Skříplý nerv může způsobit špatné držení těla, ale i křížení nohou. Uvolnit ho lze protahováním

Co je skříplý nerv?

Skříplý nerv se odborně označuje jako radikulopatie. Pojmem skříplý či skřípnutý nerv tedy nazýváme poškození či poranění nervu nebo souboru nervů. Dochází k tomu, když na nerv vyvíjí nadměrný tlak okolní tkáně (svaly, šlachy či chrupavky). Skříplý nerv se projevuje bolestí, brněním, slabostí či necitlivostí. Jeho projevy je možné pocítit kdekoli, kde daný nerv působí, tedy při skříplém nervu v bedrech lze pocítit bolest v hýždích, kyčlích, nohou, ale i chodidlech, zatímco při skříplém nervu na krku se může bolest dostavit i v rameni a paži.

Funkcí nervů je podávat informace o těle, a tedy nerv tímto způsobem posílá varovné signály, jež není radno podceňovat. Obvykle nejde o nic vážného a lze si s ním poradit i v pohodlí domova. Člověk se z něj většinou zotaví během několika dnů či týdnů. Postihnout může každého, ale především jím trpí lidé ve věku 50 let a starší, u nichž vzniká jakožto důsledek artritidy, degenerace páteře či jiných onemocnění. [1, 2, 3, 4, 5]

Kde v těle se může skříplý nerv vyskytnout?

Nejhojněji se s ním je možné setkat na těchto místech:

• skříplý nerv na krku,
• skříplý nerv v rameni,
• skříplý nerv v kyčli nebo noze,
• skříplý nerv v zádech a horní části hrudníku (skříplý nerv v bederní páteři či skříplý nerv v zádech pod lopatkou nebo mezi žebry),
• skříplý nerv v paži a loktu,
• skříplý nerv v zápěstí (často jde o syndrom karpálního tunelu).

Se skřípnutým nervem se lze setkat na různých místech těla, například vzniká v důsledku vyhřezlé ploténky, tendenci se skřípnout nicméně mají i míšní a periferní nervy (v končetinách). Známý je také syndrom karpálního tunelu, kdy skříplý nerv v zápěstí může způsobit bolest a necitlivost ruky a prstů. Častý je rovněž skříplý sedací nerv zvaný ischias, jedná se o skříplý nerv v zádech, který se v dolní části zad člení a vine se podél boků až k chodidlům. [6, 7, 8]

Jaké má skříplý nerv příčiny?

Jak už jsme uvedli, skřípnutí způsobí tlak na nerv. Ten může podráždit buď nerv jako takový, nebo myelinovou pochvu (ochranný obal nervu). Následkem toho nedokáže vysílat smyslové impulzy do mozku jako za normálního stavu, což se projevuje necitlivostí. 

Při dlouhodobějším stlačení nervu hrozí porušení ochranného obalu nervu a nahromadění tekutiny, jež může vést k otoku, zjizvení (možné narušení funkce nervu) nebo mimořádnému tlaku, přičemž tam, kde nervy prostupují úzkými prostory a přitom je ochraňuje jen minimum měkkých tkání, jsou nervy nejzranitelnější. Působení tlaku na nervy může vyvolat křížení nohou, špatné držení těla či jisté pozice (dlouhodobé držení určité pozice například při spánku). Nejčastěji za skřípnutým nervem stojí:

• obezita,
• zánět,
• těhotenství,
• stárnutí,
• zranění či zlomeniny (paží, nohou, zad či krku),
• repetitivní činnosti či přetěžování,
• jiná onemocnění (vyhřezlá ploténka, osteoartróza, onemocnění štítné žlázy, rakovina).

Ke skřípnutí nervu přispívá i zánět, jelikož vyvolává otok, který může na nerv tlačit. Ten vzniká například vinou artritidy. Opakující se činnosti, jako je psaní na klávesnici nebo práce na montážní lince, mohou také způsobit otok v okolí nervů, a to v ruce, což navozuje příznaky skříplého nervu. 

Onemocnění štítné žlázy může vést ke skřípnutí nervu tím, že jeho vinou člověk přibírá na váze a zadržuje v těle vodu. Ze stejného důvodu patří mezi rizikové faktory i těhotenství, kdy navíc na nerv vyvíjí tlak zvětšující se děloha. Jiné je to u cukrovky, při ní za poškození nervů může vysoká hladina cukru v krvi.

Stárnutí se pak podílí na riziku skříplého nervu tím, že se jeho vlivem opotřebovávají meziobratlové ploténky, postupem času se zplošťují a ztrácejí vodu. Následkem toho se k sobě obratle počnou přibližovat, na což tělo reaguje vytvořením kostních výrůstků, které pak mohou nerv utlačovat. Tím se projevuje osteoartróza. Další příčinou skřípnutí bývá vyhřezlá ploténka, k té může dojít náhlým zraněním se při sportu. Zvláště je nutné být opatrný při zvedání či tahání těžkých břemen. [9, 10, 11, 12]

Jaké má skříplý nerv příznaky?

Skřípnutý nerv se vyznačuje příznaky, jako je:

• brnění,
• bolest (vystřelující od skříplého nervu nebo bolest zdánlivě s daným místem nesouvisející),
• pálení,
• necitlivost nebo ztuhlost,
• slabost (svalů) či svalová křeč,
• snížená citlivost.

Příznaky se většinou objevují postupně a mohou přicházet ve vlnách. Někdy se projevy zintenzivní poté, co se pokusíte pohnout (např. otočení hlavy). Občas dotyčným se skříplým nervem přijde, jako by jim zasažená část „usnula“. Skříplý nerv může mít dosah i na jisté tělesné funkce, zejména pokud je postižen ten v dolní části páteře. Ovlivnit tak může chod močového měchýře či střev. Skříplý nerv vyvolává i slabost svalů, zároveň pokud se jeho přítomnost nezjistí nebo neřeší, může vést k zmenšení velikosti a omezení funkce svalu. [13, 14, 15]

Diagnostika

Pokud nezabírá domácí léčení, je načase vydat se k lékaři. Při návštěvě lékaře můžete očekávat, že provede fyzikální vyšetření a vyptá se na vaši anamnézu. V rámci fyzikálního vyšetření si bude všímat slabosti svalů a zaměří se i na vaše reflexy a motoriku, jelikož například skřípnutý nerv v páteři se může projevit senzorickými změnami. 

Kromě toho se využívají diagnostické testy za účelem zjistit přesné umístění nervu a míru poškození. Konkrétně se jedná o elektromyografii (EMG) a kondukční studii (vyšetření vedení nervem), při nichž se ke končetinám připevňují elektrody vydávající elektrošoky nebo se do svalů zavedou jehličky. Při elektromyografii se sleduje aktivita svalů, jak se chovají v klidu a když se stahují. Obvykle pacientovi způsobují tyto testy mírné nepohodlí, avšak nebývají bolestivé a trvají jen pár minut. 

Zobrazovací testy, jako je rentgen (odhalí případné zlomeniny či abnormality nebo zúžení prostor), CT (poskytnutí detailnějšího obrazu) nebo magnetická rezonance, poslouží při vzniku skříplého nervu vinou nádoru, zlomeniny či poranění kloubu. K odhalení cukrovky či štítné žlázy se používají krevní testy. 

Za skříplý nerv se někdy chybně označují traumatická poranění nervu nebo svalu, svalové křeče, periferní neuropatie nebo roztroušená skleróza, identifikovat je pomohou právě diagnostické testy. Také dochází k záměně skříplého nervu u srdce za infarkt. [16, 17, 18, 19, 20]

Léčba skříplého nervu

V případě, že je nerv stlačen jen krátce, zvládne se s tím vypořádat sám a jeho funkce se obnoví, ale jestliže je tlaku vystaven po delší dobu, může nastat trvalé poškození nervu nebo se dostavit chronická bolest. Nejdříve lze začít domácím léčením. 

Jednoduchou metodou, jak uvolnit skříplý nerv v dolní části zad, je zvednout nohy nebo najít pozici, která vám uleví od bolesti. Uvolnit ztuhlé svaly pomohou také masážní válečky či masáž jako taková. Za tím účelem se rovněž dochází na fyzikální terapii, která kombinací cviků na skříplý nerv napomáhá odbourat bolest a zároveň posiluje svaly. Například na ztuhlý krk účinkuje trakce krční páteře, při níž dochází k protažení páteře jemným taháním za hlavu. Ke zmírnění bolesti se dochází i na akupunkturu nebo transkutánní elektrickou nervovou stimulaci (TENS) spočívající v aplikaci mírných elektrických impulzů do bolestivého místa. 

Při syndromu karpálního tunelu lidé používají ortézu, kdy zejména v noci udržuje ruku ve stejné pozici a zamezuje tak jejímu zkroucení. Ke znehybnění krku je možné si nasadit krční límec. Stejně jako u jiných úrazů i zde platí, že je nutné si dopřát dostatek spánku a odpočinku. Zasažené místo by se nemělo namáhat a po odeznění bolesti by se dotyčný měl k činnosti navracet pozvolna. Co pomáhá na skříplý nerv, je ale i jemné protahování, které může vést ke zmírnění tlaku na nervy. Nic se však nesmí přehánět a v případě pocítění bolesti s protahováním raději přestaňte. 

Zároveň co na skříplý nerv dále pomáhá, je chlad a teplo. Přikládají se na 15 minut 3× denně ledové obklady ovázané látkou, aby se nepoškodila pokožka. Při ustupující bolesti se doporučuje na místo přiložit teplý obklad, třeba nahřívací polštářek, na 10 až 15 minut 3× denně, teplem se uvolní svaly a zvýší průtok krve, což přispívá hojení. Pokud nevíte, jaké léky na skříplý nerv si pořídit, zabrat by měly léky proti bolesti, a to například ibuprofen, naproxen sodný či aspirin. Vždy je však vhodné poradit se před jejich užitím s lékařem. 

Pokud nic ze zmíněného nezabírá a příznaky přetrvávají i po několika týdnech či měsících, bude možná třeba podstoupit chirurgický zákrok. Při něm se chirurg zpravidla pokouší odstranit tlak, který je na nerv vyvíjen. Typ operace se volí podle umístění skřípnutého nervu. Operace tak může spočívat v odstranění nádoru, zjizvené tkáně, kostních ostruch či hernie disku v páteři a při syndromu karpálního tunelu se přistupuje k přeříznutí karpálního vazu za účelem zprůchodnit nervu zápěstí. 

Konkrétně při přední krční diskektomii a fúzi se po odstranění plotének či kostních ostruh provádí fúze, při níž spojením obratlů vzniká pevná kost a stabilizuje se tak páteř. Řešením také může být náhrada poškozené ploténky umělou. Po zákroku dochází k plnému zotavení až po několika týdnech a měsících, přesnější představu o době rekonvalescence však určí jen lékař. K aktivitám se lze vrátit do 4 měsíců v závislosti na typu operace. [21, 22, 23, 24, 25, 26]

Prevence

Skříplému nervu lze předejít protahováním a posilováním svalů, ale i správným držením těla, neopíráním se o lokty a omezením křížení nohou. V rámci prevence je pro tělo také dobré, pokud se během dne hýbe, což může být při sedavé práci obtížné, řešení však poskytuje např. výškově nastavitelný stůl. Uzpůsobit polohu lze i u monitoru (nejlépe mít monitor v úrovni očí za účelem zmírnění bolesti krku) nebo klávesnice. Ta by měla být ideálně nastavena tak, abyste měli lokty v jedné linii se zápěstím, čímž se zabraňuje skřípnutí nervu v této oblasti. [27, 28, 29]

Zdroje: medicalnewstoday.com, mayoclinic.org, webmd.com, verywellhealth.com, my.clevelandclinic.org, medicinenet.com, cpzp.cz, healthline.com, orthoinfo.aaos.org, fyzioklinika.cz