Stát platí zdravotní pojištění například za děti, důchodce, nezaměstnané a za vězně. Celkem jde o více než 5,9 milionu lidí. Zvýšením plateb letos stoupnou výdaje státu zhruba o 20 miliard korun a příští rok o 50 miliard korun, stojí v důvodové zprávě. Skutečné částky ale budou podle zdůvodnění záviset zejména na vývoji nezaměstnanosti.
Sněmovna odmítla pozměňovací návrh Pirátů, podle kterého by zdravotní pojištění nemuseli po vzoru osob samostatně výdělečně činných hradit od března do srpna samoplátci. Jde podle nich například o starší vysokoškolské studenty, lidi, kteří se kvůli pandemii koronaviru vrátili ze zahraničí, a o umělce s nízkými příležitostnými příjmy. Proti se postavil ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO), podle kterého jsou mezi samoplátci například i rentiéři a pronajímatelé, které koronavirová krize nijak nepostihla. Zdravotní pojištění by podle něho přišlo asi o miliardu korun.
Veřejné zdravotní pojištění letos ztratí asi osm miliard korun v souvislosti s úlevami plateb drobných podnikatelů do systému. Propad ekonomiky pak bude podle důvodové zprávy znamenat výpadek 30 až 40 miliard korun. Naopak výdaje systému zdravotního pojištění kvůli nemoci covid-19 řádově o miliardy korun vzrostou.
Ministerstvo zdravotnictví ve zdůvodnění poukazuje i na rozdíly ve výši plateb ekonomicky aktivních lidí a státu za jeho pojištěnce. Těch je asi 60 procent z celkového počtu a na jejich léčbu jde 80 procent peněz veřejného zdravotního pojištění. "Solidarita systému veřejného zdravotního pojištění nemůže být bezbřehá a je nezbytné, aby i za skupinu takzvaných státních pojištěnců byla odváděna adekvátní částka," stojí v důvodové zprávě.
Sněmovna odmítla doprovodné usnesení Vlastimila Válka (TOP 09), podle kterého měla doporučit vládě, aby se platba zdravotního pojištění za státní pojištěnce počítala aspoň z vyměřovacího základu z minimální mzdy.