Z medicínského hlediska tedy není chlad pouhým diskomfortem. Nízké okolní teploty představují pro naše tělo komplexní stresový faktor, který zasahuje nejen do termoregulace. U vnímavých jedinců může fungovat jako spouštěč závažných cévních a srdečních příhod. Rizikové skupiny by proto měly dbát na základní opatření, která jim pomohou snížit riziko těchto komplikací.
Co se dozvíte v článku
Jak tělo reaguje na chlad?
V chladném prostředí se tělo soustředí na zachování tepla v tělesném jádru. Tím je myšlen trup, ve kterém se nachází životně důležité orgány, především srdce. Důležité je také zachovat dostatečné krevní zásobení mozku.
Z toho důvodu na nízké teploty reaguje zúžením periferních cév (vazokonstrikcí) v kůži a končetinách. Průtok krve do těchto okrajových částí těla se logicky snižuje, čímž se omezují tepelné ztráty. Proto můžete cítit, že máte studené ruce a nohy. Konečky prstů často blednou a mají omezenou citlivost.
Zúžení cév vede k vyššímu krevnímu tlaku
Vazokonstrikce zásadně ovlivňuje nejen úroveň prokrvení, ale především také hodnotu krevního tlaku. Zúžené cévy kladou vyšší odpor proudící krvi, což vede ke zvýšení krevního tlaku. Tento efekt je během zimních měsíců zcela přirozený a u zdravých jedinců nemívá žádné výraznější dopady.
Na pozoru by se ovšem měli mít lidé trpící hypertenzí a jinými kardiovaskulárními problémy. U hypertoniků může chlad vyvolat náhlé tlakové špičky. Tyto výkyvy patří mezi zásadní rizikové faktory přispívající k zimnímu nárůstu náhlých kardiovaskulárních příhod, jako jsou infarkt myokardu a cévní mozková příhoda (mozková mrtvice).
Srdce musí pracovat mnohem víc
Nejenže chlad zvyšuje krevní tlak, ale také nutí srdce pracovat usilovněji. Tento orgán pak musí pumpovat krev proti mnohem většímu odporu. To znamená, že se zvyšuje srdeční frekvence. Ještě větší zátěží je pro srdce kombinace chladu a náhlé fyzické námahy. I taková zdánlivě nenáročná činnost, jako je obyčejné odklízení sněhu, tak může některým lidem uškodit.
Řeč je především o pacientech s ischemickou chorobou srdeční či srdečním selháním. Horší prokrvení se navíc netýká jen periferií. U pacientů s aterosklerózou, kteří mají cévy již částečně zúžené v důsledku usazování aterosklerotických plátů, může chladová vazokonstrikce vést ke zhoršenému prokrvování srdečního svalu.
Mráz ovlivňuje i krevní srážlivost
Málokdo ví, že nízké teploty dokážou ovlivňovat vlastnosti krve. U některých lidí se během zimních měsíců zvyšuje viskozita krve, zvedá se hladina fibrinogenu a krevní destičky vykazují zvýšenou aktivitu. Kombinace těchto změn přispívá k tomu, že je krev náchylnější ke srážení.
Prokoagulační stav zvyšuje riziko tvorby trombů. Pokud se trombus vytvoří již v zúžené cévě, může dokonce dojít k jejímu úplnému uzávěru. Změny hemokoagulačního systému tak mohou přispívat k trombózám a náhlým cévním příhodám.
Objevuje se i Raynaudův fenomén
Mráz oslabuje prokrvení periferních částí těla. Proto jsou prsty, uši, nos a další okrajové části pobledlé a studené. Dlouhodobé vystavení chladu může dokonce způsobit jejich brnění, znecitlivění až bolesti. U některých osob se objevuje tzv. Raynaudův fenomén.
Pro tuto poruchu jsou charakteristické silné a opakované spasmy drobných cév (typicky na prstech nohou a rukou). Po vystavení chladu prsty nejprve zbělají, následně zmodrají (cyanóza) a po opětovném prokrvení zrudnou. Trojfázová změna barvy prstů je spojena s bolestí.
Jak v zimě chránit oběhový systém?
Mráz a chlad nemají vyloženě negativní vliv na zdraví oběhového systému úplně u všech jedinců. Pozor by si měli dát zejména:
- lidé s vysokým krevním tlakem,
- pacienti s onemocněním srdce a cév,
- diabetici,
- senioři,
- kuřáci,
- osoby s poruchami krevní srážlivosti.
U těchto rizikových skupin je potřeba dbát na zvýšenou ochranu před mrazem. Základní opatření jsou poměrně jednoduchá a logická. V prvé řadě by se měl člověk dostatečně teple oblékat a chránit končetiny před prochladnutím.
Další vhodnou prevencí je vyhýbat se náhlé intenzivní zátěži v mrazu. Pokud má člověk vysoký tlak, nemusí vadit jen hrabání sněhu, ale třeba i běžkování nebo bruslení v ostrém tempu. Samozřejmě je potřeba také dodržovat pitný režim, který lidé během zimních měsíců často zanedbávají.
Pomůže dále omezit kouření. Nezbytné zároveň je nezapomínat na pravidelné užívání předepsaných léků, zejména pokud člověk bere léky na vysoký tlak.
Zdroje: nzip.cz, radiozurnal.rozhlas.cz, pmc.ncbi.nlm.nih.gov, heart.org, sciencedirect.com, acc.org
