Kdo má na vyrovnávací příspěvek nárok a kdo nikoliv?
Výše uvedené skutečnosti by sváděly k tomu myslet si, že na příspěvek dosáhnou všechny ty ženy, které se jednoduše zmíněného pojištění účastní. Tak tomu ovšem není.
Živnostnice, tedy osoby samostatně výdělečné činné (OSVČ), ačkoliv si nemocenské pojištění dobrovolně hradí, na příspěvek podle zákona č. 187/2006 Sb. nárok nemají. Podobně jsou na tom ale i ženy, jež se ocitly bez zaměstnání, studentky, ženy pracující na základě dohody o pracovní činnosti, respektive provedení práce, vykonávající zaměstnání malého rozsahu nebo takové, které si svůj pracovní úvazek na vlastní žádost samy snížily či již pobírají peněžitou pomoc v mateřství.
Jinými slovy, na vyrovnávací příspěvek dosáhnou pouze ty zaměstnané ženy pracující na hlavní pracovní poměr, jimž těhotenství, mateřství či kojení brání kvůli obavám o jejich zdraví vykonávat stávající práci a které byly v návaznosti na toto riziko zaměstnavatelem přeřazeny na jinou, hůře placenou pracovní pozici. Současně musí pochopitelně platit, že tyto ženy prostřednictvím zaměstnavatele odvádějí platby nemocenského pojištění.
Pakliže dotyčná těhotná osoba tyto podmínky splňuje, může jí být příspěvek vyplácen nejdéle do počátku šestého týdne před očekávaným termínem porodu. V případě zaměstnaných matek pobírajících současně i příspěvek rodičovský pak nejdéle do devátého měsíce po porodu, zatímco u zaměstnaných kojících žen je tomu po celou dobu kojení (jsou-li na jinou pozici převedeny právě kvůli tomu).
Kolik činí vyrovnávací příspěvek?
Výše vyrovnávacího příspěvku se liší případ od případu. Příspěvek jako takový se totiž odvíjí od toho, kolik si žena vydělávala před nástupem na novou pracovní pozici a kolik poté. Vychází se z rozdílu mezi takzvaným redukovaným denním vyměřovacím základem a průměrem započitatelných příjmů připadajících na jeden den v jednotlivých kalendářních měsících, v nichž budoucí či čerstvá maminka brala nově méně.
Onen denní vyměřovací základ se přitom stanoví stejně, jako je tomu v případě peněžité pomoci v mateřství. I tentokrát se vezmou průměrné hrubé příjmy za posledních dvanáct měsíců předcházejících měsíci přeřazení na novou pozici, vynásobí se nejprve 12 a poté vydělí 365. Tento denní vyměřovací základ se dále upraví pomocí tří takzvaných redukčních hranic následovně:
- z částky do 1 090 Kč se započítá 100 procent,
- z částky mezi 1 090 Kč a 1 635 Kč se započítá 60 procent,
- z částky mezi 1 635 Kč a 3 270 Kč se započítá 30 procent,
- k částce 3 270 Kč a výš se již nepřihlíží.
Sečtením všech těchto tří redukčních hranic se konečně získá onen redukovaný denní vyměřovací základ.
Vyrovnávací příspěvek je státem vyplácen pouze za ty kalendářní dny, které si žena na dané pozici skutečně odpracovala. Byla-li během inkriminovaného období například na nemocenské nebo do práce v důsledku ošetřování člena rodiny, čerpání mateřské či rodičovské dovolené vůbec nedocházela, pak jí během těchto dní nárok na dávku zaniká.
Jak o příspěvek zažádat?
Pokud splňujete všechny výše uvedené podmínky, směřujte žádost o přiznání vyrovnávacího příspěvku přímo na svého zaměstnavatele. S jejím vyplněním vám pomůže ošetřující lékař, případně gynekolog.
Podaný formulář následně zaměstnavatel předá okresní správě sociálního zabezpečení (OSSZ). Úředníci mají na posouzení žádosti ze zákona stanovenou lhůtu jednoho měsíce od obdržení podkladů. Pakliže bude jejich stanovisko zamítavé, můžete se proti tomuto rozhodnutí odvolat, a to v době do 15 dnů od obdržení rozhodnutí.
