Centru nyní hrozí krach. ČTK to řekl ředitel Psychiatrického centra Cyril Höschl. Instituce s podtitulem Mezinárodní centrum klinického výzkumu v neuropsychiatrii by stála v Klecanech u Prahy.
Kromě neuropsychiatrického výzkumu by ústav vedl statistiku nemocnosti. Sledoval by třeba výskyt Alzheimerovy demence, u níž se předpokládá, že jí bude se stárnoucí populací přibývat. Ústav by sledoval i vývoj a trendy například ve výskytu drogových závislostí nebo závislosti na alkoholu u dětí a dalších skupin populace.
Počet zaměstnanců ústavu Höschl odhadl na 200 až 300. Konala by se v něm i univerzitní výuka pro studenty medicíny. Ústav by měl i část léčebnou (pro léčbu ambulantní, denní stacionáře a asi 60 lůžek), avšak léčba by sloužila jenom výuce a výzkumu.
„Tato motivace není žádná megalomanie, ale snaha poprvé po dlouhé době postavit obor psychiatrie na roveň ostatním oborům medicíny,“ řekl Höschl. Očekává se, že výsledek soutěže bude znám do června. Pokud uspějí, musí se okamžitě začít stavět.
Podle Höschla je to velká loterie, protože když neuspějí, přijdou minimálně o sedm milionů, které stojí nutná příprava projektu. Psychiatrické centrum Praha by se tím dostalo do hluboké ztráty. „Zatím to řešíme z vnitřních rezerv, částečně na dluh,“ uvedl Höschl.
Do psychiatrie jde v Česku podle expertů dlouhodobě málo peněz, jen něco přes tři procenta veškerého rozpočtu do zdravotnictví. V Evropě je to kolem sedmi procent, ale například v Německu či Británii deset až 12 procent.
Přitom v ČR roste počet pacientů ošetřených v psychiatrických ambulancích, třeba s diagnózami deprese. Jak populace stárne, narůstá také počet nemocných, jejichž diagnózy jsou typické pro vyšší věk. „Kdo by zemřel normálně na infarkt, teď se dožije své demence. To je vývoj, se kterým celá soustava (zdravotnictví) dostatečně nepočítá,“ upozornil.
Investovat je třeba také do výzkumu a reformovat velké léčebny. Psychiatrii trápí i nedostatek pracovních sil, málokdo by ji chtěl sponzorovat, dodal.
Psychiatrické centrum Praha má nevýhodu instituce, která je takzvaným resortním výzkumným ústavem. Většina zdravotnických zařízení kryje největší díl rozpočtu ze své léčebně-preventivní péče a jen malou část mají z peněz na vědu.
Situace Centra je opačná. Z uznaných nákladů na výzkumný záměr, které loni činily kolem 25 milionů, dostalo téměř o deset milionů méně. „To je prostě za hranicí fair play,“ soudí Höschl.
Boj o velké evropské peníze prý provází obrovská a přísná byrokracie. Projekty jsou dvojího typu, Höschl se rozhodl vejít do kategorie takzvaných malých, u nichž se rozpočet pohybuje zhruba do miliardy. Podle něj sice miliarda vypadá úžasně, ale skoro polovina padne na provoz během prvních tří let po postavení.
Termín přihlášky do soutěže byl loni v listopadu. Teď se projekty kontrolují na ministerstvu školství, které poté stanoví pořadí. K prioritám se vyjádří zejména vláda, která se bude muset zavázat vítězné projekty spolufinancovat. Návrhy pak půjdou do Bruselu, kde padne definitivní rozhodnutí.