Štítná žláza je neznámějším endokrinním orgánem. Patří k ojedinělým orgánům, výrazně závislým na zevním prostředí, tj. na dodávce stavebního kamene pro hormon, který vyrábí. Tímto stavebním kamenem je jod a hormonem je tyroxin. Pokud je jodu nedostatek, štítná žláza se sice zvětšuje, ale produkce hormonu klesá. Jednou z hlavních příčin onemocnění štítné žlázy jsou vlivy dědičnosti.
Onemocnění štítné žlázy postihuje častěji ženy – v závislosti na diagnóze v poměru 4 až 10:1. Choroby štítné žlázy mnohdy probíhají zdánlivě bezpříznakově, nicméně dopady na organismus mohou být závažné. Při správných preventivních postupech lze chorobu zavčas odhalit. Většina onemocnění štítné žlázy je navíc dobře léčitelná a při správných postupech postižené občany v životě neomezuje a ani život nezkracuje.
Poruchy štítné žlázy lze vymezit z pohledu velikosti a z pohledu funkce
Díky jodaci jedlé soli se v populaci za posledních 50 let výrazně snížil výskyt strumy neboli zvětšené štítné žlázy nad normu. Naopak narůstá počet osob se sníženou funkcí štítné žlázy. To postihuje především ženy. Počet osob se zvýšenou funkcí, především s chorobou Gravesovy-Basedowovy, je zhruba v posledních letech stejný. Poruchu funkce štítné žlázy (zvýšení nebo naopak snížení funkce) lze při cíleném vyhledávání odhalit u více než 10 % některých skupin populace. Zvláštní kapitolu pak tvoří nádory štítné žlázy, ty jsou v populaci spíše vzácné.
S hypotyreózou se potýká 8-10 % žen
Hypotyreóza se rozvíjí, je-li snížená tvorba hormonu tyroxin. Tuto nemoc byť jen v mírně vyjádřené formě lze odhalit u 8 až 10 % žen. Ženy jsou hypotyreózou postiženy častěji než muži v poměru 8 až 10:1. Organismus pomalu chátrá se všemi důsledky postižení jak fyzického, tak psychického. V České republice nejčastější příčinou hypotyreózy je postižení parenchymu žlázy chronickým zánětem, vzácněji jde i o jiné příčiny.
„Důsledkem pomalého rozvoje hypotyreózy je skutečnost, že příznaky unikají pozornosti jak postiženého, tak okolí. Ženy přičítají obtíže mnohdy změněné životní situaci (po porodu, při náročné péči o rodinu, při náročném zaměstnání), u starších osob jsou vysvětlovány stárnutím,“ popisuje doc. MUDr. Zdenka Límanová, CSc. z III. interní kliniky VFN v Praze a 1. LF UK a doplňuje: „Základem je vyšetření tyreostimulačního hormonu (TSH), což je hypofyzární hor¬mon podporující činnost štítné žlázy. Pokud štítná žláza pracuje dobře, TSH je v pořádku, pokud ne, TSH se zvyšuje.“
- Mezi příznaky hypotyreózy patří únava, ztráta životního elánu, zapomínání, snížení fyzické výkonnosti, mírná dušnost, někdy mírná bolest svalů, zadržování tekutiny. Pokožka bývá suchá, nehty mají zhoršenou kvalitu, obdobně jako vlasy, které jsou jemné, ztrácejí barvu, více padají. Hlas se stává hlubším až chraptivým. Postižení zažívacího traktu se může projevit zácpou. Ženy mívají poruchy menstruačního cyklu, častěji potrácejí i hůře otěhotní.
Při dlouhotrvajícím neléčeném průběhu se uvedené obtíže prohlubují, ale pacient se stává spokojeným především díky útlumu psychiky. Pokud na chorobu pomyslíme, je diagnostika a léčba nejen snadná, ale levná. „Zařazení určitých laboratorních testů do systému preventivních prohlídek dospělé populace a osob se zvýšeným rizikem je dlouhodobým a dosud nesplněným přáním endokrinologů. I proto považujeme světový týden štítné žlázy za významnou událost a příležitost k osvětě tohoto onemocnění,“ říká prof. MUDr. Michal Kršek, CSc. z III. interní kliniky VFN v Praze a 1. LF UK a předseda České endokrinologické společnosti ČLS JEP.
Zvýšená funkce štítné žlázy
Zvýšená funkce štítné žlázy má jasné projevy, pacient vnímá bušení srdce a vnitřní neklid až tenzi, podrážděnost. Ačkoliv mu více chutná jíst, spíš hubne, může mít i častější řidší stolice. Uvědomuje si sníženou fyzickou výkonnost, více se potí, je dušný, má svalovou únavu, s obtížemi např. nastupuje do vlaku, do tramvaje. U části pacientů se připojí i oční potíže – od zvýšeného slzení a pocitu písku v očích až po poruchy zraku a rozvoj exoftalmu. I zvýšená funkce neboli hypertyreóza je léčitelná, ve většině případů bez dalších následků na zdravotní stav.
Správná funkce štítné žlázy má zásadní význam na správný vývoj plodu v průběhu těhotenství
Až 18 % těhotných žen má odchylku v některém z vyšetřovaných ukazatelů, což ale neznamená, že všechny musejí být léčeny. U části postačí konzultace s endokrinologem, u části sledování v průběhu prvního trimestru a kontrola po porodu i kvůli případnému dalšímu těhotenství.
Těhotenství klade na štítnou žlázu zvýšené nároky, protože musí produkovat daleko více hormonů než za běžného stavu. Do 12. – 16. týdne je totiž plod plně závislý v dodávce tyroxinu na matce, po¬té už jen částečně za předpokladu dostatečného zásobení matky jodem. Proto by na jeho přísun měla matka dbát zvláštní důraz. Při nedostatečné produkci hormonu tyroxinu je také plod nedostatečně zásoben a existuje riziko, že se plod nebude vyvíjet zdárně. Hormony štítné žlázy jsou nezbytné pro vývoj celého organismu dítěte, ale především nervové soustavy, hlavně mozkové tkáně. „Děti mohou být psychicky nezralé a mít nejrůznější méně či více významné psychomotorické poruchy, v případě závažnější poruchy mohou mít i nižší IQ. Matčina porucha funkce štítné žlázy v těhotenství se u dítěte může projevit později i jako porucha pozornosti, neklid, neposlušnost,“ dodává doc. Límanová.