Zánět slepého střeva, odporně apendicitida, je onemocnění, které postihuje lidi bez ohledu na věkovou kategorii. Pokud bychom měli být zcela přesní, přeložili bychom apendicitidu jako zánět červovitého výběžku (apendix vermoformis) slepého střeva, což je výchlipka na jeho konci. Zánět se totiž vyskytuje právě v něm.
Co se dozvíte v článku
Ptáte se, kde je slepé střevo? Slepé střevo (lidově „slepák“) se nachází v pravém podbřišku. Jedná se o orgán, který většina lidí mylně považuje za zcela zbytečný. Ve slepém střevě se přitom nachází lymfatická tkán, která se podílí na imunitě organismu, s trochou nadsázky lze tedy apendix označit za takové „střevní mandle“. Přesná funkce tohoto orgánu nicméně není zcela přesně známá.
Vzhledem k tomu, že je apendix slepě zakončený, mohou se v něm zachytit kousky tráveniny, rozmnožit se bakterie a následně vzniknout zánět. Ten může proniknout až do dutiny břišní, což má za následek zánět pobřišnice. K ucpání slepého střeva dochází jak v důsledku uvízlé stolice, tak kvůli natráveným zbytkům potravy, jakými jsou například semínka.
V některých případech mohou zánět vyvolat i někteří paraziti, typicky škrkavky. Ačkoli se obtíže mohou vyskytnout v jakémkoli věku, výrazně častější bývá zánět slepého střeva u dětí ve věku 10–15 let, přičemž v rodinách, kde se zánět slepého střeva již objevil, existuje větší pravděpodobnost opakovaného výskytu. V případě zánětu slepého střeva rozlišujeme jeho akutní a chronickou formu:
- akutní zánět slepého střeva – příznaky se rozvíjejí do několika hodin či dnů,
- chronický zánět slepého střeva – pacienta trápí příznaky v dlouhodobém horizontu. [1, 2, 3, 4, 5, 6]
Jaké má zánět slepého střeva příznaky?
Jak poznat slepák? Klasický klinický průběh zánětu začíná neurčitou tupou bolestí v nadbřišku nebo v okolí pupku. Pacient si od bolesti není schopen ulevit změnou polohy a stěžuje si také na nevolnost či zvracení. Jakmile se zánět rozšíří do okolí apendixu, charakter bolesti se změní. Bolest se postupně přestěhuje do pravého podbřišku a začne být velmi prudká. V tomto případě je už pacient schopen zaujmout úlevovou polohu, která je typicky na zádech s pokrčenými dolními končetinami.
Dalšími doprovodnými příznaky zánětu bývají:
- změna tělesné teploty (nejprve zvýšená, posléze horečka),
- zrychlený puls – kolem 90/min,
- zácpa,
- nechutenství,
- citlivost břicha na dotek.
U dětí bývá typické také vybočování pravou nohou a vyhýbání se její zátěži při chůzi. V případě zánětu pobřišnice se bolest rozptýlí. [7, 8, 9, 10, 11]
Diagnostika zánětu slepého střeva
Lékař nemocnému zpravidla nejprve vyšetří břicho, kde najde známky zánětu. Břicho mívá pacient velmi tvrdé na pohmat, poklep je bolestivý a stejně tak i komprese, kdy je velmi nepříjemné hlavně odtažení ruky z místa zánětu. Nejvíce bolestivý bývá na pohmat takzvaný McBurneyův bod, který se nachází na pomyslné úsečce spojující pupek s pravým horním výběžkem kyčelní kosti, a to zhruba ve dvou třetinové vzdálenosti od pupku. Bolest se ale vyskytuje i na opačné straně břicha (Rovsingovo znamení).
Dále může lékař indikovat laboratorní vyšetření se zaměřením na zvýšenou sedimentaci a hodnoty CRP. Stav apendixu lze také zkontrolovat ultrazvukem, konečné rozhodnutí ohledně postupu však lékař často učiní až během operace. Pokud pacientův případ provází nejasnosti, operuje se často i bez 100% jistoty a preventivně se odstraňuje i na první pohled zdravý apendix. Tímto způsobem lékaři předcházejí podcenění léčby a následné otravě krve.
Nevýhodou akutního zánětu slepého střeva je, že má zpravidla velmi podobné projevy jako infekční mezenteriální lymfadenitida, což v některých případech vede mylně lékaře právě k operaci slepého střeva. [12, 13, 14, 15, 16]
Léčba zánětu slepého střeva
Jak probíhá v případě zánětu slepého střeva léčba? Klasickou cestou je pro chirurga snadný chirurgický zákrok. Appendektomie, jak se odstranění slepáku odborně říká, má dvojí chirurgické řešení. Jedná se o klasický přístup otevřenou cestou nebo je možno operaci provést tak zvanou laparoskopickou metodou. Laparoskopická metoda je moderní způsob odstranění červovitého přívěsku pomocí optiky. Jedná se o metodu, která je jednak pro pacienta šetrnější, dále pak je vhodné její použití při nejasnosti pacientových obtíží.
Ženy s gynekologickým onemocněním a lidé s větší tělesnou hmotností
Klinické příznaky výše uvedené mohou být u žen způsobeny i gynekologickým onemocněním. Lékaři proto volí metodu endoskopickou, při které je možno zároveň zrevidovat i gynekologické orgány, aniž by bylo nutné provedení minilaparotomie.
Tato metoda se také často používá u pacientů s větší tělesnou hmotností. Laparoskopická metoda pomáhá předcházet většímu pararektálnímu řezu, který se používá při otevřeném klasickém přístupu.
Byli jste někdy na operaci?
Klasický přístup
U klasického přístupu z pararektálního řezu operatér postupně po vrstvách pronikne do dutiny břišní. Nejprve se apendix „vyluxuje“ (vytáhne) před stěnu břišní (při akutním zánětu má apendix překrvené cévní serózy, gangrenózní červ je barvy hnědozelené).
Tabákový steh
Dalším krokem operace je podvázání výživné tepny a poté se na cékum kolem červa naloží tabákový steh. Snesení apendixu se provádí při bázi. Zbylý pahýl se zanoří a tabákový steh zauzlí, dutina břišní se na závěr zreviduje a chirurg uzavírá stěnu břišní po vrstvách. [17, 18, 19, 20, 21]
Prognóza a možné komplikace
Pacientovi se zpravidla během šesti dnů zhojí rána a přibližně za čtrnáct dní až za tři týdny je zcela zdráv a schopen zcela normálního pohybu, tedy za předpokladu, že operace byla provedena laparoskopicky. Zhruba 6 týdnů trvá zotavení v případě klasické operace. Se sportem je třeba vyčkat alespoň 6 týdnů, dokud nebude břišní stěna zcela zhojená. Jedná se ale pouze obecný předpoklad, reálná doba rekonvalescence může být i delší. Přesněji vás informuje váš ošetřující lékař v závislosti na vašem aktuálním stavu.
Po zákroku je třeba dodržovat dietní omezení, kdy se pacientovi podávají jen lehce stravitelné pokrmy, jako jsou polévky, kaše či suchary. O stravovacích principech každého pacienta bude lékař individuálně informovat před propuštěním z nemocnice. Co se týče pooperativních komplikací, většina případů se obejde bez nich. U apendixů gangrenózního typu ale někdy dochází k hnisání podkoží v místě operační rány. [22, 23, 24, 25, 26]
Zánět slepého střeva u dětí
Zánět slepého střeva se obvykle vyskytuje u dětí starších 3 let, novorozenecké záněty slepého střeva jsou velmi vzácné, přičemž úplně nejčastější je ve věku 10–15 let.
Nemoc se u dětí projevuje stejně jako u dospělých. Objeví se bolesti v oblasti pupku, zvýšená teplota a zvracení. Častým znakem zánětu slepého střeva je, že nemocné dítě se choulí do klubíčka. Nepodceňujte projevy nemoci a ihned navštivte lékaře. Při zanedbání zánětu by mohlo dojít k prasknutí slepého střeva, ze kterého by vytekl hnis do břišní dutiny, což by mohlo mít za následek závažný zánět pobřišnice.
U dětí lze před návštěvou lékaře zánět slepého střeva potvrdit také domácím testem. Pokud dítě nemá velké bolesti, vyzvěte ho, aby poskočilo a dopadlo na obě paty, nebo aby na ně seskočilo z nízké stoličky. Pokud dopad nevyvolává bolest, je pravděpodobnost, že se jedná o slepé střevo o něco menší. Tento test ale rozhodně nenahrazuje plnohodnotnou diagnostickou metodu. Pokud si dítě stěžuje na úpornou bolest břicha, měl by jeho stav vždy zkontrolovat lékař. [27, 28, 29, 30]
Prevence zánětu slepého střeva
Účinná metoda, kterou by se dalo předejít zánětu slepáku, bohužel neexistuje. Někteří odborníci se ale domnívají, že určitý vliv bude mít strava. Jejich úsudek plyne z faktu, že v některých koutech Země, například v některých částech Afriky a Asie onemocnění prakticky neexistuje, přičemž tamní strava je velice bohatá na vlákninu. Jako prevenci lze tedy doporučit jen vyváženou stravu a dostatek tekutin a pohybu, který má významný vliv pro správnou peristaltiku střev. [31, 32, 33, 34]
Zdroje: stefajir.cz, nzip.cz, nemoci.vitalion.cz, wikiskripta.eu, healthline.com, webmd.com, everydayhealth.com, kidshealth.org, my.clevelandclinic.org, mayoclinic.org, internimedicina.cz