Ani experti zatím nejsou s to vyšší riziko infarktu u HIV pozitivních blíže objasnit a mohou jen spekulovat, zda nejde o důsledek kombinace samého viru a léků používaných při léčbě, tzv. antiretrovirotik. „Obrázek je složitý. Stále se snažíme mechanismu porozumět,“ konstatoval Matthew Freiberg, který výzkum vedl na lékařské fakultě Pittsburgské univerzity.
Jen v USA je virem HIV nakaženo více než 1,1 milionu lidí a každým rokem přibývá dalších 50.000. Ale současná léčba umožňuje HIV pozitivním žít déle, a tak se výzkumníci začínají zajímat i o další zdravotní problémy těchto pacientů, jako jsou srdeční onemocnění.
Výzkum zahrnul více než 82.000 bývalých amerických vojáků, z nichž zhruba třetina byla HIV pozitivní. V průměru během šesti let 871 z nich utrpělo infarkt, který měl ve 176 případech za důsledek smrt. U HIV pozitivních veteránů bylo riziko infarktu vyšší než u HIV negativních veteránů, ať už šlo o čtyřicátníky, padesátníky či šedesátníky.
Freibergův tým přitom bral zřetel na další rizika pramenící z vysokého krevního tlaku, cukrovky či užívání alkoholu a drog, nicméně i tak byla u HIV pozitivních účastníků výzkumu pravděpodobnost infarktu o 48 procent vyšší.
Výsledky tohoto bádání naznačují, že antiretrovirotika mohou přinejmenším částečně představovat pro pacienty s HIV zvýšené riziko infarktu. Nicméně už dřívější výzkumy ukázaly, že i sám virus přispívá ke vzniku srdečních potíží. „Je možné, že HIV jako jiné infekce může vyvolávat v těle zánětlivé reakce vedoucí ke zvýšenému riziku infarktu,“ připustil Freiberg.
Podle Patricka Malloneho z lékařské fakulty dublinské univerzity (University College Dublin - UCD) dřívější výzkumy již prokázaly souvislost mezi HIV a nemocemi srdce. Ale nebylo jasné, zda další rozdíly mezi skupinami sledovaných lidí s virem a bez viru HIV - například kouření či úroveň cholesterolu - mohou představovat dodatečná rizika. Nový vzkum odpověď na tuto otázku vyjasnil tím, že sledoval dvě velice podobné skupiny lidí, u nichž HIV představoval jediný rozdíl.
Mallon a Freiberg se shodují v názoru, že lidé s HIV by měli vědět, co sami mohou podniknout, aby riziko srdečního onemocnění snížili. „Je hodně věcí, které jedinec může udělat pro zmenšení rizika zásahy do svého způsobu života. Na osobní úrovni by to měl být krok číslo jedna,“ konstatoval Mallon.
Virus HIV (z anglického Human Immunodeficiency Virus, virus lidské imunitní nedostatečnosti) způsobuje nemoc AIDS (syndrom získané imunitní nedostatečnosti), popsanou poprvé před více než 30 lety, kdy americké homosexuály zachvátila epidemie poruch imunitního systému neznámého původu.
V Česku testování začalo v roce 1985. Loni Státní zdravotnický ústav zaregistroval rekordní přírůstek 212 nových případů, celkem ke konci ledna bylo v Česku 2263 HIV pozitivních. Antiretrovirovou léčbu dostává zhruba 1100 HIV pozitivních a nemocných AIDS.