Své platby opozdí až o několik měsíců a takové zdržení může nemocnicím a ordinacím zlomit vaz.
Před takovým vývojem varuje ředitelka Všeobecné zdravotní pojišťovny Jiřina Musílková v dopise ministryni Miladě Emmerové. Zároveň ji vyzývá, aby vyhlášku zrušila.
„Neumím v tuto chvíli odhadnout její dopad na jednotlivá zdravotnická zařízení, ale obávám se, že by mohla v některých případech znamenat i jejich krach,“ napsala ve varovném dopise, který se podařilo HN získat.
Ministryně Emmerová obavy odmítá. „V roce 2004 byla posílena ekonomická
stabilita zdravotních pojišťoven, a to nás opravňuje v návrhu vyhlášky o úhradách na rok 2005 výdaje navýšit,“ shrnuje její odpověď Musílkové tiskový mluvčí ministerstva Vítězslav Klíma.
Každý s jinými čísly
Ředitelka největší zdravotní pojišťovny s tak přímou kritikou vůči krokům ministerstva dosud nevystoupila.
Přiměl ji k tomu rovněž nezvyklý postup Emmerové. Ta v přípravě vyhlášky vyloučila zdravotní pojišťovny z připomínkového řízení. Podle Musílkové to je nepochopitelné, protože návrh stanoví pojišťovnám podmínky pro hospodaření.
Musílková získala návrh vyhlášky od jednoho z poradců ministryně. Z její analýzy přitom vyplývá, že vyhláška odporuje pojistnému plánu, který pro rok 2005 schválila správní rada VZP a který předložila ministerstvu. Zvýšila totiž výdaje o částku, která se pohybuje v rozmezí 5,8 - 8 miliardy korun.
Nedorozumění mezi největší pojišťovnou a ministerstvem dokumentují čísla. V plánu VZP se počítá v příštím roce se zvýšením výdajů o 1 - 2 procenta na pojištěnce.
Ministerstvo tvrdí, že vyhláška zvyšuje útratu největší pojišťovny o tři procenta. Analýza Musílkové ovšem ukazuje, že s novou vyhláškou se úhrady zvýší o 7 - 10 procent.
Fišerova zkušenost
VZP kritizovala úhradové vyhlášky ministra Bohumila Fišera v letech 2001 a 2002 a označila je za hlavní důvod zdravotnických dluhů.
Praxe dala expertům pojišťovny za pravdu. Její výdaje vzrostly v těchto letech proti plánu o čtyři miliardy. Vyhláška na příští rok je podle VZP ještě radikálnější.
V Česku neexistuje instituce, která by spor ministerstva a největší pojišťovny rozhodla.
Pojistný plán VZP schvaluje sněmovna, činí tak ale se značným zpožděním. Plán na rok 2004 je na programu prosincové schůze sněmovny.
VZP se v uplynulých dvou letech ubránila proti vyhláškám stížností u vládní legislativní rady, která je označila za neústavní, protože zákon nedává ministerstvu právo je vydávat.
Emmerová ovšem trvá na tom, že vyhlášky může podle Fišerova vzoru opakovat.
Proti vyhlášce protestují i ostatní zdravotní pojišťovny.
„Sepisovala se za vysokého utajení a získali jsme ji pouze neoficiálně,“ stěžuje si ředitel jejich sdružení Jaromír Gajdáček.
„Jedná se o peníze systému veřejného zdravotního pojištění a s plátci to nikdo neprojedná. To je zcela nepřípustné.“
Menší pojišťovny se podle něj do dluhů nedostanou: „Očekáváme ale významné finanční potíže v celém systému,“ tvrdí Gajdáček
| VZP PROTI VYHLÁŠCE: |
|---|
|
Vyhláška znovu zavádí pro nemocnice výkonový systém, který bude motivovat lékaře, aby vykazovali co nejvyšší počet výkonů. Zároveň se z 85 na 89 haléřů zvyšuje hodnota bodu, podle kterého jsou výkony v nemocnicích placeny. Náklady VZP se tím proti pojistnému plánu zvýší o 2 - 3 miliardy korun, píše se v prohlášení Všeobecné zdravotní pojišťovny. Pojišťovny budou muset zvyšovat úhrady automaticky podle toho, jak meziročně vzroste výběr pojistného. Náklady VZP tím narostou o další 3 - 4 miliardy korun. Výdaje v ambulantní specializované péči se zvýší o 0,8 - 1 miliardu korun, protože vyhláška stanovuje minimální sazbu pro každou ordinaci. Tato sazba je přitom vyšší než současný průměr. Pro ambulantní specialisty bude výhodné posílat náročnější pacienty do nemocnic. Také tím se nepřímo podpoří růst výdajů v nemocnicích. |
Petr Holub, Adéla Čtvrtečková, Hospodářské noviny