrozit na životě, proto jej rozhodně nepodceňujte. Umírání na selhání jater může nastat i při podání té nejlepší léčby, pokud není zahájena včas. [10, 11]
Léčba selhání jater
Dojde-li k akutnímu selhání jater, je nezbytná hospitalizace na jednotce intenzivní péče. Vždy se přitom nejprve přistupuje k léčbě stavu, který selhání vyvolal. Dále se terapie zaměřuje na zmírnění příznaků postižených životné důležitých orgánů, přičemž nejvýznamnější přínos má transplantace jater, která mnohonásobně zvyšuje šance na přežití. Pokud je důvodem selhání jater Wilsonova choroba, transplantace jater je jedinou možností léčby.
V případě chronického selhávání jater je nezbytná komplexní léčba, jež zahrnuje kvalitní stravu bohatou na bílkoviny, podávání vitamínu K proti krvácení a případně také zahájení preventivní léčby proti žaludečním vředům.
Jaterní encefalopatii (narušení mozkových funkcí) je dále možné zabránit podáním antibiotik. Ta vybíjejí střevní bakterie, které produkují dusíkaté plyny a které poškozená játra nedokážou odbourat. Někdy mohou pomoci také projímadla, jež zabraňují vzniku zácpy a přeměňování stolice na dusíkaté zplodiny. Změny životního stylu dále zahrnují:
- vyhýbání se alkoholu nebo lékům, které mohou poškodit játra,
- omezení určitých potravin, a to včetně červeného masa, sýru a vajec,
- kontrola metabolických rizikových faktorů, kam patří vysoký krevní tlak a cukrovka,
- omezení soli ve stravě.
O pravděpodobnosti úspěšného vyléčení nejlépe vypovídá stupeň encefalopatie. Pokud je nízký, šance na přežití jsou vysoké. Je-li vysoký, šance na dlouhodobý život jsou poměrně nízké. [12, 13, 14]
Zdroje: internimedicina.cz, medixa.org, liverfoundation.org, stefajir.cz, medixa.org, my.clevelandclinic.org, mayoclinic.org, webmd.com, hopkinsmedicine.org