Jen třetina pacientů totiž patřila do sociálně-ekonomicky slabé skupiny, deset procent byli narkomani a pět procent bezdomovci.
„V roce 2014 bylo v Praze hlášeno 247 případů onemocnění virovou hepatitidou A, což byla nejvyšší nemocnost v celé republice, kde celkem onemocnělo 673 lidí,“ uvedla Jágrová s tím, že vysokou nemocnost hlásily také kraje Plzeňský a Královéhradecký.
Rozdíly mezi kraji jsou podle ní až několikanásobné. Zatímco v Praze ve druhé půli listopadu onemocnělo tolik lidí, že se stav blížil hranici epidemie, ve Zlínském kraji se žloutenka A, zvaná také nemoc špinavých rukou, téměř celý loňský rok nevyskytovala.
Jágrová připomněla, že v poslední velké české epidemii v 80. letech minulého století se nakazilo 33.000 obyvatel. Původcem byly kontaminované jahody použité k výrobě mražených nanuků. Tehdejší epidemie je podle ní důkazem, že dodržování hygienických pravidel mnohdy nestačí. Virus je velmi odolný, přežije i při teplotách pod bodem mrazu. „Po konzumaci kontaminovaného jídla neonemocní jen očkovaný jedinec,“ upozornila.
Nemoc má velmi dlouhou inkubační dobu, většinou se projeví do 35 dnů, někdy až do 50 dnů. I proto se hygienikům v Praze podařilo loni odhalit původce nemoci jen u pětiny pacientů. Celkem 16 obyvatel hlavního města si nákazu dovezlo z ciziny, nejčastěji z Ukrajiny a Itálie.
V Praze bylo loni hlášeno 71 případů onemocnění v rodinách. Vysoký podíl tzv. rodinných výskytů souvisí podle Jágrové s nízkou proočkovaností. Virus se šíří rychle v kolektivech. Rodiče by podle ní proto měli zvážit očkování potomků například před nástupem do školky.