Má se tak zařadit k několika dalším takto postiženým onkocentrům. Jejich seznam včera přinesla Dnes. Řada pacientů tak má kvůli avizovanému rozhodnutí ministerstva zdravotnictví dojíždět do vzdálenějších pracovišť v jiných krajích.
„Oficiální informace nemám, pokud ale nebudeme v seznamu center chystaného věstníku ministerstva zdravotnictví, museli by se okamžitě o šedesát osm pacientů, kteří u nás momentálně podstupují biologickou léčbu, začít starat jinde. Ztratili bychom také šanci na osmdesátimilionovou dotaci z evropských fondů,“ sdělil primář Onkologického centra Milan Kohoutek. Celkově je podle něj ve Zlínském kraji asi pětadvacet tisíc onkologických pacientů.
Mluvčí ministerstva zdravotnictví Tomáš Cikrt zatím vyřazení centra nepotvrdil. „Chystáme se upravit síť onkocenter, a to na základě odborníky provedených auditů. Odefinitivní podobě se teprve rozhoduje a oznámíme ji v nejbližších dnech,“ sdělil Cikrt. Důvodem snížení počtu onkocenter ze současných osmnácti je podle něj koncentrovat síly do méně pracovišť.
„V naší malé a ne tolik bohaté zemi je to něco, po čem odborníci volají už řadu let,“ doplnil Cikrt. Žádné oficiální vyjádření o chystaných změnách včera po poledni neměla radní Zlínského kraje pro zdravotnictví Hana Příleská.
Zmařená investice
„Pokud se ale informace o vyřazení Baťovy nemocnice ze sítě onkologických center potvrdí, vidím to jako velice nekoncepční. Při vzniku centra jsme totiž veškeré kroky konzultovali s ministerstvem. Tvrdím, že takovýmto rozhodnutím by měla zlínská nemocnice částečně zmařenou investici, protože by nemohla provádět veškerou předpokládanou léčbu,“ uvedla. Jak bude kraj případně na zrušení statutu zlínské onkologie reagovat, prý zatím neví. „Záleží na oficiálním vyjádření ministerstva,“ poznamenala.
Z čeho vycházel audit?
Ředitel Baťovy nemocnice Petr Pšikal uvedl, že k hrozící ztrátě statutu specializovaného pracoviště informace zatím nemá. „Činnost našeho centra má být v požadované kvalitě zahájena k prvnímu lednu příštího roku. Proto říkám, že posuzovaná data výkonnosti a kvality jsou v našem případě problematicky hodnotitelná,“ podotkl ředitel. Poukázal tak na skutečnost, že audit vycházel z údajů, kdy zásadně modernizovaná zlínská onkologie ještě nebyla v plném provozu . Auditů onkologických center, podle nichž se ministerstvo hodlá rozhodnout, se zúčastnil i předseda výboru a revizní komise České onkologické společnosti Jiří Vorlíček. Ten předpokládá, že Zlín komplexní péči pro pacienty trpící rakovinou poskytovat nebude. „Pracovně to tak můžeme brát. U auditu jsem byl a česká onkologická společnost zlínské onkologii vyčítala zásadní nedostatek odborníků s atestacemi,“ uvedl předpokládané důvody. Určitý nedostatek personálu připustil i primář Kohoutek.
Zlín nemá dostatek odborníků
Podle Vorlíčka ve většině západní Evropy připadá jedno komplexní onkocentrum na jeden milion obyvatel, proto i při snížení jejich počtu v ČR bude pokrytí stále větší. „Pokud si ve Zlíně vychovají dostatek odborníků nebo se je podaří sehnat odjinud, třeba se později statut Zlínu navrátí,“ míní Vorlíček. Upozornil také, že se rozhodně nezruší onkologické pracoviště. „Ruší se jen statut centra. Za brněnský Masarykův onkologický ústav, kde působím, jsem už primáři Kohoutkovi nabídl, že v případě potřeby biologicky léčené pacienty můžeme převzít. Lidé jezdí nakupovat šedesát kilometrů do supermarketů a zdraví je důležitější než nákupy,“ dodal. Ztráta statutu specializovaného onkoncentra by byla pro zlínskou nemocnici další ranou. Minulý týden totiž ministerstvo zdravotnictví oznámilo, že přijde o statut traumacentra. Tedy že nebude poskytovat vysoce specializovanou péči lidem s těmi nejtěžšími zraněními.
Nikola Synek, Regionální deník