Vulvovaginitidy jsou nejčastějším pohlavním onemocněním u žen. Poznáte příznaky jednotlivých typů?

7. 2. 2020 15:00
přidejte názor

Vulvovaginitidy jsou jinými slovy záněty vulvy a pochvy. Tyto záněty patří mezi nejčastější pohlavní onemocnění, která postihují nejen sexuálně aktivní ženy. Záněty se v některých případech mohou opakovaně vracet a někdy bývají chronické, proto je důležité vyhledat lékařskou pomoc, aby mohla být nemoc diagnostikována. Zajímá vás, jaké typy vulvovaginitid existují, jakými příznaky se projevují a co je způsobuje? 

Jaké mají vulvovaginitidy příznaky?

Příznaky se mohou lišit na základě odlišných typů vulvovaginitid. Typickým projevem zánětů vulvy a pochvy však bývá takzvaný vulvovaginální diskomfort, který má několik charakteristických projevů:

  • Zarudnutí vulvy a poševní stěny
  • Výtok
  • Svědění
  • Pálení vulvy
  • Zánět
  • Bolesti při pohlavním styku (dyspareunie)

Příčiny vulvovaginitid

Příčinou vulvovaginitid je narušení rovnováhy ekosystému poševního prostředí. Původcem potíží mohou být bakterie, viry, kvasinky nebo také paraziti. V některých případech jsou příčiny dokonce mechanické či alergické.

Příčiny se liší v závislosti na typu vulvovaginitidy, může se jednat o přemnožení některých bakterií nebo kvasinek, infekční onemocnění nebo alergickou reakci a někdy bývá původcem prvok přenášený výhradně pohlavním stykem.

Do skupiny vulvovaginitid patří

Bakteriální vaginóza

Bakteriální vaginóza je nezánětlivou poruchou poševního ekosystému, při které klesá počet laktobacilů a převažuje počet aerobních bakterií. Tyto bakterie produkují kyselinu mléčnou, která zvyšuje kyselost poševního prostředí.

Jaké má bakteriální vaginóza příznaky?

Typickým příznakem vaginózy je po rybě zapáchající výtok bílé nebo šedé barvy ulpívající na poševních stěnách, přičemž poševní pH je 4,7–5,5. Výjimečně se může objevit slabé pálení při močení. Jedná se o nejčastější diagnózu vaginálního diskomfortu spojeného s výtokem a je poměrně snadno léčitelná.

Trichomoniáza

Trichomoniáza je na rozdíl od ostatních vulvovaginitid výhradně pohlavně přenosnou nemocí, kterou způsobuje parazit Trichomonas vaginalis, od něhož je název také odvozen.

Jaké má trichomoniáza příznaky?

Typickými příznaky jsou bolesti v podbřišku a hojný, řídký, zpěněný výtok, který je zásaditý. Dále onemocnění způsobuje zarudnutí a zduření poševního vchodu a poševní sliznice. Až u 50 % případů se nemoc objevuje bez příznaků, což může v případě neléčení vést k chronické fázi onemocnění. V chronické fázi zůstává nemoc bez symptomů, nicméně žena zůstává infekční.

Mykotická vulvovaginitida

Mykotická vulvovaginitida se zkráceně nazývá mykóza a pod tímto názvem se s onemocněním setkáme nejčastěji. Způsobuje ji přemnožení kvasinek rodu Candida, které tvoří běžnou součást ženského poševního ekosystému. Vyšší riziko onemocnění hrozí v období těhotenství, při hormonální léčbě a při vyšší konzumaci cukrů.

Jaké má mykóza příznaky?

Onemocnění se nejčastěji projevuje tvarohovitým výtokem bez zápachu, pálením vulvy, bolestí při pohlavním styku, zarudnutím genitálu a výrazným svěděním. Na základě uvedených příznaků je diagnóza onemocnění poměrně snadná, přesto je potřeba provést mikroskopické vyšetření.

Aerobní vaginitida

Tento typ vaginitidy vzniká přemnožením aerobních bakterií, které vyžadují kyslík, a tím zapříčiňují výskyt leukocytů v poševním sekretu. Příčina tohoto onemocnění nemusí být vždy známá, na vině je ale často infekce nebo špatná mechanická manipulace.

Jaké má aerobní vaginitida příznaky?

Onemocnění bývá doprovázeno hojným, hustým výtokem žluté až smetanové barvy, který zpravidla hnilobně zapáchá. Výtok může být i hnisavý, z toho důvodu je důležité vyloučit gonokokové a chlamydiové infekce.

Atrofická vaginitida

Jedná se o infekční postižení pochvy, které je způsobené nedostatkem ženského hormonu estrogenu, a z tohoto důvodu nejčastěji postihuje dívky předpubertálního věku, ženy po menopauze a ženy v období kojení. Nedostatek hormonů způsobuje snížení vlhkosti poševní sliznice a nižší odolnost vůči infekcím.

Jaké má atrofická vaginitida příznaky?

Někdy mohou být pacientky bez příznaků, jindy se nemoc projevuje bolestí při pohlavním styku, případně pálením a hnisavým nažloutlým výtokem. Pokud nejsou potíže léčeny, mohou způsobit i srůst poševních stěn.

Laktobacilóza

Laktobacilóza je způsobena přemnožením určitého druhu laktobacilů, jak už ze samotného názvu vyplývá. Jedná se o nezánětlivou poruchu poševního ekosystému, která se klinicky může podobat mykóze. Z tohoto důvodu může být diagnostika obtížnější.

Jaké má laktobacilóza příznaky?

Příznaky laktobacilózy mohou kolísat v závislosti na menstruačním cyklu, přičemž nejvyšší intenzity dosahují 7 až 10 dní před začátkem menstruace, poté se stav mírně lepší. Mezi nejčastější příznaky patří svědění až pálení sliznice, otok sliznice, hustý bílý až krémový výtok, bolest při pohlavním styku a časté močení.

Stanovení diagnózy

Základem diagnostiky je důkladné klinické vyšetření pacientky, které zahrnuje klasické metody jako gynekologické vyšetření, stanovení pH poševního prostředí, mikroskopické vyšetření a kultivační vyšetření. Dále je možné využít nové metody, které zjišťují přítomnost protilátek, nukleových kyselin, antigenů a genů.

Při obtížích pacientka nejprve podstoupí rozhovor s lékařem, který mu pomůže lépe určit příčinu komplikací. Lékař dále zjišťuje, zda existuje souvislost mezi problémy a menstruačním cyklem (zejména pokud se obtíže opakují), změnou sexuálního partnera, případně antikoncepcí. Následně provede klinická vyšetření. Využívají se zejména tato:

  • Testovací pH papírky se používají, aby zjistily pH mikrobakteriální prostředí pochvy. Pokud je pH vyšší než 4,5, není poševní mikroflóra v nepořádku.
  • Aminový test je mikroskopické vyšetření sekretu použitím specifických zásaditých sloučenin.
  • MOP (mikrobní obraz poševní) je lékařem odebraný vzorek, který se zasílá k laboratornímu vyšetření.

Léčba vulvovaginitid

Léčba vulvovaginitid probíhá odlišnými způsoby v závislosti na stanovené diagnóze. Odvíjí se tedy od jednotlivých typů zánětů způsobených rozdílnými původci. Někdy se k léčbě využívají antibiotika nebo jiné léky podávané perorálně či lokálně, v jiných případech se doporučují například výplachy.

Samoléčba není nejlepším řešením, důležité je navštívit svého lékaře a odložit případný stud, který by mohl vést k možným komplikacím, chronické fázi nemoci a případně i dalšímu šíření onemocnění.

Při léčbě vulvovaginitid je zásadní dodržovat hygienické zásady a zdravou životosprávu, často se také doporučují různé preparáty k obnovení původní mikroflóry a zlepšení imunity.

  • Žádné názory
  • Našli jste v článku chybu?