Spánková apnoe není bez nebezpečí

V průběhu letošního XXIII. výročního kardiologického sjezdu v Brně se konalo sympozium s názvem „Spánková apnoe a kardiovaskulární onemocnění“. V souvislosti s touto tématikou jsme požádali o rozhovor jednoho z přednášejících, vedoucího lékaře Interní kardiologické kliniky LF MU a FN Brno a Mezinárodního centra klinického výzkumu (ICRC) FN u sv. Anny v Brně doc. MUDr. Ondřeje Ludku, Ph. D. Pane docente, jak souvisí spánková apnoe s kardiovaskulárním onemocněním? Za fyziologických okolností dochází v průběhu spánku k poklesu tonu sympatického nervového systému se současným poklesem srdeční frekvence, krevního tlaku, minutového srdečního výdeje a systémové cévní rezistence. Opakující se epizody obstrukční spánkové apnoe (OSA), která je nejčastějším typem spánkové apnoe (84 %), narušují fyziologické interakce mezi spánkem a kardiovaskulárním systémem. V patogenezi akutních negativních kardiovaskulárních důsledků OSA hrají klíčovou úlohu tři patofyziologické mechanismy: hypoxemie, probouzecí reakce a negativní nitrohrudní tlak. Hypoxemie a probouzecí reakce vyvolané OSA přispívají k aktivaci sympatiku s následnou vazokonstrikční a chronotropní odpovědí. Výrazně se tak zvyšuje spotřeba kyslíku myokardem, která může být v nepoměru s možnostmi koronární perfuze. Ta je navíc snížena zkrácením fáze diastoly při katecholaminy vyvolané tachykardii. V důsledku neefektivního inspiračního úsilí dochází v průběhu OSA k výrazném