Do konkursu se přihlásilo celkem dvanáct lidí a do užšího výběru se dostali čtyři z nich, vedle Vomáčky patřil k favoritům ještě výkonný ředitel nemocnice Čestmír Neoral.
Ministryně Jarmila Emmerová měla rozhodnout už v úterý, zatím ale odmítá jméno nového ředitele zveřejnit.
Zvolením Vomáčky by se do kruhu uzavřel příběh, který začal v květnu, kdy ministr Kubinyi oznámil kontrolu hospodaření velkých nemocnic.
Druhé nejhorší dluhy měl po pražské Všeobecné fakultní nemocnici právě ústav v Olomouci.
Během roku 2003 vyúčtoval ztrátu 200 miliónů a o 300 miliónů se zvýšila suma nesplacených závazků. Kubinyi proto v červnu ředitele Vomáčku odvolal.
Ten protestoval s tím, že nemocnici převzal teprve počátkem roku 2003, kdy už byla ve špatném stavu. Jeho argumenty ovšem neuspěly.
Nemocnice se skutečně koncem roku dostala do potíží, přesto měla za rok 2002 ztrátu nesrovnatelně nižší - 80 miliónů. Vomáčkovu verzi podporuje i současný management nemocnice:
„Ředitel Rýznar snižoval náklady tak, že snížil výkon nemocnice. Přestalo se pracovat. Osobně jsem jej upozornila, že je to spirála smrti. Nakonec tento krok stál v dalším roce už nového ředitele Vomáčku v rozpočtu 80 miliónů korun,“ tvrdí kardioložka Eliška Sovová, která se konkursu na ředitele rovněž účastnila.
Vomáčku podpořili také olomoucká organizace ČSSD a primátor Olomouce Martin Tesařík, který je zároveň místopředsedou ČSSD. Sepsali dokonce na Kubinyiho stížnost tehdejšímu premiéru Vladimíru Špidlovi.
Odvolání Vomáčky se pak stalo jedním z důvodů, proč Kubinyiho ve vládě Stanislava Grosse vystřídala Milada Emmerová.
Teprve během konkursního řízení na místo Vomáčkova nástupce vyšly najevo skutečné důvody, proč Kubinyi Vomáčku odvolal. Ve stejném roce, kdy nemocnice nasbírala půlmiliardové dluhy, dostala od státu 286 miliónů na investice - bylo to nejvíc ze všech českých nemocnic.
Vomáčka nakupoval příliš draze
Ředitel začal hned po nástupu nakupovat drahé přístroje. Podle Kubinyiho ekonomického náměstka Karla Pustelníka Vomáčka nakupoval příliš draze, a to bylo důvodem jeho odvolání.
Největší veřejnou zakázkou za Vomáčkovy éry byl nákup softwaru a hardwaru pro informační systém PACS.
Tento systém postupně zavádějí také některé další nemocnice, protože umožňuje v digitální podobě předávat lékařskou dokumentaci včetně snímků z rentgenu či magnetické rezonance.
Olomouc ale podle dostupných dokumentů koupila PACS zdaleka nejdráž ze všech českých nemocnic, když vybrala nabídku IBM za 125 miliónů korun.
Například pražská Thomayerova nemocnice zavádí PACS postupně a zatím investovala dvacet miliónů, podobný postup zvolil i Hradec Králové. K částce sto miliónů vyšplhá investice za PACS v Brně-Bohunicích.
Nemocnice v Brně je ale dvakrát větší než v Olomouci a také zde stavějí systém postupně s tím, že výdaje zaplatí do roku 2007.
Bývalý ředitel Jaroslav Vomáčka HN potvrdil, že smlouvu na 125 miliónů schválil, dodává ovšem, že projekt přerušil a zaplatil dosud pouze 67 miliónů. Podrobnosti smlouvy s IBM ale nechce zveřejnit: „Jde o obchodní tajemství,“ vysvětluje.
„Ano, případ systému PACS je nejkřiklavější, byly ovšem i další,“ připouští Jozef Kubinyi, že ředitele odvolal především kvůli neprůhledným zakázkám. Nepotvrdil, jestli mělo ministerstvo námitky i vůči nákupu magnetické rezonance od firmy Siemens za 55 miliónů.
Kubinyi v Olomouci zastavil i výběrové řízení na další padesátimiliónovou investici do informačního systému nemocnice. Zatím jeho zákaz platí a nemocnice čeká, jak rozhodne budoucí ředitel.
Ministryně Emmerová slíbila zveřejnit jméno nového ředitele již včera. „Verdikt se
ale radikálně změnil a ministryně jméno prozradí až v pondělí,“ odmítl nakonec splnit slib její mluvčí Václav Šebor.
Nového ředitele čeká těžká úloha
Současné vedení nemocnice sice vykazuje za prvních osm měsíců letošního roku kladný výsledek, experti ovšem předpokládají, že po započtení odpisů a třináctých platů dosáhne letošní ztráta výše 50 až 100 miliónů.
Bývalý ředitel Rýznar navíc upozorňuje, že bilance by byla ještě horší, kdyby ústav včas splácel své závazky dodavatelům.
Hospodářské noviny