A noví šéfové s lékařským titulem se pustili do práce zostra - soudě alespoň podle chování nejznámějšího z nich Davida Ratha, který během prvního dne v úřadě hejtmana propustil ředitele všech krajských nemocnic. Co vlastně české lékaře do politiky táhne a co s sebou z ordinací a nemocnic přinášejí?
Jediná šance
„Politická kancelář to zrovna není,“ prohodí s úsměvem statný třicátník v bílém plášti a nabízí návštěvě židli. Většinou na ní sedávají pacienti, poslední rok ale tady, v karlovarské nemocnici, řada věcí není tak, jak bývala. Vít Baloun, karlovarský internista a zkušený odborník na potíže střev a žaludku, se totiž spolu s šedesátkou dalších zdejších lékařů, sestřiček a známých pustil do politiky.
A hnutí Doktoři, kterému šéfuje, se může od letošního podzimu pochlubit jasnými výsledky - v krajských volbách získalo desetinu všech hlasů a daleko zastínilo třeba místní lidovce nebo zelené, kteří se do krajského zastupitelstva vůbec nedostali.
„Nejdřív jsme byli zklamaní, čekali jsme ještě víc. Ale pak nám došlo, že je to skvělý výsledek,“ říká pan Baloun, a ještě než začne další větu, nahlédne pootevřenými dveřmi na blikající přístroje ve vedlejší místnosti. Na lůžku leží polonahý pacient, kolem prochází dvojice sestřiček v bleděmodrých šatech. „V první řadě jsem pořád lékař,“ říká pan Baloun. Vstup do politiky byl podle něj „akt zoufalství“.
Až dosáhne svého cíle, vrátí se zcela zpět k pacientům. Než se dostaneme k tomu, co je vlastně tím cílem, musíme si připomenout rok staré události, které vznik doktorského hnutí odstartovaly. Karlovarský kraj byl jedním z prvních regionů, kde se politici pustili do projektu jediné zdravotnické společnosti, pod kterou by spadaly všechny nemocnice v kraji. Stejně jako předtím v Jihočeském a Ústeckém kraji se nemocnice na Karlovarsku měly spojit do mamutí akciovky.
Logika byla jasná - centrální řízení přinese úspory a objednávky pro velkou firmu zajistí podstatné množstevní slevy u dodavatelů léčiv a zdravotnického materiálu.
„Projekt počítal s tím, že do vedení se posadí slušní a schopní lidé,“ rozpřahuje ruce internista Baloun. Vedení kraje však podle něj nemělo šťastnou ruku a po ročním fungování najatého managementu zbyla v kraji seškrtaná lůžka, několik pozavíraných oddělení a stomilionový dluh.
„Nikdo z kraje se s námi nebavil. Měli jsme jen jednu šanci - dostat se sami na pozice, ze kterých se o osudech nemocnic rozhoduje,“ vysvětluje pan Baloun. A právě to se hnutí Doktoři skutečně podařilo: spolu se čtyřmi židlemi v zastupitelstvu získali i klíčový post krajského radního pro zdravotnictví a jako bonus místo radního pro školství. „V koalici se s námi zkrátka počítá,“ pochvaluje si pan Baloun.
Koho jste léčil?
Doktorské angažmá v krajské vládě není bez komplikací. Část voličů si proti sobě doktoři popudili hned po volbách, když se bez většího váhání pustili do koalice se sociálními demokraty a komunisty. „Diskutovali jsme o tom, jestli jít s komunisty do vlády,“ pokyvuje hlavou Pavel Štál, jeden ze čtyř zástupců hnutí, kteří usedli do krajského zastupitelstva.
„Ale dneska si nevyberete. Je mi jedno, jestli i někteří členové byli před revolucí ve straně. Na jejich kvalitě to nic neubírá,“ říká doktor Štál. Až po chvíli ale vychází najevo hlavní důvod: „Podřídili jsme vše jedné myšlence, a to je budoucnost našich nemocnic. Vše ostatní musí stranou.“
Ona „jedna myšlenka“ znamená mimo jiné i to, že angažmá karlovarských lékařů v politice má prakticky jediný rozměr: s výjimkou školství, které na kraji přebral středoškolský učitel kandidující za Doktory, nemají lékaři ambice ovlivňovat žádnou jinou než právě zdravotnickou agendu kraje. Stejně jako doktor Baloun a Štál i ostatní opakují: až bude situace v nemocnicích lepší, z politiky odejdeme.
Tou klíčovou změnou má být přitom převod nemocničních akciovek zpět na neziskové společnosti. Vzhledem k tomu, že na uskutečnění tohoto kroku už se na kraji pracuje, nezdá se být onen návrat do ordinací a oddělení nijak vzdálenou budoucností. Tahle rošáda určitě nezůstane bez odezvy. Jak se změní krajská politika? Co když se po vzoru lékařů do příštích voleb přihlásí další lobbistické skupiny třeba učitelů nebo řidičů autobusů, kterým se také nelíbí krajská politika?
„Tohle byla kritická situace, která už se snad nebude opakovat. Klasičtí politici se snad poučí, že mnohem důležitější je naslouchat a diskutovat,“ říká šéf Doktorů Vít Baloun. Karlovarský úspěch doktorského sdružení je zatím v Česku ojedinělý - politické body prozatím sbírali lékaři jen na kandidátkách zavedených stran, nezávislých kandidátů nebo samostatně třeba při volbách do Senátu.
Na druhou stranu nejde o žádné nevysvětlitelné překvapení. Jak říká politolog ze Západočeské univerzity v Plzni Ladislav Cabada: „Lékaři se ve společnosti těší už léta bezprecedentní důvěře a to se musí projevit i ve volbách.“ A jeho slova potvrzují i čísla. Když se v posledních pěti letech ptali Čechů experti z Centra pro výzkum veřejného mínění na hodnocení různých povolání, výsledek byl pokaždé stejný: jako nejprestižnější povolání označilo lékaře devadesát procent lidí, o deset víc než vědce nebo vysokoškolské učitele.
„U voleb pak hraje podstatnou roli i to, že většina českých voličů přichází k volbám bez informací o kandidátech,“ říká Ladislav Cabada. „Titul MUDr. potom funguje jako srozumitelná záruka kvality. Češi si zkrátka myslí, že absolvent medicíny nemůže být hlupák.“ Sami lékaři pak vidí jako největší přednost svou regionální proslulost. „Pravděpodobnost, že někdo z nás léčil člena vaší rodiny, je tu v kraji vcelku vysoká,“ pokyvuje hlavou šéf karlovarských Doktorů Vít Baloun.
Tohle mě baví
Kromě Karlovarského kraje kandidovali Doktoři ještě v Jihočeském kraji, tři a půl tisíce hlasů (dvacetkrát méně než vítězná ČSSD) jim ale na vstup do zastupitelstva nestačilo. „Asi nám chyběla podobná nekompromisnost,“ krčí rameny ve své ordinaci v centru Českých Budějovic Maria Kortusová, soukromá revmatoložka a hlava jihočeské doktorské kandidátky.
Právě ona se před necelým rokem obrátila na karlovarské kolegy s tím, že by jejich myšlenku politického hnutí ráda rozšířila i na jih Čech. „Jenže zatímco ve Varech se demonstrovalo, tady se o problémech nemocnic jen polohlasně mluvilo,“ říká. Neúspěch čerstvých politických ambicí přesto neznamená, že by zdejší krajský úřad zůstal bez zastoupení bílých plášťů. Do padesátihlavého krajského zastupitelstva se dostali dva lékaři kandidující v barvách ODS a jeden další za lidovce.
Martin Kuba, hrudní chirurg z jihočeské krajské nemocnice, přitom hlásí zcela jiné plány než krátkodobé angažmá na záchranu krajských špitálů. „Mě vždycky bavilo diskutovat, porovnávat různé politické koncepce a vyjednávat,“ říká pětatřicetiletý elegán v ležérní košili. V politice se pohybuje už desátým rokem a za sebou má i zkušenost radního z českobudějovického magistrátu. Jeho nová role přesto všechny předchozí s přehledem zastiňuje. Spolu s postem krajského náměstka pro dopravu a regionální rozvoj si do politického profilu může připsat i čerstvě nabytou funkci šéfa krajské organizace ODS.
Nad politickou kariérou, která by mohla po krajském angažmá následovat, zatím českobudějovický chirurg krčí rameny. Vzory jsou však nepřehlédnutelné. V Poslanecké sněmovně se doktorským titulem pyšní osm zákonodárců, v Senátu dokonce třináct. Titul MUDr. před jménem uvádí třeba šéf Senátu Přemysl Sobotka nebo ministr vnitra Ivan Langer. Aktuální vlna zájmu v podobě samostatných doktorských stran tu ale dosud přece jen chyběla.
„Je to výjimečná situace,“ říká i prezident České lékařské komory Milan Kubek a přidává pohled své organizace, která odmítá většinu vládních plánů na zdravotnické reformy. „Ten rozpor nás k politickému chování nutí.“ Znamená to tedy, že příliv doktorské síly do krajských vlád můžeme výhledově očekávat i v celostátní politice? Politologové jsou hodně opatrní. Obecně totiž platí pravidlo, že čím vyšší politika, tím více dávají voliči přednost stranám namísto jednotlivců.
„Osobní zkušenost s lékařem nehraje takovou roli jako v komunálních volbách,“ vysvětluje už zmiňovaný Ladislav Cabada. Přitažlivost titulu se ale hned tak neztratí. Zafungovat může při kroužkování kandidátů do sněmovny a ještě více v senátních volbách. (Jediný senátor, který letos zvítězil v prvním kole voleb byl karvinský chirurg Radek Sušil. „Osobně bych bral prohlášení karlovarských lékařů o nulových ambicích v další politice s rezervou. Jejich čas možná přijde,“ říká Ladislav Cabada.
TOMÁŠ SACHR, Respekt