Onkologičtí nemocní nemají dostatek energie pro vykonávání běžných i málo náročných činností, jsou apatičtí a únava značně omezuje i jejich psychickou aktivitu. Celkově lze tento stav hodnotit jako výrazné snížení kvality života. Únava onkologicky nemocných se na snižování kvality života podílí větší měrou, než by se nám na první pohled zdálo. Bývá ukryta za obavami a současně bagatelizováním nemocného, který se o takto zdánlivě banálním problému ostýchá mluvit, i za nepochopením ošetřujícího personálu, který při sledování ostatních parametrů, zdánlivě důležitějších, nemá často ani chuť s nemocným o případné únavě mluvit, nebo ji dokonce léčit. Únavu tedy můžeme definovat jako pocit lehkého vyčerpání a sníženou schopnost vykonávat běžnou činnost. Chronická únava až vyčerpanost je podle Světové zdravotnické organizace klasifikována jako nemoc.
Nejčastější příčiny únavy u onkologických pacientů
Příčinou únavy může být nádorové onemocnění samo o sobě, ale také některé formy léčby.
Rizikové faktory spojené s onemocněním:
* únava jako nejčastější symptom při nádorovém onemocnění * únava předchází a doprovází většinu nádorových onemocnění; záleží na stadiu a trvání onemocnění.
Faktory spojené s léčbou:
* chemoterapie (nejčastější vedlejší účinek chemoterapie až u 75 % pacientů, anémie doprovázející chemoterapii) * rádioterapie (únava ovlivňuje téměř 100 % pacientů, vliv ionizační terapie na buňky, kumulativní efekt během léčby, anémie doprovázející rádioterapii, operace, strach, očekávání chirurgického zákroku).
Faktory spojené se životním stylem:
* stres, poruchy spánku * zaměstnání a denní aktivity.
Hodnocení únavy
O únavě (vyčerpanosti) jako o nemoci u pacientů s nádorovým onemocněním můžeme hovořit tehdy, jestliže trvá nejméně dva týdny. Pacient se cítí velmi unaven, vyčerpán, má zvýšenou potřebu odpočinku, která neodpovídá jeho aktivitám a výdeji energie. Při hodnocení únavy hraje sestra významnou roli, zvláště u nemocných hospitalizovaných. Při příjmu nemocného se musí soustředit na zhodnocení závažnosti únavy a jejích časových charakteristik (začátek, celkový průběh, trvání, denní průběh, zhodnocení zátěže a vlivů způsobených únavou.) Dále by se měl rozhovor týkat nedostatku energie, svalové slabosti, poruch spánku a špatných nálad. Anamnéza má významnou úlohu, protože v ní pacient sděluje celou diagnózu. Údaje získané se stávají základem pro plánování ošetřovatelských intervencí a cílů. Subjektivní zhodnocení únavy mohou objektivizovat jednoduché nástroje jako vizuálně analogické škály - VAS, nebo také LAS či LASA lineární analogické škály. Úsečka 10 cm, kde bod 0 znamená vůbec žádnou únavu a bod 10 maximální únavu, kterou si nemocný umí představit. VAS je jednoduchý nástroj, který jsme začali na některých odděleních používat v MOÚ a je vhodný pro sledování průběhu závažnosti únavy u jednotlivých nemocných.
Léčba anémie u nemocných s únavou
Únava u nádorového onemocnění jde ruku v ruce s anémií. Anémie u nemocných ze zhoubnými nádory má většinou komplexní příčinu. Může jít o opakované krvácení, infiltraci kostní dřeně nádorem, hemolýzu i nežádoucí účinek léčby na dřeň. Obecnými příznaky jsou pocit nedostatku dechu, dusnost, slabost, bolesti hlavy, hučení v uších, někdy závratě, malátnost, únava, podrážděnost a někteří nemocní mohou trpět nespavostí a poruchou koncentrace. Příčinu anémie je vždy třeba vyšetřit a podle toho léčit. V minulosti byla metodou volby léčby anémie při nádorovém onemocnění pouze transfúze erytrocytární masy. V současné době volíme pro léčbu anémie, způsobenou cytostatiky, např. anémie nefrotoxické, cisplatinu tlumící tvorbu erytropoetinu, nebo anémie při léčbě některými cytokiny, či anémie způsobené vlastní produkci cytokinů jako odezvy na nádorové onemocnění, erytropoetin. Erytropoetin stimuluje tvorbu erytrocytu ve dření a představuje pro organizmus velmi šetrný způsob léčby některých typů anémie.
To podstatné o únavě
Definice: pocit lehkého vyčerpání a snížená schopnost vykonávat běžnou činnost.
Možné příčiny:
* snížení metabolické produkce energie, zvýšená potřeba energie (hypermetabolický stav) * nadměrné psychické zatížení * změněné tělesné chemické pochody: vedlejší účinky chemoterapie, rádioterapie.
Možné projevy: převládající nedostatek energie, neschopnost zachovávat denní režim, snížená výkonnost, narušená schopnost koncentrace, letargie a apatie.
Očekávané výsledky:
* Nemocný chápe únavu jako součást onkologického onemocnění a jako vedlejší účinek léčby. * Nemocný bude zvládat aktivity denních života a podle svých schopností se zapojí do požadovaných činností. * Nemocný vypovídá o osobních metodách, jak ovlivnit a zvládnout únavu.
Plánování ošetřovatelské péče
Kroky k prohloubení znalostí nemocného a jeho členů rodiny
* Prodiskutujte s nemocným potenciální problém únavy v době, kdy je diagnostikován, a na začátku léčby. * Seznamte nemocného a jeho rodinu s managementem únavy, šetření energií, pohybem, výživou, obnovou pozornosti, spánku a odpočinku.
Metody podporující zvládání únavy u nemocného
* Podpořte nemocného v diskusi o únavě a jejím vlivu na každodenní sebepéči. * Spolupracujte s psychologem, pakliže by únava mohla být spojena s psychologickými a sociálními faktory, jako jsou deprese, stres, nebo těžkosti se zvládáním onemocnění. * Navrhněte nemocnému každodenní aktivity vhodné při jeho současném zdravotním stavu.
Kroky, které podporují pohodu a komfort nemocného
* Začleňte nemocného do plánu monitorování a vyhodnocování únavy. * Podpořte nemocného v účasti na intervencích, které pomáhají zvládat únavu. * Pomozte nemocnému při stanovení priorit jeho potřeb v plánování, ve správném šetření energií a rozložení denních povinností. * Udržujte dostatečnou aktivitu u nemocného, aby mohl být podpořen energetický regulační systém organizmu. * Dodržujte u nemocného dostatečnou výživu potřebnou k podpoře správné váhy a tělesné energie. * Naučte nemocného sledovat pravidelně svou hmotnost. * Zaveďte u nemocného kalendář energie a stravování, do kterého si pečlivě bude zaznamenávat, co jedl, kolik toho snědl a jak se cítil. * Podpořte u nemocného dostatečný spánek a odpočinek. * Snižte u nemocného požadavky na prostředí (informace a cokoliv narušuje pozornost) za účelem podpory pozornosti a schopnosti soustředit se na prioritní potřeby.
Onkologická sestra systematicky a pravidelně vyhodnocuje nemocného nebo jeho rodinnou reakci na intervence, aby zjistila, jakým způsobem dochází k dosažení očekávaných výsledků. Relevantní informace jsou shromažďovány a získaná data jsou porovnána se stanovenými cíli.
Závěr
Únava při onemocnění zhoubnými nádory je velmi důležité, aktuální a přitom značně opomíjené téma. S léčbou a sledováním patologické únavy se v onkologické praxi téměř nesetkáváme a přitom únava nemusí být nemocnému každodenním společníkem. Odstraněním únavy nemocnému výrazně zlepšíme kvalitu života.
Ošetřovatelské intervence
ČINNOSTI/ZÁSAHY
Plánujte péči tak, aby nemocný měl časové úseky, kdy může odpočívat. Aktivity naplánujte na dobu, kdy má nemocný nejvíce energie. Do plánování aktivit zapojte nemocného a jeho blízké. Stanovte pro nemocného realistické cíle, pokud jde o jeho aktivity. Pomáhejte nemocnému provádět sebepéči, je-li to zapotřebí; lůžko nastavte do nízké polohy, udržujte průchody bez nábytku a pomáhejte nemocnému při chůzi. Nabádejte nemocného, aby sám prováděl vše, co může, např. koupání, sezení na židli, chůzi, podle schopností nemocného zvyšujte úroveň aktivit. Sledujte fyziologickou odpověď na aktivitu, např. změny krevního tlaku nebo srdeční a respirační frekvence. Povzbuzujte u nemocného chuť k jídlu.
ODŮVODNĚNÍ
Časté úseky jsou zapotřebí k obnovení či zachování energie. Plánování umožní nemocnému být aktivní v době, kdy je hladina energie vyšší, což může pomoci obnovit pocit dobré pohody a pocit kontroly. Poskytujte nemocnému pocit kontroly a spokojenosti. Slabost může ztížit provádění aktivit denního života nebo může zvýšit riziko zranění nemocného během těchto činností Povzbuzuje to sílu a životní energii a umožňuje nemocnému, aby byl aktivnější bez zvýšení únavy. Tolerance se velmi liší v závislosti na stadiu nemoci, stavu výživy, rovnováze tekutin a reakci na terapeutický režim. Přiměřený příjem živin je nezbytný pro uspokojení energetických požadavků při aktivitách.