Dospěl k tomu americký prokurátor Clint Williamson, který by pověřen vyšetřováním zločinů v Kosovu. V Bruselu ale zároveň prohlásil, že vůdci albánských povstalců různými zločiny prakticky prováděli organizované čistky Kosova od srbského a romského obyvatelstva.
Williamsonovo vyšetřování navazuje na zprávu, kterou pro Radu Evropy vypracoval v roce 2010 Dick Marty. Podle ní někdejší povstalecká Kosovská osvobozenecká armáda (UÇK) praktikovala v Kosovu a Albánii obchod s lidskými orgány zajatých Srbů a kosovských Albánců, kteří nesouhlasili s praktikami UÇK. Williamson řekl, že UÇK prováděla únosy a vraždy ve velkém a systematickým způsobem.
Povstalecká armáda za kosovské války řídila zajatecké tábory na hranici s Albánií a do prodeje orgánů byli údajně zapojeni i její velitelé. Prokurátor ale nikoho nejmenoval a nepotvrdil ani, že šlo o stovky obětí. „Přibližný počet je hrst, a to je míněno doslova deset,“ sdělil a ukázal obě ruce s nataženými prsty.
Jeho vyšetřování trvá dva a půl roku a Williamson řekl, že jeho skupina může potvrdit také zprávy ochránců lidských práv o tom, že lidé z UÇK pronásledovali Srby, Romy a příslušníky dalších menšin. Vyšetřovatelé prý budou schopni sestavit obvinění některých vysokých představitelů UÇK za spáchání zločinů, k nimž patří vraždy, únosy lidí, kteří pak zmizeli, provozování zajateckých táborů, sexuální násilí, ale také hanobení a ničení kostelů a jiných církevních památek.
Tyto zločiny „efektivně vyústily v rozsáhlé čistky namířené proti srbské a romské populaci v oblastech Kosova ležících jižně od řeky Ibar s výjimkou malých roztroušených enkláv menšin“, konstatuje se podle listu The Guardian ve zprávě speciální skupiny vyšetřovatelů Evropské unie (SITF), o níž Williamson informoval.
Podle amerického prokurátora jsou přesvědčivé důkazy o tom, že „tyto zločiny nebyly akty ničemných jednotlivců, kteří by se na tom sami domluvili, ale spíš byly prováděny organizovaným způsobem a byly posvěceny některými jednotlivci v nejvyšším velení UÇK“.
Ani v tomto případě Williamson nikoho nejmenoval. Řada povstaleckých velitelů se ale po válce zapojila do politiky a část jich dosáhla vysokých funkcí v politických stranách i ve státním aparátu. Někteří už čelili nebo čelí soudnímu stíhání, včetně premiéra Hashima Thaçiho.
Obvinění pachatelů uvedených zločinů mohou být vznesena, až začne fungovat zvláštní soud pověřený řešením těchto případů, který bude sídlit nejspíš v Haagu. Jeho ustavení podle listu The Guardian dosud oddalovaly dohady v Evropské komisi ohledně financování a také politická krize v Kosovu. Williamson doufá, soud bude založen počátkem příštího roku.
Na Williamsonovo oznámení reagovala organizace ochránců lidských práv z Amnesty International (AI). „Pro rodiny 400 kosovských Srbů, které pravděpodobně UÇK unesla a převezla do Albánie, kde byli asi zavražděni, je to krok směrem ke spravedlnosti,“ sdělil Sian Jones z AI. Dodal, že „EU a kosovské úřady musejí co nejrychleji nechat zřídit speciální soud, protože průtahy zajistí pachatelům beztrestnost a odradí potenciální svědky“.
Za kosovské války v letech 1998 až 1999 přišlo o život na 10.000 lidí. Ukončila ji až intervence NATO, která přinutila Srbsko skončit boj proti kosovským separatistům a stáhnout své vojáky z Kosova. Srbsko nezávislost své bývalé provincie neuznává.