Tato porodnice má statisticky jedny z nejlepších porodnických výsledků v kraji. Například co se týče počtu císařských řezů, drží se stabilně pod desíti procenty. O klientky zde porodní asistentky mají možnost pečovat individuálně, ošetřující personál respektuje porodní plány rodičů, nově podporují bonding - v zahraničí zcela běžnou metodu, která zdůrazňuje co největší tělesný kontakt matky a dítěte po porodu. Jsou tu vybudovány nadstandardní poporodní pokoje, kde může pobývat celá rodina i s tatínkem pohromadě. Přesto je tato porodnice vystavena tlaku pojišťoven a potažmo tlaku lékařů z vedení České gynekologické a porodnické společnosti, kteří se snaží o její zrušení.
Nikdo se nezajímá o skutečnou kvalitu poskytované péče v malých porodnicích (Vrchlabí, Jeseník, Vyškov atd.), které chtějí lékaři i zástupci pojišťoven zrušit. Jediná míra „kvality“ je pro ně počet porodů za rok. Považuji to za zcela „hulvátské“ argumenty, odporující veškeré lékařské etice. Jak je možné, že se odpovědné osoby rozhodují na základě ukazatelů, které o kvalitě péče rozhodně nevypovídají? Opírá se snad jejich rozhodnutí o studie, které by dokazovaly, že péče v malých porodnicích (pod 700 porodů za rok) není dostatečně kvalitní? Ne. Jejich argumenty se povětšinou opírají o nepodložené tvrzení, že při menším počtu porodů nemají lékaři dostatek zkušeností pro řešení patologických stavů. Mají však pro tento argument důkazy? Já tvrdím, že nemají! Vytvářejí tím však ve společnosti velmi silný dojem, že porod je děj velice nebezpečný, a odrazují tak ženy od výběru malých porodnic k porodu.
To, že se z péče o rodící ženu ve velkých porodnicích vytrácí individuální přístup, klid, intimita, je zřejmě považováno za irelevantní. Opravdu chceme rodit na pracovištích, kde je statisticky vyšší procento císařských řezů a vyšší procento rutinních zásahů do porodu? Kde se ztrácí individualita a není prostor pro vznik užšího vztahu s rodící ženou? Kde je personál často přepracovaný a vyhořelý?
Tento tlak na malé porodnice také považuji pro naši profesi za potenciálně likvidační. Porodní asistentka od nejstarších dob provázela ženu těhotenstvím, porodem a šestinedělím, ať už o ni pečovala doma, či v porodnici. Porodní asistentka je zdravotník plně kompetentní k vedení těhotenské poradny, péči o fyziologicky těhotnou ženu při porodu a péči o ženu a dítě po porodu, a to na svou vlastní zodpovědnost. Ze své vlastní zkušenosti vím, že porodní asistentky tyto kompetence ve velkých porodnicích pomalu, ale jistě ztrácejí. Porod je veden spíše lékařem a porodní asistentka se stává jen asistentkou lékaři. Nutno říct, že velké porodnice nemají zájem spolupracovat se soukromými porodními asistentkami. Kde tedy mohou soukromé porodní asistentky svou péči poskytovat?
Ministerstvo zdravotnictví se zřejmě rozhodlo profesi soukromé porodní asistentky zcela zlikvidovat. Nejenže ženy, které ať už z jakéhokoli důvodu chtějí rodit jinde než v porodnici, nemají možnost od dubna porodní asistentku najít, ale soukromé porodní asistentky jsou vystaveny pokutě až 1,5 milionu korun, pokud k porodu doma půjdou. Já osobně neznám porodní asistentku, která má od Ministerstva zdravotnictví ČR povolení k porodu doma. Týdně mě kontaktuje několik žen, které hledají porodní asistentku k porodu doma. Tyto ženy jsou vystaveny něčemu, co historie lidstva nepamatuje. Rodící žena nemá možnost sehnat porodní asistentku, stát ji nechává naprosto bez pomoci! Myslí si snad pan ministr Leoš Heger či předseda České gynekologické a porodnické společnosti pan doktor Vladimír Dvořák, že takto tyto ženy umlčí? Budeme dále předstírat, že tyto ženy nejsou a nebudou? Ministerstvo zdravotnictví tak utržilo mezinárodní ostudu, jelikož se část populace ocitla bez možnosti poskytnutí alespoň minimální zdravotní péče! Tyto ženy rodí momentálně v domácnosti samotné, s dulou, která není zdravotník, nebo tajně s porodní asistentkou, která svou přítomností riskuje mediální a poté soudní štvanici v případě, kdy by musela volat rychlou záchrannou službu. Mají se snad tyto porodní asistentky schovávat ve skříni, když potřebují záchrannou službu zavolat? Jak je možné, že Ministerstvo zdravotnictví ČR dosud nestanovilo alespoň minimální podmínky bezpečného vedení domácího porodu? Nikde neexistuje seznam věcí, které si má soukromá porodní asistentka k porodu doma vzít. V případě krvácení nemůže podat uterotonika (léky na stažení dělohy) ani umrtvit hráz před případným šitím porodního poranění, nikde není stanoveno vybavení pro případnou okamžitou resuscitaci dítěte. Toto vše už mají západní státy dávno dopodrobna vypracované a vedou se podrobné statistiky péče, kterou soukromé porodní asistentky poskytují mimo zdravotnická zařízení - ať už v porodním domě, či doma (např. Německo, Anglie, Rakousko…). Myslíte, že kdyby tato péče vycházela statisticky tak nebezpečná, jak se představitelé lékařské lobby snaží veřejnosti namluvit, že by ji tyto státy tolerovaly?
Nyní probíhá na Ministerstvu zdravotnictví ČR horká debata o porodních domech. Je to totiž velmi lukrativní záležitost, kterou si zřejmě někteří lékaři nechtějí nechat ujít! Porodní dům je zdravotnické zařízení, kde pracují porodní asistentky a pečují o fyziologicky těhotné a rodící ženy. Je zde vytvořeno téměř domácké prostředí k porodu, které dopřeje rodící ženě větší komfort, klid, a hlavně stálou péči té porodní asistentky, se kterou se žena dopředu zná, které důvěřuje a kterou si sama vybere. V Německu funguje těchto porodních domů zhruba 50. Stávající vyhláška stanovující vybavení takového zařízení v České republice obsahuje jednu podmínku: zařízení musí být situováno tak, aby bylo možné do 15 minut od zjištění komplikací zahájit operační řešení porodu (např. císařský řez). Sama jsem však zjistila, že tato podmínka je pro otevření porodního domu mimo porodnici nesplnitelná! Jelikož vedení porodnice na Obilním trhu (Fakultní nemocnice Brno) tvrdí, že císařský řez do 15 minut lékaři udělají jen v případě, když bude porodní dům umístěn v areálu porodnice, odmítá Zdravotnický odbor Jihomoravského kraje pro toto zařízení vydat povolení, i kdyby bylo naproti nebo 400 metrů od porodnice. Pokud budou porodní domy jen luxusně zařízené pokoje v porodnici, za které si ženy tvrdě připlatí, a porodnice tak bude mít zajištěn slušný příjem, naprosto se vytrácí celá filozofie péče, která by v porodním domě měla být poskytována! Péči by měly zajišťovat soukromé porodní asistentky, které si ženy ke svému porodu vyberou, se kterými se v těhotenství opakovaně setkávají v těhotenské poradně a které o ně pečují při i po porodu. Jinak se nejedná o péči v porodním domě, ale o péči v nadstandardních porodních pokojích.
Naše profese se tak ocitá na velkém rozcestí: půjdeme v porodnictví po stopách západních zemí (Švédsko, Německo, Finsko, Anglie, Rakousko…) za svobodou a demokracií, nebo se naše zdravotnictví vrhne znovu o pár let zpátky do totality? Ženy ve svobodných zemích mají možnost vybrat si svou porodní asistentku, opakovaně se s ní v těhotenství setkávat v těhotenské poradně a tato porodní asistentka o ně může svobodně pečovat v jakémkoli prostředí - doma, v porodnici či v porodním domě. Lékaře porodní asistentka ke své práci potřebuje, je to její kolega a partner. Pokud porodní asistentka zjistí, že těhotenství či porod neprobíhá fyziologicky, spolupracuje dále s lékařem. Jsem osobně přesvědčena, že jedině toto je model péče, který může v porodní asistenci fungovat ve prospěch matky i dítěte.
Pevně doufám, že si lékaři uvědomí, jak neustálými zbytečnými boji ubližují nejen sobě a pověsti své profese, ale hlavně klientům/ pacientům - v tomto případě ženám a dětem. Stále chovám naději, že si uvědomí nesmyslnost svého přístupu a přestanou na samostatné porodní asistentky zcela nelogicky hledět jako na své nepřátele, protože jimi v žádném případě nejsou.
Děkuji všem osvíceným lékařům a porodním asistentkám, kteří pečují o ženy s láskou a respektem!
O autorovi| Bc. Jana Riedlová, porodní asistentka, Brno