Prosím o informaci, zda je zaměstnavatel oprávněn nutit zaměstnance docházet k závodnímu lékaři, ačkoliv zaměstnanci jsou registrováni u svých praktických lékařů, kteří spravují jejich zdravotní dokumentaci. Jedná se konkrétně o provádění preventivních a vstupních prohlídek. Markéta Zimová, čtenářka www.Zdravi.Euro.cz//
Odpovídá:
Mgr. Ľubomír Augustín, advokátní kancelář Kůta Musil Vaňková & partners
Ačkoli otázky související se závodní preventivní péčí se zdají být zcela triviální, opak je pravdou, a to minimálně ze dvou důvodů.
Prvním důvodem je roztříštěnost právní úpravy (zákon č. 20/1966 Sb., zákon o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, jiné – např. vyhl. č. 56/1997 Sb., kterou se stanoví obsah a časové rozmezí preventivních prohlídek, vyhl. č. 145/1988 Sb., o Úmluvě o závodních zdravotních službách, směrnice Ministerstva zdravotnictví č. 49/1967 atd.).
Druhým důvodem pak ne zcela jednotná aplikační praxe a také nejednoznačnost výkladu otázek vztahujících se k úhradě citované péče, popř. absence definice vstupní prohlídky.
Ust. § 9 odst. 2 zákona č. 20/1966 Sb., věta první uvádí, že - občanům s výjimkou osob ve vazbě a ve výkonu trestu odnětí svobody se umožňuje v o l b a lékaře, klinického psychologa a zdravotnického zařízení.
Nicméně, hned další věta omezuje tuto volbu, přičemž stanoví, že výše uvedená volba se netýká - závodní preventivní péče (§ 18a naposled citovaného zákona) a zdravotnických zařízení v případech, kdy jsou tato zařízení příslušným orgánem ochrany veřejného zdraví stanovena k provedení protiepidemických opatření.
Volbu lékaře u vojáků ponechávám stranou. Z uvedeného lze tedy mít za to, že zaměstnanec n e m á právo na volbu lékaře v případě závodní preventivní péče.
Práva a povinnosti podle nového zákoníku práce
Podle ust. § 35 zákona č. 48/1997 Sb., je závodní preventivní péče zabezpečována ve spolupráci se zaměstnavatelem z důvodu prevence včetně ochrany zdraví zaměstnanců před nemocemi z povolání a jinými poškozeními zdraví z práce a prevence úrazů.
Hrazená péče zahrnuje např. výkony související s první pomocí, periodické preventivní prohlídky, mimořádné prohlídky atd. Bohužel, praxe v otázce úhrad nemusí být vždy jednotná. Na úhradě ze strany pojišťoven je však v tomto případě vhodné ve vlastním zájmu trvat, mj. i s ohledem na podporu tohoto tvrzení skrze ust. § 13 odst. 2 písm. i) výše citovaného zákona.
Pokud se týká práv a povinností vyplývajících z nového zákoníku práce, je vhodné vědět, že podle ust. § 103 odst. 1 písm. d), je zaměstnavatel povinen sdělit zaměstnancům, které zdravotnické zařízení jim poskytne pracovně-lékařskou péči, jakým druhům očkování a jakým pracovně-lékařským prohlídkám a vyšetřením souvisejícím s výkonem práce jsou povinni se podrobit.
Je také dobré vědět, že podle pís. e) citovaného ust. je zaměstnavatel povinen nahradit zaměstnanci, který se podrobí pracovně-lékařské prohlídce, vyšetření nebo očkování, případnou ztrátu na výdělku - a to ve výši průměrného výdělku, popřípadě ve výši rozdílu mezi náhradou mzdy (platu) nebo nemocenským a průměrným výdělkem.
Naopak, zaměstnanec je podle ust. § 106 odst. 4 písm. b) povinen – podrobit se pracovně-lékařským prohlídkám, vyšetřením nebo očkováním.
Praxe však doposud ukázala, že velice často si (potenciální) zaměstnanci platí vstupní prohlídky „ze svého“. Seriózní zaměstnavatel však výše takové úhrady je (byl) vždy schopen zaplatit.
Jednoznačná povinnost zaměstnavatele týkající se úhrad však je sporná, nicméně komplexním výkladem více právních norem by bylo možné ji dovodit (viz. např. ust. § 42 zákona č. 258/2000 Sb.).
Vstupní versus pracovně-lékařská prohlídka
Ačkoli právní řád ČR nezná definici „vstupní prohlídky“, domníváme se, že vstupní prohlídku do zaměstnání lze podřadit pod pojem „pracovně-lékařská prohlídka“ především proto, že přímo souvisí s (potenciálním) výkonem práce u toho kterého zaměstnavatele.
Smysl závodní preventivní péče spočívá v zabezpečení spolupráce se zaměstnavatelem, v prevenci včetně ochrany zdraví zaměstnanců před nemocemi z povolání a jinými poškozeními zdraví z práce a v prevenci úrazů. Organizace jsou proto ex lege povinny zajistit pro své zaměstnance závodní preventivní péči.
K odpovědi na dotaz čtenářky – zaměstnavatel má dle platné právní úpravy („bohužel“) právo omezit zaměstnanci volbu lékaře mj. v rámci závodní preventivní péče včetně vstupních prohlídek. **