Chemoterapeutická metoda je zaměřena na ničení rychle se dělících rakovinných buněk, avšak může zasáhnout i zdravou tkáň včetně kostní dřeně, která je chemoterapií velmi zranitelná. Tělo pak začne produkovat méně bílých krvinek, čím se zvyšuje riziko infekce, a také méně červených krvinek, což se projevuje zadýcháváním a únavou.
Lékaři v Seattlu sdělili stanici BBC, že to jsou hlavní důvody omezující použití chemoterapie, která musí být kvůli těmto vedlejším účinkům často ukončena, odložena nebo omezena.
Doktorka Jennifer Adairová popsala novou terapeutickou metodu, kterou kolegové v Británii považují za naprosto novátorský přístup, jako „společnou palbu na rakovinné buňky i na buňky kostní dřeně, přičemž ty druhé před ní mají ochranný štít, zatímco ty rakovinné zůstávají bez ochrany“.
Vědci odebrali pacientům kostní dřeň a izolovali z ní kmenové buňky produkující krev. Vpravili do nich virus obsahující gen schopný chránit buňky proti preparátům používaným při chemoterapii a pak je vrátili do pacientova těla.
„Pacienti ve srovnání s těmi, u nichž jsme nepoužili geneticky modifikované buňky, snášeli chemoterapii lépe a bez vedlejších účinků,“ sdělil vedoucí studie profesor Hans-Peter Kiem. Všichni tři trpěli glioblastomem, tedy nejčastější formou nádoru mozku, a všichni žili déle než 12 měsíců, což je průměr u pacientů s touto diagnózou. Jeden je dokonce stále naživu i 34 měsíců po léčbě.
„Je to velmi zajímavá studie a naprosto nový přístup k ochraně zdravých buněk v době rakovinné léčby. Je třeba jej vyzkoušet na dalších pacientech,“ sdělila britská odbornice na léčbu rakoviny Susan Shortová.