"Z dříve nefunkčního institutu dohodovacího řízení se stala platforma, kde spolu rovnocenní partneři jednají se zájmem se dohodnout. V rámci loňských dohod se podařilo prosadit řadu prvků platby za kvalitu, za lepší služby pojištěncům nebo bonifikaci za celoživotní vzdělávání," uvedl ministr Adam Vojtěch (za ANO). Kvalita a efektivita by se podle něj měly promítnout i do nových dohod.
Ministerstvo financí očekává zvýšení příjmu systému veřejného zdravotního pojištění proti letošnímu roku o šest procent, tedy asi o 19,5 miliardy. Navýšení by mělo být podle ministerstva zdravotnictví použito především k financování růstu péče zapříčiněného stárnutím populace, používání nových léčebných metod nebo ke kontinuálnímu růstu odměn zdravotníků tam, kde je to třeba.
Pojišťovny budou zřejmě s poskytovateli jednat několik měsíců. Loni byla poslední dohoda uzavřená v polovině června. Všem oblastem bylo slíbeno navýšení plateb o pět procent. Jako poslední tehdy s podmínkami souhlasily lékárny, které původně nechtěly přistoupit na navýšení jen platby za recept. Nakonec se strany dohodly, že kromě 18,50 Kč místo 13 korun za recept bude také zřízen fond pro jedinečné lékárny, zvýší se marže na prostředky připravované v lékárně, ale naopak se marže sníží u nejdražších léků.
Peníze do systému zdravotního pojištění přicházejí zejména z odvodů z výdělku zaměstnanců a podnikatelů na zdravotní pojištění. Za seniory, děti, nezaměstnané, studenty či vězně se pojistné platí ze státního rozpočtu, měsíčně je to 1018 korun za asi 5,9 milionu lidí. Platby za tyto takzvané státní pojištěnce tvoří zhruba čtvrtinu příjmů veřejného zdravotního pojištění, výdajů ale spotřebují většinu. Více než polovina peněz jde na úhradu lůžkové nemocniční péče.