Poplatek 30 korun za položku na receptu by se neměl platit, jest -liže doplatek za lék přesáhne 30 korun. Bude-li nižší, poplatek 30 korun se platit bude.
Nadále mají i děti platit 60 Kč za každý den hospitalizace v nemocnici a 90 Kč na pohotovosti.
Návrh zákona se nyní vrací do Sněmovny, pokud jej podpoří 101 poslanců, mohl by začít platit od 1. dubna. Kompromis tak prošel hlasy koalice i za pomoci soc. dem., i když prioritou ČSSD zůstává úplné zrušení poplatků.
Proti senátnímu návrhu byl jen bývalý ministr zdravotnictví, senátor Tomáš Julínek (ODS). Dva sociální demokraté, Pavel Lebeda a Josef Řihák, se zdrželi.
„Je to velmi malý kompromis. Vadí nám, že nebyli od poplatků osvobozeni senioři. Poradíme se, co dál,“ řekl Právu David Rath.
Rath v Senátu předkládal rozhodnutí Sněmovny z loňského prosince, kterým se ruší všechny poplatky ve zdravotnictví.
„Senátorský návrh půjde znovu do Sněmovny a my se pokusíme získat 101 hlas, aby byl přehlasován, a tedy platilo původní rozhodnutí Sněmovny, to je zrušení všech poplatků,“ řekl Rath.
Výhrady měl i exministr Julínek: „Osvobození dětí do 18 let je politický kompromis, stejně jako snížení limitu na 2,5 tisíce. S tím se původně nepočítalo,“ řekl Právu Julínek.
Tento kompromis ale vyjednala nová ministryně zdravotnictví a kývl na něj ještě před jednáním Senátu jak premiér Mirek Topolánek (ODS), tak i rebelující zelené poslankyně Věra Jakubková a Olga Zubová. Lidovecký poslanec Hovorka se ale domnívá, že je to málo. Ještě před uvedeným hlasováním Senát zamítl zrušení všech poplatků tak, jak jej schválila Sněmovna v prosinci loňského roku.
Pro zrušení bylo 32 senátorů, proti 40 a ke schválení bylo zapotřebí 39. Sociální demokraty v zamítnutí všech poplatků podpořil jen Václav Jehlička z KDUČSL a komunisté Vlastimil Balín, Marta Bayerová a Václav Homolka. Proti návrhu byli všichni senátoři ODS, dále senátoři KDU-ČSL.
Rozhodnutí Senátu předcházela několikahodinová rozprava. Nepřinesla ale nová fakta. Jen se v ní opět do sebe pustili poslanec Rath, který předkládal návrh Sněmovny na zrušení všech poplatků, a bývalý ministr Julínek.
Rath uvedl, že Julínek i premiér Topolánek by měli zkusit žít za šest až sedm tisíc korun měsíčně, což je běžný měsíční příjem důchodců. Dodal, že tisíce lidí přestaly docházet k lékaři a užívat léky na svá chronická onemocnění a to se zdravotnictví vymstí. „Devadesát pět procent důchodců si skutečně nežije nad poměry,“ řekl Rath.
Julínek: péče se přestala nadužívat
Naproti tomu exministr Julínek argumentoval, co vše dobrého poplatky přinesly. Podle jeho slov poklesla návštěva lékařské služby první pomoci o 40 procent, položky na receptu o 30 procent a vydaných balení léků o 15 procent, návštěvy ambulantních specialistů o 17 procent. Naopak stoupl počet preventivních prohlídek o 18 procent. Je to prý důkaz, že se přestala nadužívat lékařská péče.
Podle jeho slov ochranný limit 5000 korun na poplatky a doplatky za léky loni překročilo 20 tisíc lidí. To je ale jen šestina odhadu ministerstva zdravotnictví.
Julínek to zdůvodnil tím, že ministerstvo vycházelo z údajů, kdy nebyla přesná statistická data o čerpané péči. Vyzval pak poslance, aby neměnili poplatky. „Musíte je pro letošní rok vnímat jako protikrizové opatření.“ Ještě dodal, že „celkové náklady důchodců, které investují na zdraví, jsou 4 % ze všech nákladů, které mají. Čtyři procenta! Celkem je to 2,4 % v české populaci, co dávají na zdraví.“
Senátor ČSSD Jiří Dienstbier uvedl, že „pro lidi, kteří mají desetkrát, patnáctkrát nižší příjem, než máme my tady v Senátu, těch 90 Kč a 150 Kč atd. je velice velká zátěž“.
Soc. dem. Karel Korytář uvedl, že poplatky měly likvidační dopad, například na rodiny s dětmi. Naopak senátor Jiří Nedoma (ODS) se domnívá, že zavedení poplatků znamenalo změnu myšlení lidí. „Dokonce ve svém regionu mám i některé domovy důchodců, kde jsem nenašel ani jednoho důchodce, který by si na toto (poplatky) stěžoval.“
Václav Pergl, Právo