Příznaky onemocnění štítné žlázy jsou velice různorodé. Jak léčit hypotyreózu a hypertyreózu?

Jaké jsou charakteristické projevy onemocnění štítné žlázy? Jsme zrychlení, nebo naopak máme zpomalené pohyby. Hubneme, nebo nabíráme na váze. Nesnášíme teplo, nebo naopak nemůžeme vystát zimu. Na první pohled je jasné, že jsou příznaky štítné žlázy velice protikladné. Které zdravotní obtíže jsou za jejich rozvoj zodpovědné a jak je léčit?

Co je štítná žláza?

Štítná žláza (latinsky glandula thyreoidea) je životně důležitý endokrinní orgán, který se funkčně podílí na regulaci metabolismu prostřednictvím produkce hormonů. Tvoří ji dva samostatné laloky trojúhelníkovitého tvaru, které dohromady vypadají jako motýlek. Žláza samotná má tmavočervenou barvu a hladký povrch, který pokrývá vazivové pouzdro.

Velikost a hmotnost štítné žlázy se liší v závislosti na pohlaví, věku i geografických podmínkách. Se zvětšující se vzdáleností od moře se tento orgán v průměru populace zvětšuje, což platí také pro stoupající nadmořskou výšku. Štítná žláza u žen bývá o něco větší než štítná žláza u mužů, celková hmotnost se ale většinou pohybuje v rozmezí od 20 do 60 gramů.

Vazivové pouzdro na povrchu žlázy rozděluje parenchym na jednotlivé laloky a lalůčky. Ty se pak skládají z drobných váčků (folikulů), které jsou vyplněné koloidem. Stěnu folikulů tvoří vrstva folikulárních kubických buněk, které se u hypofunkce štítné žlázy oplošťují a v případě hyperfunkce štítné žlázy naopak získávají cylindrický tvar.

Kde je štítná žláza?

Marně přemýšlíte, kde se nachází štítná žláza? Tento drobný orgán je uložený na přední straně krku, konkrétně pak na štítné chrupavce ležící těsně pod ohryzkem. Leží na kraniálním konci průdušnice a může zasahovat až na hrtan, přičemž v některých případech může u člověka ze žláznatého můstku vyrůstat směrem k hlavě pyramidální lalok, který je pozůstatkem sestupu žlázy při vývoji jedince.

Hormony štítné žlázy

Jaké hormony produkuje štítná žláza? Tento orgán s vnitřní sekrecí představuje jeden z hlavních regulátorů látkové výměny, což znamená, že řídí způsob, jak organismus spotřebovává energii. K tomu má štítná žláza hormony, tyroxin a trijodthyronin, které mají vliv především na rychlost látkové výměny a spotřebu kyslíku, ale také na celkový růst a vývoj člověka.

Součástí molekul hormonů štítné žlázy je jód, který buňky aktivně vychytávají z krve a který je k produkci hormonů nezbytně nutný. Hormon štítné žlázy trijodthyronin obsahuje tři atomy jódu, a proto se někdy označuje jako T3. Hormon tyroxin pak má ve své struktuře 4 atomy jódu, díky čemuž je známý jako T4. Oba jsou pak krevním oběhem roznášeny po celém organismu.

Správná funkce štítné žlázy má vliv na všechny orgány a tkáně. Působením hormonů T3 a T4 dostávají jednotlivé buňky informace o tom, jak rychle vytvářet bílkoviny a spotřebovávat energii v rámci metabolismu tuků a cukrů. Dále ovlivňují termoregulaci a spotřebu kyslíku a během prvních let po narození malého pacienta (včetně těhotenství) jsou nezbytné pro správný vývoj mozku.

Množství T3 a T4 v krvi pacienta se řídí prostřednictvím zpětnovazebního mechanismu. Pokud hladina klesá, hypotalamus uvolňuje hormon tyrotropin (TRH), jenž v adenohypofýze vyvolá tvorbu tyreotropního hormonu (TSH). Ten poté ve štítné žláze stimuluje produkci a sekreci tyroxinu a trijodthyroninu. Když je naopak v krvi dostatek T3 a T4, vylučování TRH a TSH se snižuje.

Dalším hormonem, který štítná žláza vytváří, je pak kalcitonin. Ten má v organismu na starosti metabolismus vápníku a fosforu. Podporuje ukládání těchto prvků do kostí, které jsou díky tomu pevnější. Zároveň tak působí proti osteoporóze, což je metabolická choroba, pro kterou je typické řídnutí kostní tkáně.

Nemoci štítné žlázy

Problémy se štítnou žlázou trápí v České republice více než 5 % obyvatelstva, přičemž pravděpodobnost poruchy štítné žlázy je asi 4x vyšší u žen než u mužů. Onemocnění štítné žlázy navíc často bývá spojeno se změnami v produkci a sekreci hormonů (nadbytečná, nebo naopak nedostatečná funkce štítné žlázy), které mohou organismus pacienta výrazně poškodit.

Špatná funkce štítné žlázy může mít celou řadu různých příčin. Nejčastěji je na vině autoimunitní onemocnění štítné žlázy (autoimunitní zánět štítné žlázy), kvůli kterému přestane imunitní systém vnímat štítnou žlázu jako normální součást těla a začne proti ní bojovat. V těle se tak tvoří protilátky, které štítnou žlázu postupně ničí.

Svou roli ovšem může hrát i celá řada dalších činitelů, jako jsou například genetické faktory, různé hormonální poruchy nebo podstoupené chirurgické zákroky. Lékaři pak musí brát v potaz také ozařování nebo užívání některých léků, které mohou mít na organismus pacienta velký vliv.

Nenádorová onemocnění štítné žlázy:

  • hypotyreóza (snížená funkce štítné žlázy),
  • hypertyreóza (zvýšená funkce štítné žlázy),
  • nemoci štítné žlázy s eutyreózou,
  • záněty štítné žlázy (tyreoiditidy),
  • Gravesova-Basedowova nemoc,
  • tyreotoxikóza,
  • tyreotoxická krize,
  • myxedémové kóma.

Nádorová onemocnění štítné žlázy:

  • adenom štítné žlázy,
  • toxický adenom štítné žlázy,
  • anaplastický karcinom štítné žlázy,
  • diferencovaný karcinom štítné žlázy,
  • medulární karcinom štítné žlázy.

Jaké má nefunkční štítná žláza příznaky?

Porucha štítné žlázy může způsobit rozvoj celé řady nepříjemných zdravotních komplikací, které samozřejmě souvisí s tím, co obtíže v první řadě vyvolalo. Lišit se tak bude situace pro nedostatečnou funkci štítné žlázy a pro zvýšenou funkci štítné žlázy, jiné projevy bude mít chronický zánět štítné žlázy a odlišné budou také symptomy tyreoidálních malignit.

Příznaky onemocnění štítné žlázy:

Jednou z možných komplikací je pak i viditelně zvětšená štítná žláza, což se označuje také jako struma či vole na krku. Asi není nutné vysvětlovat, jak poznat zvětšenou štítnou žlázu, ale je dobré si říct, jaké má zvětšená štítná žláza příznaky. Sem patří například bolest štítné žlázy, zvýšená citlivost, pocit cizího tělesa v krku či obtíže při polykání.

Poruchy funkce štítné žlázy mohou způsobit také růst uzlů, které jsou buď tuhé (solidní), nebo vyplněné tekutinou (cystické). Většinou bývají neškodné, ale některé mohou způsobovat hypertyreózu a zhruba 5 % z nich tvoří karcinom štítné žlázy. Zvýšená hladina kalcitoninu pak bývá spojená s medulárním karcinomem štítné žlázy nebo s benigní hyperplazií C buněk štítné žlázy.

Hypotyreóza

Pod tímto názvem se ukrývá snížená činnost štítné žlázy (hypofunkce štítné žlázy), která se vyznačuje zpomalením veškerých dějů v pacientově organismu. Jedná se o poměrně běžné onemocnění, s nímž se ženy potýkají mnohem častěji než muži, přičemž nejvíce bývají postiženy pacientky kolem padesátky.

Nejčastější příčinou hypotyreózy bývá v našich podmínkách autoimunitní onemocnění (chronická tyreoiditida či Hashimotova tyreoiditida), kdy k poškození štítné žlázy a následné poruše tvorby hormonů T3 a T4 dochází vlivem pacientovy vlastní obranyschopnosti. Mezi další možné příčiny hypotyreózy se poté řadí:

  • těžký nedostatek jódu (dnes nepříliš častý),
  • aplazie nebo ektopie štítné žlázy,
  • léčba radioaktivním jódem či ozařování krku,
  • operace štítné žlázy nebo její úplné odstranění,
  • podávání léků k tlumení zvýšené funkce štítné žlázy,
  • užívání psychofarmak, lithia a léků s vyšším obsahem jódu.

Jaké má hypotyreóza příznaky?

Organismus pacientů trpících hypotyreózou využívá energii pomaleji a má sníženou spotřebu kyslíku, což způsobuje výrazné zpomalení metabolismu i jednotlivých tělesných funkcí. Zpočátku obtíže nastupují pozvolně, nejsou specifické a souvisí také s aktuálním zdravotním stavem, takže si je člověk většinou neumí správně interpretovat. Pokud je choroba plně rozvinutá, objeví se následující příznaky hypotyreózy:

  • únava a spavost,
  • zpomalené pohyby,
  • útlum duševní činnosti,
  • zácpa či neprůchodnost střev,
  • zimomřivost a špatné snášení chladu,
  • přibírání na váze a zadržování tekutin,
  • Charvátův příznak (suchá kůže na předloktí),
  • tuhé prosáknutí kůže (myxedém),
  • roztřepené a lámavé nehty,
  • pomalý růst vlasů a vousů,
  • hrubý hlas a chrapot
  • sklon k depresím,
  • bušení srdce a vysoký krevní tlak,
  • anémie a akcentace aterosklerózy,
  • poruchy menstruačního cyklu,
  • sterilita u žen, impotence u mužů.

Vrozená hypotyreóza

Vývoj štítné žlázy může být nicméně porušen již v průběhu těhotenství (dysgeneze štítné žlázy, dyshormonogeneze, izolovaná vrozená centrální hypotyreóza) přičemž v některých případech nedostává zdravá štítná žláza správnou stimulaci z vyšších center mozku (hypotalamus a hypofýza). Hormony štítné žlázy přitom hrají klíčovou roli při vývoji mozku, a to hlavně do 8. měsíce věku.

Bez substituční léčby způsobuje vrozená hypotyreóza novorozenecký ikterus, neprospívání, opožděné růstové tempo a nevratné poškození mozku. U dětí se projevují poruchy termoregulace, opoždění pohlavního vývoje, omfalokéla či svalová hypotonie. Typická je také celková porucha růstu, psychomotorická retardace nebo senzorineurální porucha sluchu.

V roce 1985 byl u nás zaveden celoplošný novorozenecký screening, který by měl pomoci odhalit hladinu hormonu TSH a vyloučit možnost vrozené hypotyreózy, která by mohla být příčinou předčasného porodu či poškození plodu. Pokud toto vyšetření komplikace potvrdí, co nejdříve musí být zahájená vhodná substituční terapie.

Máte problémy s přibíráním?

Hypertyreóza

V případě hypertyreózy (také známá jako tyreotoxikóza) se pacienti potýkají se zvýšenou funkcí štítné žlázy (hyperfunkce štítné žlázy), která produkuje větší množství hormonů, než organismus ke své činnosti potřebuje. Stejně jako v případě hypotyreózy toto onemocnění častěji postihuje ženy, ačkoliv výjimkou není ani porucha štítné žlázy u mužů nebo u dětí.

Nejčastější příčinou hypertyreózy je primární poškození štítné žlázy. Na vině může být například Gravesova-Basedowova choroba, což je autoimunitní porucha, kdy imunitní systém pacienta vytváří zvláštní protilátky podněcující štítnou žlázu k vyšší činnosti. To pak vede také ke zrychlení metabolismu a dýchání.

Za rozvoj hypertyreózy může být zodpovědná také polynodózní (mnohouzlová) struma. Pokud se ve štítné žláze nacházejí uzly, nemusí mít na funkci tohoto orgánů žádný výrazný vliv. V některých případech ovšem mohou být aktivovány, což stimuluje vyšší produkci hormonů. Mezi další příčiny hypertyreózy se pak řadí třeba i toxický adenom nebo předávkování jódem (při léčbě hypotyreózy).

Jaké má hypertyreóza příznaky?

Pro zvýšenou funkci štítné žlázy je typická především struma neboli viditelné zvětšení štítné žlázy. Kvůli rychlejšímu metabolismu, který souvisí s nadměrnou produkcí tyroxinu a trijodthyroninu, u pacientů dochází k hubnutí a nemocní také často pociťují hlad, který může být naopak příčinou přibývání na váze. U dlouhodobé hypertyreózy se pak může projevit také osteoporóza. Mezi další příznaky hypertyreózy patří:

  • únava a ospalost,
  • nervozita a nespavost,
  • bušení srdce,
  • zrychlený tep,
  • zvýšený krevní tlak,
  • srdeční arytmie,
  • nesnášenlivost tepla,
  • klidový třes (prsty, oční víčka),
  • poruchy menstruačního cyklu,
  • nadměrné pocení,
  • průjem,
  • otoky kolem očí,
  • suchost a pálení očí,
  • dvojité vidění,
  • padání vlasů,
  • měknutí nehtů,
  • poruchy plodnosti u žen,
  • impotence u mužů.

Při Gravesově-Basedowově nemoci se pak hypertyreóza projevuje také zbytněním tkáně za okem, což u pacientů vede k rozvoji zrakových obtíží, jako je endokrinní orbitopatie. Oči nemocných jsou v tomto případě nepřirozeně vypouklé („vylézají z důlků“), bývají suché, oteklé a náchylné k porušení rohovky, což může vést i k celkovému zhoršení zraku.

Diagnostika

Při podezření na onemocnění štítné žlázy je dobré navštívit co nejdříve svého praktického lékaře. Výše zmíněné příznaky se totiž shodují také s jinými chorobami a nemusí tedy nutně znamenat, že se u pacienta rozvinula porucha štítné žlázy. Lékař na základě vyšetření a rozhovoru s pacientem odhalí, co komplikace způsobilo, a navrhne možné řešení problému.

První test na štítnou žlázu, který se provádí, pokud existuje podezření na nějakou poruchu její funkce, je obvykle vyšetření hladiny TSH. Pokud se prokáže nějaká abnormalita, následuje vyšetření volného sérového tyroxinu (fT4) a volného sérového trijodthyroninu (fT3). Mezi další používané testy, které mohou pomoci identifikovat původce onemocnění, se poté řadí například:

  • protilátky proti štítné žláze (anti-TPO, anti-TG, TRAK),
  • ultrazvuk (základní zobrazovací metoda v oblasti štítné žlázy),
  • scintigrafie štítné žlázy,
  • biopsie tenkou jehlou (FNAB).

Léčba onemocnění štítné žlázy

Jak se léčí štítná žláza? V případě, že se problémy se štítnou žlázou u pacienta potvrdí, o vhodné léčbě většinou rozhoduje endokrinolog. Vždy ovšem záleží na tom, jaká nemoc štítné žlázy pacienta trápí. Léčba zvýšené funkce štítné žlázy se tedy bude výrazně lišit od léčby její snížené funkce. Zcela jiný přístup pak vyžaduje terapie karcinomu štítné žlázy.

Léčba hypotyreózy

Základem léčby, která je v tomto případě většinou celoživotní, je dodání chybějících hormonů do pacientova organismu. To se provádí pomocí synteticky vyrobených hormonů štítné žlázy, které pacient užívá v podobě tablet.  Léky je přitom nutné užívat odděleně od jiných medikamentů a na lačno (ideálně 30 minut před jídlem), což umožní jejich správné vstřebání. Pacient by měl také docházet na pravidelné kontroly k lékaři.

Léčba hypertyreózy

Pokud testy prokáží zvýšené hodnoty štítné žlázy, léčba má obvykle dvě fáze. Nejprve se lékaři zaměřují na zklidnění organismu a podávají se iniciální (útočné) medikamenty. Jedná se především o tyreostatika, která snižují produkci hormonů štítné žlázy (blokují syntézu T3 a T4). Patří sem třeba thiamazol, carbimazol nebo propylthiouracil.

Zvýšená činnost štítné žlázy se souběžně s podávání tyreostatik řeší také pomocí betablokátorů, což jsou léky, které slouží ke zklidnění srdeční činnosti. Důležité je, aby pacient zpočátku omezil i fyzickou činnost a zaměřil se na své psychické zdraví. V ideálním případě by neměl být vystavován žádným stresovým situacím a zároveň by měl pravidelně navštěvovat svého ošetřujícího lékaře.

Druhým krokem je pak definitivní řešení hypertyreózy. Zatímco někomu může pomoci dlouhodobá léčba tyreostatiky, u jiných pacientů nemá dostatečný efekt. Z toho důvodu se někdy provádí (sub)totální tyreoidektomie, což je chirurgické odstranění štítné žlázy. Po tomto výkonu je nicméně nutné celoživotně nahrazovat chybějící hormony a zároveň zde hrozí riziko poškození hlasivek.

V některých případech není operace štítné žlázy vhodná, a proto pacienti podstupují léčbu radiojódem (radioaktivním jódem), který je vychytáván štítnou žlázou, čímž dochází k jejímu lokálnímu ozařování. Tento způsob terapie se hodně používá v USA, ale v České republice se prozatím příliš neprovádí.

Po totální tyreoidektomii nebo destrukci žlázy radioaktivním jódem pacient často postupem času přechází do hypotyreózy, což by lékaři nikdy neměli podceňovat. Z toho důvodu pak bývá nutná doživotní substituční léčba pomoci levothyroxinu.

Léčba karcinomu štítné žlázy

Rozvine-li se u pacienta rakovina štítné žlázy, terapie musí být komplexní, což znamená, že vyžaduje multidisciplinární spolupráci. Jednotlivé typy nádorů se liší histologicky, ale také svým biologickým chováním či prognózou, a proto je nutné léčbu přizpůsobit každému individuálnímu případu. Mezi možné způsoby terapie se řadí:

  • léčba radiojódem,
  • totální tyreoidektomie (TTE),
  • hormonální substituční léčba,
  • zevní radioterapie (RT),
  • chemoterapie,
  • chirurgická resekce solitárních ložisek,
  • radiofrekvenční ablace,
  • embolizace/chemoembolizace,
  • stereotaktická RT,
  • neurochirurgický výkon.

Domácí léčba onemocnění štítné žlázy

Co pomáhá na štítnou žlázu? Nejoblíbenějšími léky a doplňky na štítnou žlázu jsou Dologran a Jamieson. Pro udržení zdravé štítné žlázy je dobré zabezpečit také přísun vitaminu C, E a vitaminu skupiny B. Ty pomáhají při léčení hypertyreózy i hypotyreózy a výrazně se podílejí na obnově správného fungování štítné žlázy a imunitního systému.

V případě snížené funkce štítné žlázy je dobré užívat zinku a ujistit se, že strava obsahuje dostatek selenu. Pokud je onemocnění způsobeno nedostatkem jodu, může léčbu podpořit hnědá mořská řasa – kelpa, která obsahuje množství jodu. Všechny tyto látky prospěšné pro správné fungování štítné žlázy najdete pohromadě v doplňku stravy IMUNIT hlíva ústřičná.

Při hypertyreóze se doporučuje konzumovat hodně syrové zeleniny z čeledi křížatých, jako je brokolice, růžičková kapusta, zelí, květák a kapusta, která obsahuje přírodní blokátor štítné žlázy. K normální funkci štítné žlázy můžete přispět též užíváním doplňku stravy Dr. Popov kapky bylinné Štítná žláza normal.

Zvětšená štítná žláza fotografie

Zdroje: wikiskripta.eu, labtestsonline.cz, szu.cz

Příznaky onemocnění štítné žlázy jsou velice různorodé. Jak léčit hypotyreózu a hypertyreózu?
3.2 (64.38%) 96 hlasování

2 comments

  • juliana harangova /

    nejsem tlusty vtele ale zacina semi delat lalok a vipadato jako kdybych byl tlusty vadimito costim mam delat

    • Redakce Zdraví.Euro.cz /

      Dobrý den, paní Harangová,

      nejdříve je potřeba si lalok nechat vyšetřit praktickým lékařem, poté raději i endokrinologem. Pokud vyloučí všechna interní onemocnění, můžete začít pomýšlet na estetickou medicínu.

      Redakce Zdraví.Euro.cz

Napsat komentář

Your email address will not be published.

top