Celkem Češi za doplňky stravy utratili loni zhruba 5,5 miliardy korun (200 milionů eur). Doplňky stravy nejsou léky, těch se v Česku ročně spotřebuje zhruba za 70 miliard korun.
Nejvíc za doplňky stravy v rámci 18 sledovaných zemí Evropy utratí ročně Finové, 64 eur (1750 korun), a Norové, 56 eur (1530 korun), nejméně Španělé, deset eur (274 korun), Rusové a Rumuni, sedm eur (192 korun).
„Největší zájem mají Češi o kloubní preparáty, probiotické přípravky a doplňky stravy s obsahem vitamínů a minerálů. Poptávka je také po kosmetických produktech určených pro péči o kůži a vlasy,“ upřesnil Hlavatý s tím, že doplňky stravy se v posledních letech staly součástí denní stravy značné části obyvatel všech evropských zemí.
Z hlediska velikosti trhu vede trh italský, kde roční tržby z prodejů doplňků stravy tvoří 2,1 miliardy eur (57,6 miliardy korun), následuje Německo s 2,07 miliardy eur (56,8 miliardy korun) a Velká Británie s Francií, po 1,1 miliardy eur (30,2 miliardy korun).
Lékárníci varují před neuváženými nákupy pod vlivem masivní reklamy. Upozorňují, že některé doplňky stravy mění účinky léků, proto by se pacienti měli poradit v lékárně, než si doplňky koupí.
„Je to byznys, vitamínové přípravky a doplňky stravy nepodléhají na rozdíl od léků zvláštnímu režimu. Obchodní přirážka není regulovaná, lékárna je může prodat za cenu, kterou je zákazník ochoten zaplatit,“ řekl ČTK odborník na léky z firmy Infopharm Josef Suchopár.
Za uvádění spotřebitelů v omyl poukazováním na údajné léčebné a preventivní účinky doplňků stravy uložila v červnu Rada pro rozhlasové a televizní vysílání tři pokuty v celkové výši 1,2 milionu korun.