Vážení čtenáři,

05.05.2008
přidejte názor
Ilustrační obrázek
Autor: VitalikRadko – Depositphotos
Ilustrační obrázek
v roce 2006 vyšel před Českým pediatrickým kongresem (Praha, 2006) v Postgraduální medicíně jako suplementum - které našlo řadu čtenářů nejen mezi dětskými lékaři - soubor článků s pediatrickou tematikou. Před letošním 8. českým pediatrickým sjezdem 2008 v Jihlavě je pediatrické problematice věnováno jedno číslo časopisu.


Vzhledem k tomu, že většina čtenářů tohoto periodika nejsou pediatři, snažili jsme se spolu s redakcí vybrat zajímavá a aktuální témata, která jeví nějakým způsobem přesah do medicíny dospělého věku.

Vrozené poruchy sluchu u dětí nejsou úplně vzácné, takových jedinců se u nás ročně narodí 100-200 a jejich pozdní osud je do značné míry determinován včasnou diagnózou. Dnes existují doporučení, jak problém řešit časným screeningem a speciálními opatřeními, zařazený příspěvek přináší i návrhy, jak tuto v ČR zatím neuspokojivou situaci řešit. Strabismus u dětí není - jak je známo - pouze kosmetickým problémem. Časná diagnóza tupozrakosti je podstatná, má-li mít dítě šanci na vyléčení nebo alespoň zlepšení vizu. Příspěvek shrnuje podrobně současnou problematiku moderní diagnostiky a léčby šilhání u dětí.

Choroby kardiovaskulárního systému jsou vůbec nejčastější příčinou morbidity a mortality u dospělých, avšak kořeny mají často již v dětském věku. Patří sem poruchy lipidového metabolismu s aterosklerózou, problematika akcentovaná častým výskytem obezity v dětském věku. Rozvoj cévních změn ve smyslu aterogeneze začíná již u dětí a screening rizikových jedinců sledovaný určitými doporučeními má proto celospolečenskou důležitost. Kardiovaskulární změny u pacientů se závažnými poruchami funkce ledvin dlouhá léta nestály v popředí zájmu dětských nefrologů - ti se zabývali především kostní nemocí.

Dnes je ale zřejmé, že poruchám kalciumfosfátového metabolismu je nutné věnovat mnohem větší pozornost než dosud. Je nepochybné, že dlouhodobé přežití pacientů s funkční poruchou ledvin je dáno především stavem jejich kardiovaskulárního aparátu. Příspěvek o celiakii asi překvapí řadu pediatrů i internistů současným novým pohledem na přecitlivělost vůči lepku. Nejde jen o typické formy nemoci, pediatrům již dlouho známé, ale i o popis a rozbor atypických forem, které se projevují i mimo oblast pediatrické péče. Arytmie u dětí jsou dnes podrobně zmapovány, jejich moderní diagnostika včetně diagnostiky molekulární je mnohem dostupnější a v rizikových případech i přístupná léčbě.

Děti se závažnými poruchami rytmu patří dnes do rukou pediatrů, kteří se problematikou intenzívně zabývají a mají s diagnostikou i léčbou příslušné zkušenosti. Moderní diagnostika a léčba nádorových onemocnění u dětí s sebou přináší rizika závažných vedlejších účinků agresivní léčby, ke které patří i použití antracyklinových cytostatik. Mimo jejich časné nepříznivé efekty je třeba monitorovat i jejich pozdní nepříznivé účinky.

Endogenní hypoglykémie nejsou u dětí častým nálezem, ale jejich včasné rozpoznání je pro další osud jedince podstatné, protože hypoglykémie již v časném věkovém období může rychle a nezvratně poškodit centrální nervový systém. Poměrně složitá problematika je ilustrována několika zajímavými a poučnými kazuistikami. Vitamín B12 významně ovlivňuje psychomotorický vývoj dítěte. Příspěvek přináší nová fakta a prezentované kazuistiky upozorňují na riziko alternativních stravovacích návyků - vegetariánských a veganských diet, které nerozumní rodiče praktikují i u svých potomků. Výsledkem bohužel může být poškození vývoje centrálního nervového systému dítěte.

Rozhodování o rozsahu fyzické zátěže a pohybových aktivitách u dětí a dorostu při akutních i chronických onemocněních má svá pravidla a pediatři by měli spolupracovat s kolegy, kteří se vlivem zátěže na fyziologické, resp. patofyziologické projevy zabývají. Problematika je demonstrována na příkladu pacientů s nefropatiemi. Bioptické vyšetření ledvin patří i v pediatrii dlouhá léta k rutině, autor zde shrnuje dlouholeté zkušenosti s unikátními soubory dětských pacientů vyšetřených na jednom patologickoanatomickém pracovišti prakticky jedním specialistou.

Jsou uvedeny 40leté zkušenosti z jednoho pracoviště s rozborem, jak se změnila nejen technika výkonu, ale i hodnocení vzorků a frekvence odlišných morfologických nálezů. Redakci časopisu děkujeme za vzornou spolupráci a obvyklou vstřícnost při přípravě tohoto souboru článku a společně doufáme, že témata zařazená v tomto čísle najdou své čtenáře.

Jan Janda

Kvíz týdne

Kvíz: Uhádnete, jaké nemoci se léčí těmito léky?
1/9 otázek