Všeobecná zdravotní pojišťovna od loňska přispívá na dietu 6000 korun ročně, některé zaměstnanecké pojišťovny dávají příspěvek v rámci speciálních balíčků, většina ale nedává nic.
Oproti zdravému člověku vydá nemocný na stravu každý měsíc zhruba o 3000 korun víc. Podle zástupců svazu se tak pro pacienty ze zdravotního problému může stát i problém socioekonomický.
„Tyto bezlepkové potraviny jsou stejným lékem, jako jsou antibiotika pro bakteriální infekce, jako je třeba inzulín pro diabetes. Proto navrhuji taková opatření, aby tyto bezlepkové potraviny u člověka, kterému je diagnostikovaná celiakie, byly hrazeny stejně, jakou jsou hrazeny léky,“ uvedla Gajdůšková. Navrhuje hranici pro úhrady 1000 korun měsíčně.
Náklady, které by změna představovala při počtu odhadem 100.000 nemocných, zatím svaz nevyčíslil. Gajdůšková ale vyjádřila přesvědčení, že neléčená celiakie stojí stát výrazně více.
Z odhadovaného počtu 100.000 nemocných byla celiakie diagnostikována jen u pětiny. Jde o dědičné onemocnění způsobené trvalou nesnášenlivostí lepku, což je směs bílkovin z pšenice, žita a ječmene. Lepek vyvolá ve střevech nemocného zánět, takže jsou sliznice porušeny. To se projeví poruchou střevního vstřebávání a dalšími potížemi.
U malých dětí se celiakie projeví poté, co jim je jídelníček rozšířen o obilné výrobky, nejčastěji krupičku. Dítě neprospívá, má průjmy, nadýmání, trpí střídáním nálad, má větší bříško a chabé svalstvo. U školáků se projeví zpožděním tělesného a psychického vývoje, dítě je menší, váží méně a má horší prospěch ve škole. U dospělých příznaky kolísají. U většiny jsou nevýrazné, u menšiny podobné jako v dětství. U některých pacientů se objevují na těle svědivé puchýřky, a to i ve vlasech.
Obtíže se v dospělosti projevují nejčastěji mezi 25. až 40.rokem života a může jim předcházet vážnější infekční onemocnění, operace, psychický stres, těhotenství, porod či kojení.