Pacientů neustále přibývá a ze smrtelného strašáka se stávají nemoci, s nimiž lze často, bez větších problémů dožít stejného věku, jako zdravá populace. Cena za život se však u některých diagnóz šplhá až ke 250 tisícům korunám měsíčně.
Náklady stoupají
V České republice je 8 center vysoce specializované hematologické péče. Jedno z největších se nachází v Brně. Zatímco v roce 2015 tam stála specializovaná léčba pacientů s rakovinou krve zhruba 400 milionů korun, letos to bude kolem půl miliardy a odhady pro rok 2017 počítají až s 570 miliony korun. Podle platné úhradové vyhlášky dostala tato nemocnice za uvedenou léčbu v roce 2015 pouze 363 milionů korun a v roce 2016 jen 416 milionů korun. Odhad deficitu pro rok 2017 je téměř 100 milionů korun. V ostatních centrech je situace obdobná. Stav je podle odborníků neudržitelný. Nemocnice, v nichž hematoonkologická centra fungují, ročně prodělávají stamiliony korun. S nástupem nové účinné léčby v letech 2000 až 2005 došlo k radikálnímu poklesu úmrtí na onkologické nemoci krve.
Nedostatek personálu
„K desítkám tisíc pacientů, kteří se díky biologickým lékům dožívají stejného věku, jako zdravá populace, přibývá každý rok zhruba 4 tisíce nových pacientů. Počet lidí, které v centrech léčíme, se tak neustále zvyšuje. Náklady jen na léky pro pacienta se pohybují v rozmezí 50 tisíc až 200 tisíc korun měsíčně,“ říká přednosta Interní hematologické a onkologické kliniky LF MU a FN Brno prof. MUDr. Jiří Mayer, CSc. a dodává: „V tom nejsou zahrnuty další náklady na různá specializovaná laboratorní vyšetření, včetně vyšetřeních molekulárně biologických. Potýkáme se s nedostatkem personálu, vybavením v podobě zobrazovacích přístrojů, či kapacity laboratoří. Pacienti čekají hodiny před ordinacemi a často nemáme ani volné lůžko v nemocnici, kam bychom je mohli uložit.“ Práce na hematoonkologii je podle něj extrémně náročná, a žádá si vysoký počet vzdělaného personálu. Více než jinde se zde zdravotnický personál potýká se syndromem vyhoření.
Biologické preparáty
Podle předsedy výboru České hematologické společnosti ČLS JEP (ČHS) doc. MUDr. Jaroslava Čermáka, CSc. se rakovina krve týká všech věkových kategorií – malých dětí, mladých i starších lidí. Nejvíce pacientů trpí maligními lymfomy a leukémií. „Přestože hematoonkologické diagnózy tvoří přibližně 10 % všech nádorových onemocnění, na jejich léčbu spotřebují lékaři mnohem více biologických onkologických léků, než by odpovídalo zmíněným 10 %,“ říká doc. Čermák. Léčba těchto onemocnění je tedy jednoznačně nejnákladnější. „Například u nás ve FN Brno se v roce 2016 za léky na hematoonkologické nemoci vydá až 37 % objemu ceny všech spotřebovaných biologik. Druhá v pořadí, léčba roztroušené sklerózy, je asi na 15 % spotřebovaných biologických léků. A to v naší nemocnici léčíme biologickými preparáty řadu dalších nemocných – onkologických se solidními tumory, s revmatickými chorobami, s mnohými zažívacími chorobami a dalšími závažnými onemocněními,“ doplnil prof. Mayer. Tento stav je podle něj podobný v dalších 7 českých centrech.
Kvalita života se zvyšuje
Typickým příkladem nákladné, ale dobře léčitelné nemoci krve je chronická myeloidní leukemie. „Dříve pacienti přežívali jen několik let, pak se prognóza zlepšila po zavedení transplantace kostní dřeně, nicméně i v souvislosti s tímto zákrokem řada pacientů zemřela. Nyní ale za pomoci cílené terapie v obyčejných tabletách udržíme skoro všechny nemocné při životě až do vysokého věku,“ dodává prof. Mayer. U lymfomů se zvýšil výskyt nových případů za 10 let o více než 30 %, ale zároveň zavedením cílené léčby kleslo riziko úmrtí o třetinu. V neposlední řadě se zvýšila kvalita života nemocných i jejich schopnost se vrátit do práce a žít normální život.
Předejít jim nelze
Hematologové upozorňují, že na rozdíl od řady jiných chorob, které vznikají rizikovým chováním, nelze proti hematoonkologickému onemocnění dělat zhola nic. „Například kuřák má velkou šanci, že se dopracuje k rakovině plic nebo jícnu, alkoholik zase k rakovině jater. Ale jak zabránit vzniku rakoviny krve zatím nikdo neví. Je nespravedlivé, aby se nedostávalo úhrady léčby nemocí, kterým nelze předejít,“ shodují se hematoonkologové. Podle ČHS by výrazně pomohlo 20% skokové navýšení úhrad od plátců péče – pojišťoven. „U této léčby, která denně zachraňuje životy, neexistuje varianta levného léku nebo levné laboratoře či zobrazovací metody, nelze měnit postupy a my, lékaři, nechceme stát před neřešitelnou volbou – léčit nebo šetřit,“ říká prof. Mayer. Navýšení by se mělo týkat nejen úhrad za léky, ale také za laboratorní a zobrazovací vyšetření. Zásadně by se měla posílit i infrastruktura center intenzivní hematologické péče.
Příznaky
Projevy nádorového onemocnění krve jsou různé, podle odborníků se ale vždy objeví minimálně jeden z následujících – zvýšený výskyt infekcí (například v ústech), zápal plic, zvýšené teploty, krvácení, například do kůže, bledost, únava, zadýchávání, slabost, zvětšení uzlin, noční pocení, které vyžaduje převlečení i několikrát za noc. „Pokud u sebe člověk tyto projevy pozoruje, je dobré zajít k praktickému lékaři a nechat si vyšetřit krevní obraz,“ uzavírá doc. Čermák.