NÁMĚSTEK HEJTMANA KARLOVARSKÉHO KRAJE JIŘÍ ČERVENKA (ODS) ŘEKL V ROZHOVORU PRÁVU:
Zhruba před čtrnácti měsíci rozhodlo plzeňské finanční ředitelství, že má kraj vrátit státu zhruba sto miliónů korun z dotací, které stát poskytl nemocnici v Karlových Varech na rekonstrukci. Odvolal se kraj proti tomuto rozhodnutí?
Finanční ředitelství v Plzni zkoumalo v karlovarské nemocnici, jak byly procedurálně použity státní dotace na její rekonstrukci, a k této kontrole ředitelství vydalo protokol. My jsme se samozřejmě proti protokolu, tedy proti tomu, jak a co finanční ředitelství zjišťovalo, odvolali. Finanční ředitelství v Plzni předalo záležitost Finančnímu úřadu v Karlových Varech, který na základě tohoto protokolu na jaře letošního roku provedl v karlovarské nemocnici opakovanou kontrolu. Až na základě šetření karlovarského finančního úřadu byly 10. května vystaveny kraji platební výměry a my jsme se teprve v tomto okamžiku mohli proti vratkám státní dotace odvolávat, což jsme provedli 23. května.
Jak vysokou částku má kraj vracet?
Clkem zhruba 224 milióny korun. Jedná se o čtyři výměry. V případě karlovarské nemocnice o výměry na 47,3 miliónu, 28,5 miliónu a 25 miliónu korun, dohromady na 100,9 miliónu korun. K tomu nám byla vyměřena penále ve výši 97,8 miliónu korun. Současně s kontrolou v karlovarské nemocnici ale provedl karlovarský finanční úřad také kontroly v sokolovské nemocnici a v Integrované střední škole technicko-ekonomické (ISŠTE) vSokolov ě. Zatímco v ISŠTE v Sokolově bylo vše v pořádku, tak v sokolovské nemocnici nám finanční úřad vyměřil vratku ve výši 16,7 miliónu korun a 8,9 miliónu korun penále. Dohromady 224,3 miliónu korun.
Protokoly z kontroly plzeňského finančního ředitelství a karlovarského finančního úřadu se nějak lišily?
Protokoly se vpodstatě nelišily a kontroly se zaměřovaly na to samé.
Jaké nedostatky nemocnicím kontroly vytýkaly?
V první řadě finanční úřad konstatoval, že veškeré finanční prostředky ze státních dotací byly použity v souladu s účelem dotace. To znamená, že peníze z dotací šly tam, na co byly určeny. To nám dává dost velké vyhlídky na úspěšné odvolání.
V čem byl tedy problém?
My vidíme hlavní problém vtom, že v době, kdy byly státní dotace čerpány, se měnily kompetence v rámci ministerstva financí a ministerstva zdravotnictví. Obě ministerstva spolu špatně komunikovala a z toho vyplynulo, že byla pozdě stanovena pravidla pro čerpání státních dotací a také chyběl metodický dozor. To je jeden z důvodů, proč máme vracet státní dotace.
Co z tohoto zdržení podle vás vyplynulo pro nemocnice. Jak to souvisí s výtkami finančního dozoru?
Vytýkali nám především to, že nemocnice předaly stavby dříve, než ministerstva vydala rozhodnutí o užití dotace. Jedná se tedy pouze o administrativní pochybení. Jenže kdyby tehdy nemocnice nezačaly čerpat státní dotace před vydáním rozhodnutí o nakládání s dotacemi ze strany státu, tak by nestihly práce zkolaudovat. Vytýkali nám rovněž, že se rozcházejí s podmínkami čerpání dotací termíny kolaudace a nabytí její právní moci.
Co by pro kraj znamenalo vracení dotací a penále?
Je třeba také upozornit na skutečnost, že v době, kdy nemocnice dotace čerpaly, spadaly ještě pod okresní úřady. Jsem proto naprosto přesvědčený, že zvítězí zdravý rozum. Vracení dotací by znamenalo přehodnocení našich plánovaných investic. Určitě by to neznamenalo omezení činností kraje, ale mohlo by se to skutečně dotknout peněz na přípravu dalších projektů kraje. Budeme o všem intenzívně jednat jak s ministerstvem financí, tak s finančními úřady.
Právo