Sněmovna, jejíž část funguje také jako nejvyšší soud, rozhodla v případě šestačtyřicetileté Debbie Purdyové trpící roztroušenou sklerózou. Purdyová chtěla mít záruku, že její manžel nebude stíhán, když ji bude provázet do Švýcarska, až se ona rozhodne ukončit svůj život.
Podle britských zákonů je napomáhání sebevraždě zločinem, který je možné potrestat až 14 lety vězení. Přesto od roku 2002 zhruba stovka Britů spáchala „asistovanou sebevraždu“ v ústavu Dignitas ve švýcarském Curychu. Nikdo z příbuzných, kteří je doprovázeli, však nebyl v Británii stíhán.
Purdyová chce mít nicméně jistotu; pokud by jejímu manželovi, kubánskému hudebníkovi Omaru Puentemu hrozilo stíhání, mohla by případně do Švýcarska jet sama. Její případ zamítl prvoinstanční i odvolací soud, ale Sněmovna lordů rozhodla, že nejasnosti kolem zákona o sebevraždě porušují lidská práva Purdyové.
Prokuratura poté přislíbila, že do konce září připraví prozatímní směrnice, které by situaci vyjasnily. „Pak zahájíme veřejné konzultace, aby bylo možné vzít v úvahu všechny názory na tento problém,“ řekl hlavní prokurátor Keir Starmer.
Purdyová výnos Sněmovny lordů uvítala s nadšením. „Toto rozhodnutí znamená, že se můžeme s Omarem rozhodnout, zda pojede se mnou, když budu chtít skončit svůj život,“ řekla.
Verdikt Sněmovny lordů dnes dominuje prvním stránkám britských novin, které nicméně zdůrazňují složitost celé záležitosti. Například The Independent si klade otázku, zda „přesnost není spíše překážkou než pomocí“, když přijde na komplikované morální otázky.
ČTK