Po stabilizaci pacienta by měla následovat včasná neurorehabilitace, na které se podílí interprofesionální rehabilitační tým. Do něj patří lékaři, fyzioterapeuti, ergoterapeuti, kliničtí logopedi, neuropsychologové, speciální pedagogové, protetici, zdravotní sestry a ošetřující personál. Rehabilitace je individuální a trvá minimálně 3–4 hodiny denně. Takto komplexní systém však v České republice doposud neexistuje. Přitom v okolních zemích Evropské unie je již zcela běžný.
Diskusi s tématem koordinace systému rehabilitace a vznik neurorehabilitačních oddělení v ČR se pokusila otevřít přednostka Kliniky rehabilitačního lékařství VFN v Praze 1, Lékařské fakulty Univerzity Karlovy doc. MUDr. Olga Švestková, Ph. D., uspořádáním mezinárodní konference neurorehabilitace. Ta se konala ve dnech 24. 9. a 25. 9. 2012. V prostorách Parlamentu České republiky za přítomnosti zahraničních specialistů, kteří přijeli prezentovat světové novinky z oblasti neurorehabilitace. Představila se například prezidentka celosvětové neurorehabilitační společnosti prof. Stefanie Clarke, prof. Thomas Rozmel, německý neurochirurg, který inicioval a vybudoval v Kolíně nad Rýnem neurorehabilitační oddělení se 140 lůžky a vytvořil tak podmínky pro špičkovou a včasnou neurorehabilitaci v dobře fungujícím zdravotně sociálním systému v Německu, nebo prof. Andrew Frank, emeritní prezident Britské královské rehabilitační odborné společnosti, který nyní vede Společnost pracovní rehabilitace ve Velké Británii, a další.
Konference byla hrazena z prostředků Evropského sociálního fondu prostřednictvím individuálního projektu Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost „Prohlubování a zvyšování úrovně odborných znalostí lékařů, zubních lékařů a farmaceutů se zaměřením na profesní medicínské vzdělávání a vzdělávání v manažerských dovednostech“ (projekt číslo: CZ.1.04/1.1.00/46.00002).
Obor neurorehabilitace je interprofesionální individuálně zaměřená rehabilitace pacientů s neurologickým onemocněním, tzn. člověka po mozkové příhodě, traumatickém poranění mozku nebo s roztroušenou sklerózou apod. Způsob neurorehabilitace, včasnost jejího zahájení a délka koordinovaného procesu (neurorehabilitace by měla trvat tak dlouho, dokud se pacient/klient zlepšuje v jakýchkoli funkčních schopnostech) rozhodují o budoucí kvalitě života těchto pacientů. Pozitivním precedentem v této oblasti jsou vznikající cerebrovaskulární centra (pro pacienty po cévní mozkové příhodě), jejichž součástí jsou včasná rehabilitační, respektive neurorehabilitační lůžková oddělení.
O autorovi| Ing. Ivana Šalbabová, PR Manager Medica Healthworld (ivana.salbabova@mhw.cz)