Můžeme se buď radovat, že jsou k dispozici léčebné postupy, které jsme před 10 lety brali jako science fiction, nebo být konzervativní a nové trendy zpochybňovat a stavět se skepticky k jejich přínosu ke zlepšení celkového přežití onkologických pacientů.
Ale myslím si, že každý, kdo vidí efekty trastuzumabu, cetuximabu a dalších nových preparátů a kdo si mohl vyzkoušet v praxi přesnost radioterapie před a po zavedení radioterapie naváděné obrazem, asi nepochybuje, že jsme účastníky revoluce v onkologické léčbě. Nyní však budu vědomě kacířský. Peníze sice nejsou to nejdůležitější, ale zdá se mi, že jsou tím, o co se vše důležité opírá. Zažívám to v každodenní praxi přednosty kliniky a předsedy Společnosti radiační onkologie, biologie a fyziky ČLS JEP.
Považuji za svátek, když se mohu zabývat obrazem naváděnou radioterapií karcinomu prostaty či 4D plánováním radioterapie plicního karcinomu, ale bohužel mnohem více času trávím starostmi, jak řešit pacienty s biologickou léčbou, kde sice příslušné preparáty pojišťovna hradí, ale pracovištím vznikají zvýšené náklady na vyšetřovací metody a podpůrnou léčbu. Dalším problémem pro radioterapeutická pracoviště je snížená platba za bod v radioterapii, čímž je ohrožena obnova a modernizace přístrojového vybavení.
Máme nejvíce socialistické zdravotnictví v kapitalistickém státě. V Německu či v USA je přístup k drahým léčebným metodám limitován typem pojištění. Naše zdravotnictví deklaruje rovný přístup k léčbě, snížena je však její kvalita. Stále je aktuální následující podobenství z doby socialismu. Narodilo se socialistické zdravotnictví. U jeho kolébky se sešly tři sudičky. Ta první mu přála: „Ty naše milé zdravotnictví, já ti přeji, abys bylo bezplatné.“ Ta druhá řekla: „Já ti přeji, abys bylo všem dostupné.“
Ta třetí pak: „Buď špičkové.“ Ale, jak už to bývá, zapomněli na tu čtvrtou. Ta dorazila celá napružená a prohlásila: „A já ti do vínku dávám, že budou platit jen dvě přání. Buď budeš bezplatné a všeobecně dostupné a nebudeš špičkové, nebo budeš bezplatné a špičkové a nebudeš pro všechny, nebo budeš špičkové, pro všechny, ale s poplatky.“ Je to zadání pro reformu, ke které zatím nikdo neměl odvahu.
Prof. MUDr. Jiří Petera, Ph. D. Univerzita Karlova v Praze, Lékařská fakulta a Fakultní nemocnice Hradec Králové, Klinika onkologie a radioterapie
Osud dětí se zhoubnými nádory se v posledních desetiletích dramaticky změnil. Z onemocnění znamenajícího ještě před 30-40 lety úmrtí dítěte během několika týdnů, maximálně měsíců, se dnes stávají onemocnění velmi dobře ovlivnitelná současnými léčebnými postupy. Pokrok na poli dětské onkologie patří k největším úspěchům v dějinách medicíny vůbec. Ve velkých centrech dětské onkologie napojených na mezinárodní kooperativní skupiny lze dnes dosahovat dlouhodobých remisí u více než 80 % všech dětí se zhoubnými nádory.
U dětí s Wilmsovým nádorem, akutní lymfatickou leukémií, Hodgkinovou nemocí či germinálními nádory je procento dlouhodobých remisí i vyšší. Není bez zajímavosti, že zásadního zlepšení léčebných výsledků bylo dosaženo pouze s několika málo „klasickými“ cytostatiky, aniž by v posledních 25 letech byla do léčby drtivé většiny takto nemocných dětí zařazena nějaká nová, malá, chytrá molekula či monoklonální protilátka.
Cestou ke zlepšování výsledků byla především důsledná, systematická práce formou akademických, nonprofitních multicentrických, mezinárodních randomizovaných klinických studií, zlepšování podpůrné péče a narůstající zkušenost dětských onkologů. Je smutným faktem, že současná legislativa ČR, ale i většiny dalších států EU realizaci podobných akademických klinických studií klade obrovské překážky, které další pokrok na tomto poli významně omezují.
V této souvislosti je však třeba varovat před nekritickým a předčasným zařazováním nových preparátů do léčby dětí se zhoubnými nádory, cestou relativně malých, firemních studií s cílem získat pediatrickou indikaci, a to bez adekvátního, logického testování nových preparátů oproti stávající standardní terapii v systému řádného klinického zkoušení, optimálně v rámci existujících velkých mezinárodních pediatrickoonkologických struktur.
Lidé po úspěšné léčbě nádoru v dětství představují narůstající skupinu mladých dospělých se zcela novými a velmi specifickými zdravotními i sociálními problémy a potřebami: tyto problémy a potřeby je třeba podrobně analyzovat a následně řešit tak, aby pokrok dosažený v oblasti dětské onkologie nebyl promarněn. Dětští onkologové považují za svou povinnost tyto informace šířit a buď se o své pacienty z hlediska pozdních rizik, včetně rizika následných sekundárních, či terciárních malignit systematicky dále starat i po dosažení dospělosti, anebo předávat svoje „bývalé“ pacienty vybavené potřebnými informacemi a doporučeními.
Prof. MUDr. Jaroslav Štěrba, Ph. D. Masarykova univerzita, Lékařská fakulta a Fakultní nemocnice Brno, Klinika dětské onkologie