Situace, která se může vymknout kontrole. Co dělat v případě těžké alergické reakce?

Vyjmenovat, na co vše může být člověk alergický, by zřejmě vydalo na několik samostatných článků. Od prachu po laktózu, od koček po slunce, od včelího píchnutí po pyl. Možností jsou vskutku stovky, možná tisíce.

Samotná alergie je de facto nepřiměřenou reakcí lidského organismu, respektive jeho imunitního systému na podnět pocházející z vnějšího prostředí. Jak velká tato reakce může být, je individuální. U každého jedince je tomu jinak, přičemž odlišná pochopitelně může být i doba, po kterou organismus takto neadekvátně reaguje. Existují alergie, s nimiž člověk zápasí celý svůj život, ale jsou tu i takové, které postupem času – ať už díky účinné léčbě, nebo jednoduše samy od sebe – odezní.

Alergická reakce na bodnutí hmyzem

Jednou z nejrozšířenějších forem alergií jsou alergie na bodnutí, respektive kousnutí hmyzem. Pokud nestihnete včas zareagovat a poskytnout postiženému první pomoc, může se zdánlivě poklidná odpolední procházka přírodou v okamžiku proměnit v obří noční můru. Zde je návod, jak v takové situaci postupovat.

• V první řadě uložte dotyčného do polohy v polosedě a zeptejte se ho, zda se mu podobná věc již někdy předtím stala a zda má u sebe nějaké léky. Pokud ano, pomozte mu s jejich aplikací.
• Nikdy nečekejte, zda se alergická reakce náhodou zhorší či nikoliv, a okamžitě zavolejte ZZS na čísle 155, případně 112.
• Pokud nastala takzvaná anafylaktická reakce, postiženého uložte na záda a nadzvedněte mu nohy přibližně o 30° výše.
• Neustále kontrolujte, zda dotyčný dýchá. Současně si zaznamenejte, kdy k poštípání či kousnutí došlo, protože přivolaný lékař potřebuje nezbytně tyto informace znát.
• Jestliže se dýchání zhoršuje, hrozí taktéž srdeční zástava. Pokud pak skutečně nastane, je nutné ihned zahájit resuscitaci.
• Pakliže postiženého kousl/bodl hmyz například do jazyka, je potřeba zajistit průchodnost dýchacích cest. V případě, že se člověk začne dusit, je nezbytné uchýlit se k takzvané koniotomii. Hlavu dotyčného hluboce zakloňte, zafixujte levou rukou jeho hrtan a svoji pravou rukou proveďte vertikální řez mezi první a druhou hrtanovou chrupavkou, případně do inkriminovaného místa napíchněte několik tlustších jehel, pomocí nichž zajistíte dýchání. Mějte nicméně na paměti, že samotné provedení tohoto chirurgického zákroku může být pro někoho, kdo neabsolvoval alespoň kurz první pomoci, velice náročné. Proto je v takových chvílích potřeba postupovat přesně podle pokynů vyškoleného pracovníka ZZS, s nímž byste měli být neustále ve spojení.
• Pokud se stále nedaří obnovit dýchání a srdeční činnost, aplikujte pacientovi po konzultaci s lékařem na telefonu adrenalin (je-li k dispozici).
• Vyčkejte, než dorazí přivolaná pomoc a nadále pokračujte v resuscitaci.

Alergická reakce na slunce

Alergie na slunce bývá spojena s chvílemi, kdy je lidský organismus vystaven větší dávce slunečního záření, než na který bývá zvyklý. Zpravidla se tak stane například na dovolené u moře či na horách. Projevuje se nejčastěji svědivým zarudnutím pacientovy pokožky a mokvajícími pupínky.

V zásadě lze rozlišit tři typy alergických reakcí spojených, respektive pramenících z nadměrného se vystavení slunečním paprskům, a sice polymorfní světelná erupce, takzvané Mallorca akné a fotoalergické a fototoxické reakce.

V případě prvního typu bývají nejvíce postižena místa, která jsou slunci vystavena trvale, tedy například obličej, krk, ruce nebo lýtka. V důsledku reakce začne kůže svědit, případně se dostaví kopřivka. To vše přitom v řádu několika hodin.

U typu číslo dva, jak už ostatně sám název napovídá, pak začnou pacientovi na těle vyskakovat pupínky podobné akné.

Třetí forma je spjata s užitím nějaké fototoxické látky, která by sama o sobě člověku nebezpečná nebyla. Ke komplikacím může dojít až tehdy, vystaví-li se dotyčný přímému slunečnímu záření. Typicky se tak děje například ve chvíli, kdy se pacient léčí antibiotiky nebo zkonzumuje některé vybrané potraviny (jedná se především o citrusové plody, celer, potažmo fíky). A jak tedy tyto alergické reakce řešit?

• Protože je způsobí vždy jeden a samý činitel, a sice slunce, je nejdříve ze všeho nutné, aby se postižený vystavoval slunečnímu záření co možná nejméně.
• Jestliže se pacient nemůže v případě těžší reakce dostavit neprodleně k lékaři, sáhněte po takzvaných antihistaminikách. V tomto ohledu se mezi nejoblíbenější léky řadí výrobky Zyrtec, Claritin, potažmo Xyzal. Pamatujte nicméně na to, že všechna volně prodávaná antihistaminika jsou určena pouze k potlačení akutních projevů alergie a není vhodné je užívat dlouhodobě. Pokud se pacientův stav během tří dnů nezlepší, poraďte se o jejich dalším užívání s lékařem.
• Mokvající pupínky je možné zasypat dětským pudrem.
• Snažte se pacientovu kůži chladit studenými obklady, neboť by se tak měla snížit intenzita svědění.
• Doporučuje se omezit používání parfémů, kolínské či osvěžujících kapesníčků.
• Chraňte postižená místa oblečením, po koupání ve slané vodě a pobytu na slunci by se dotyčný měl osprchovat. A pokud příznaky během pár dní nepoleví, měl by vyhledat odbornou lékařskou pomoc.

Alergická reakce na pyl

Poměrně velkou skupinu alergiků čítají ti, jejichž dýchací cesty jsou citlivé na pyly. Pro tyto lidi bývá každoročně nejkritičtějším obdobím jaro, potažmo začátek léta, kdy pylová sezóna dosahuje svého vrcholu.

Projevy této formy alergie mohou být různé. Nejčastěji jsou však spjaty s kýcháním a svěděním, respektive pálením hluboko v nose. V důsledku toho dochází postupně k ucpávání nosu a tvoření hlenu. Výjimkou ovšem není ani bolest hlavy a celková únava.

Kromě toho může dotyčný začít kašlat, pociťovat bolest na hrudi a dušnost. V jistých případech může podráždění pylem vyvolat zánět spojivek, vyrážku či teplotu.

V závislosti na tom, jak závažná tato alergická reakce je, by měl pacient na danou situaci zareagovat.

• V případě lehčích forem pomohou nosní spreje, například Otrivin. Týká-li se alergie spíše očí, představují dobrého pomocníka oční kapky Livotosin.
• V případě, že je reakce organismu přeci jen závažnějšího charakteru, mohou pomoct již zmíněná antihistaminika. Ještě před tím, než je dotyčný začne používat, by se však měl poradit se svým lékařem, respektive alergologem.
• Pakliže se příznaky během několika hodin, případně dnů nelepší, či dokonce se zhoršují, je nezbytné vyhledat odbornou lékařskou pomoct.

Alergická reakce na mléko

Mezi další rozšířené formy alergií patří rovněž alergie na mléko, respektive na bílkovinu kravského mléka. Nejčastěji se projevuje už v útlém věku (typicky kolem jednoho roku) a v devíti z deseti případů během tří let úplně vymizí. Pakliže se tak nestane, musí se dotyčný nadále řídit značně upraveným jídelníčkem, neboť má naprostý zákaz jakékoliv konzumace mléka a mléčných výrobků.

V případě, že člověk trpící alergií na mléko jej nějakým způsobem zkonzumuje, může u něj dojít k bolestem břicha, kolice, plynatosti, zácpě, zvracení, průjmu, v krajních případech se v jeho stolici dokonce může objevit i krev.

Mimo to může pacientovi naskočit vyrážka, svědění kůže, ekzém či kopřivka. V ojedinělých případech se mohou dostavit taktéž problémy s dýcháním. Jestliže člověk mléko či mléčné výrobky omylem pozře, měl by se řídit následujícími jednoduchými zásadami.

• Alergik by měl u sebe vždy mít léky, které mu předepsal jeho alergolog, a v takovém případě je i bez váhání použít.
• Co nejrychleji vyhledat lékařskou pomoct.

Zobrazit další články speciálu Jaro/Léto