Babákův výzkumný institut vznikl sloučením tří pracovišť, bude mít 58 pracovníků a roční rozpočet 50 milionů korun.
„Léčba by měla být šitá na míru podle genetického vyšetření. Teď jsme na začátku něčeho, co v budoucnosti má ohromnou perspektivu,“ řekl Rektor novinářům.
Vakcíny, jejichž vývojem se experti budou zabývat, se vyrábí z nemocné tkáně pacienta. Lékaři mu ji odeberou při operaci. Vyrobený preparát mu pak vpíchnou do těla a snaží se vybudit jeho imunitní systém.
V ideálním případě sama imunita rozvoj rakoviny zastaví nebo ji dokonce porazí. Vakcínu lékaři zkusili u 26 pacientů. U poloviny byla odpověď pozitivní.
Podle odborníků je třeba metody dál zkoumat a účinnost vakcíny zvýšit. Za její velké pozitivum však už dnes považují minimální vedlejší účinky ve srovnání s klasickým ozařováním a chemoterapií. Výhodou je i nižší cena.
Zatímco tradiční léčba vážně onkologicky nemocného stojí i přes milion za rok, výroba vakcíny 300.000 až 400.000 Kč. Kdyby se jí podařilo tradiční léčbu nahradit, ušetřilo by se. Zatím se vakcinace používá jako doplněk tradiční léčby, tedy chirurgického zákroku, chemoterapie a ozařování.
Experti však zdůrazňují, že od výzkumu k zavedení nového typu léku do lékařské praxe může být daleko. Podle vedoucího institutu Romana Hájka se lék nejméně dva až tři roky vyvíjí, následují nejméně čtyři až pět let klinických zkoušek. „Během této fáze 95 procent všech léčiv zmizí, protože se ukážou neperspektivní,“ uvedl.
Babákův výzkumný institut působí v kampusu Masarykovy univerzity v Brně-Bohunicích. Spolupracuje s Fakultní nemocnicí Brno, odkud vědci získávají vzorky tkání i kde mohou testované metody léčby nabídnout pacientům.
Podle Hájka většinou nemocní mají o novinku zájem. Lékaři jim často dávají několik měsíců života a naděje je pro ně důležitá.
Výjimečnost centra podle jeho zástupců spočívá i v tom, že tam experti mohou vyrábět preparáty, které pak lze podávat pacientům. Povolení Státního ústavu pro kontrolu léčiv prý centrum získalo jako jediné svého druhu v ČR. „Je to jakási malá farmaceutická firma,“ řekl Hájek.
Podle ředitele Masarykova onkologického ústavu a předsedy České onkologické společnosti Jiřího Vorlíčka nepředstavuje založení institutu žádný mezník, pod jeho střechou budou pokračovat výzkumy, na nichž už experti v Brně pracovali.
„Jejich práce je nepochybně kvalitní a jestli se domluví s děkanem nebo rektorem, že budou působit jako samostatný institut, není to nic proti ničemu,“ řekl Vorlíček ČTK. I spolupráce vědců z ústavem bude podle něj pokračovat.
Edward Babák, po němž je centrum pojmenováno, patří k zakladatelům vysokého školství v Brně. Byl děkanem lékařské fakulty a poté i rektorem Masarykovy univerzity. Zakládal Vysokou školu veterinární medicíny a stal se jejím prvním rektorem. „Jméno Babák je nesmírně zavazující,“ řekl dnes k tomu Vorlíček. Poukázal na Babákovo renomé v zahraničí.
Rakovinou dnes v ČR onemocní každý třetí člověk a každý čtvrtý na ni zemře. V ČR žije 400.000 lidí, kteří v těle zhoubný nádor měli nebo mají. Lékaři v boji s rakovinou zdůrazňuji roli prevence. Včas odhalený zhoubný nádor mohou mnohem snáz léčit než ten rozvinutý. Mnohé typy rakoviny ale pacient v časných stádiích nijak necítí, a lze je tak odhalit jen preventivními vyšetřeními.