„Většinou to bývají ti, kterým někdo blízký zemřel na horečnaté onemocnění, a také uvědomělí rodiče, ale těch není moc. Nevím, jestli je to tím, že u dětí do pěti let se musí očkovat nadvakrát a cena vakcíny se zdá rodičům příliš drahá, nebo je to tím, že doposud bylo zdravotnictví zadarmo a nechtějí platit tři stovky za očkování, které vydrží celý rok,“ kroutí hlavou lékař.
Připouští nicméně, že rodičů, kteří své děti očkovat nechávají, přeci jen každým rokem nepatrně přibývá.
„Podle mě tomu dost přispěl i doktor Rath, který se negativně vyjádřil o vakcíně. Neměl tehdy pravdu, jeho jednání vycházelo z politických důvodů, ale dodnes se toho lidé naprosto neodůvodněně bojí,“ připomněl Sedlák.
Zdůraznil, že zhruba každých dvacet let se chřipkový virus geneticky mění. Příkladem poslední změny je virus A1H1, takzvaná prasečí chřipka. „Od této doby se vždycky tento typ viru do vakcíny přidává,“ upozornil lékař.
Podle něj je těžké odhadnout, jak se virus změní příště. „Nelze udělat vakcínu, která by byla proti všem typům. Virus se může vyvíjet, musí se tedy očkovat každý rok novým typem,“ zdůraznil.
Podle něj pojišťovny přispívají na očkování pouze u rizikových skupin, což jsou lidé nad pětašedesát let nebo ti, co se léčí s onemocněním srdce, plic nebo s cukrovkou.
Vakcíny vyrábí asi šest firem, záleží na každém lékaři, kterou si vybere. „Nejlevnější se pohybují kolem tří stovek, včetně aplikace,“ řekl epidemiolog. To, že očkování nechává chladným většinu dospělé populace, potvrzují i zkušenosti dalších lékařů z regionu.
„Většinou nechtějí, mají zkreslené představy, že budou mít ještě horší chřipky než doposud. To je ale omyl. Vakcína má podpořit imunitní systém. Může se stát, že ten dotyčný už má v sobě nějaký bacil, který propukne v následující době. Ale to není reakce na očkování, ale běžné nemoci, třeba nachlazení,“ vysvětluje kroměřížská praktická lékařka Vladimíra Hurdálková.
Na možnost očkování upozorňuje všechny věkové skupiny. „Nechávají se ale spíš ti starší, u mladších je to horší. Mám na starost i domov důchodců a tam se očkují klienti každý rok a ten efekt je lepší. Samozřejmě, že infekce se tam vždy nějaká dostane, ale neonemocní jim půl oddělení, jak to bývalo dřív,“ poznamenává Hurdálková.
Upozornila, že lidé navíc většinou zaplatí daleko víc peněz za léky, když se pak musí léčit s chřipkou, než když si uhradí prevenci.
To potvrzuje i další kroměřížská lékařka Nataša Žallmannová: očkovat se podle ní chodí spíš ti, kteří to mají hrazené od pojišťovny. „Takovým vakcínu nakupuji do ordinace. Ostatním lidem napíšu recept, který si vyzvednou v jakékoliv lékárně a potom vakcínu přinesou do ordinace,kde ji aplikuji,“ vysvětlila Žallmannová. Někteří lékaři ale soudí, že zájem o očkování mezi lidmi přeci jen roste. „Teprve jsme s tím začali, ale myslím, že lidé začínají být uvědomělí a nechávají se očkovat ve větší míře,“ míní třeba Deníkem oslovená praktická lékařka z Bystřice pod Hostýnem.
To její kolegyně Drahomíra Hejhalová, která má ordinaci v Hulíně, vidí naopak spíš klesající tendenci.
„Když to vezmu za posledních deset let, těch lidí ubývá. Stabilně chodí spíš ti starší. Dřív se nechávala očkovat i střední generace, v současné době máme pár zájemců z řad mladších, ale moc jich není,“ uzavřela Hejhalová.