BRATISLAVA -
Podle některých odborníků se tato situace ale
může časem změnit, protože část lékařů vyčkává, jak dopadne
reforma zdravotnictví, nebo se chce před odchodem ještě
zdokonalit v cizím jazyce. Kromě České republiky je lákadlem
zejména Británie a Irsko.
„Lékaři odcházejí zejména kvůli nízkým platům. Zatímco na
Slovensku si mladší lékaři vydělají třeba kolem 18.000
slovenských korun, v sousedních Čechách jim plat okamžitě po
nástupu vzroste aspoň o polovinu.
Ve vyspělých západních zemích
je to pak samozřejmě několikanásobně víc,“ řekla ČTK asi
třicetiletá lékařka z východního Slovenska.
Podle ministerstva zdravotnictví od loňského rozšíření unie
požádalo o potvrzení potřebné k práci v cizině asi osm stovek
lékařů a zdravotního personálu. Zástupci resortu ale upozorňují,
že to nemusí být skutečný počet zdravotníků, kteří odešli
pracovat do zahraničí.
O potvrzení o rovnocennosti vzdělání pro
výkon profese v EU prý totiž požádala i značná část zdravotníků,
kteří v zahraničí působí již delší dobu.
Chtěli mít jistotu, že jejich povolení jsou v pořádku. Prezident Slovenské lékařské komory Milan Dragula v rozhovoru s ČTK uvedl, že nejvíce slovenských zdravotníků, asi 1100, pracuje v ČR. Jsou zde vyšší výdělky, odpadá jazyková bariéra a Slováci to mají relativně blízko domů.
Některé české nemocnice už ale údajně hlásí plné stavy, a proto se pozornost Slováků zaměřuje dále na západ.Zatím jich tam pracuje několik stovek.
„Poslední dobou lékaři míří spíš do Británie, Irska, ale také do Německa, Rakouska nebo skandinávských zemí.
Naši lékaři odcházejí i do USA, Kanady či Austrálie, působí také v Singapuru nebo
Hongkongu,“ dodává Dragula.
Poptávka je prý zejména po praktických lékařích,
anesteziolozích a chirurzích. Zdravotní personál se zase uplatní
třeba v domovech důchodců nebo hospicích.
Cizina láká hlavně mladší generaci zdravotníků, která kromě potřebné kvalifikace
nemá větší potíže ani s učením cizích jazyků. Kromě měsíčních
výdělků, které se po přepočtu mohou vyšplhat k hranici 200.000
korun, si slovenští zdravotníci pochvalují i mnohem lepší
vybavení nemocnic, než jaké zažili v domácích podmínkách.
Slovensko nyní prodělává reformu zdravotnictví, podle které
se třeba nemocnice mají změnit na akciové společnosti. Zájem o
zdravotnická zařízení projevily i některé silné finanční skupiny.
Část zdravotníků ale reformě nedůvěřuje a také Dragula si myslí,
že lékaři budou do ciziny odcházet ve větším počtu, než tomu bylo
dosud.
„Odchod se pravděpodobně urychlí změnou vlastníků
nemocnic, kdy už nebudou platit tarifní platy, nýbrž smluvní, ve
většině zařízení zřejmě na úrovni minimálních platů,“ řekl šéf
lékařské komory.
Ředitel nemocnice v bratislavské části Ružinov Valerián
Potičný prozatím nezaznamenal výraznější odchod lékařů a
zdravotního personálu do ciziny. Informace o masovém úprku, které
se čas od času objevují v médiích, považuje za přehnané.
„Od rozšíření unie uplynula ještě poměrně krátká doba. Někteří zdravotníci se k odchodu do ciziny pouze odhodlávají, další požádali ministerstvo zdravotnictví o potvrzení vysvědčení a specializačních diplomů a s reálným odchodem možná otálejí.
Jiným může bránit jazyková bariéra, proto se ještě učí cizí jazyky. Další jsou vázáni domácím prostředím. Zatím to nevypadá,
že bychom měli čelit problémům s masovým odchodem,“ soudí
Potičný.
Podle loňských údajů nedostatek lékařů pětimilionovému Slovensku prozatím nehrozí. Ve srovnání s průměrem EU má země
dokonce více lékařů. V unii je v průměru 350 lékařů na 100.000
obyvatel, na Slovensku je to o 25 více.
Loni pečovalo o slovenské pacienty více než 20.000 lékařů, z nichž byla více než polovina státních.
Zástupci ministerstva zdravotnictví připomínají, že poslední dobou přišlo na Slovensko i několik desítek lékařů z ciziny. Ve slovenských nemocnicích pracují třeba zdravotníci z Polska, Ukrajiny, Iránu, Indie nebo i z Norska. Podle Draguly se ale zahraniční zdravotníci na Slovensko příliš nehrnou.
„Několik lékařů, kteří u nás vystudovali, by chtěli udělat kvalifikační zkoušky a pak odejít jinam,“ upozornil Dragula.
Ivan Matejička
(ctk)