Ať už jsme (nebo spíš nejsme) první na světě v čemkoli, jednoho světového primátu bychom se jistě rádi zbavili: ČR je na tom nejhůř na Zemi v počtech lidí, kteří ročně onemocní a zemřou na rakovinu tlustého střeva a konečníku.
7250 lidí ročně u nás tímto druhem rakoviny onemocní, 4250 jich umírá. Za posledních 20 let je to nárůst o 190 procent. Dnešní 6. ročník Květinového dne, pořádaný Ligou proti rakovině ve 221 městech republiky, je proto zaměřen právě na prevenci tohoto druhu nádorového onemocnění. Co dělat, aby se ČR zbavila smutného světového prvenství? „Už se začalo s preventivními, plně hrazenými prohlídkami, ale stále není zájem velký,“ řekl Právu primář Miroslav Zavoral z interního oddělení Ústřední vojenské nemocnice v Praze. „Dva roky už tato možnost existuje, a přesto ji využilo zatím jen 150 000 občanů. Na jednoduchý test by se však mělo dostavit dva a půl miliónu obyvatel starších padesáti let,“ míní ředitelka Všeobecné zdravotní pojišťovny Jiřina Musílková.
Nestrkat hlavu do písku
Proč využívá možnosti preventivní prohlídky tak málo lidí? Klinický psycholog Vojtěch Jasný soudí, že se rakoviny pořád bojíme. „Je to pro nás strašák. Raději strkáme hlavu do písku. Když máme příznaky, tajíme je v bláhové představě, že naše tělo se s nimi vypořádá. Chybí větší osvěta a odvaha o nemoci mluvit veřejně. Rakovina je léčitelná.“ Jeho slova potvrzuje i profesor Zdeněk Dienstbier, předseda Ligy proti rakovině: „Na rakovinu zemře ročně přibližně 25 000 lidí, což je asi čtvrtina všech zemřelých. Nejvíce lidí ale umírá na kardiovaskulární choroby, tedy nemoci srdce a cév.“ Počet lidí, kteří onemocní různými druhy zhoubného nádoru, však stále stoupá. Denně jich je 142 (před dvaceti lety 100), čili za rok přibližně 52 000. Nemoc může potkat každého. A protože se přesně neví, z čeho vzniká, je zapotřebí hodně peněz na výzkum, ale i na prevenci a léčbu.
Šance - přijít včas
Je-li nemoc podchycena včas, má podle profesora Dienstbiera každý druhý šanci na vyléčení. „Jsou zhoubné nádory, například slinivky břišní, kde je šance stále velmi malá. Naopak u jiných nádorů je až devadesátiprocentní,“ říká Dienstbier. U mužů je nejčastější rakovina plic, u žen rakovina prsu. Celkově v populaci však vede rakovina tlustého střeva a konečníku. Manželka prezidenta Dagmar Havlová dala před dvěma roky podnět k unikátnímu projektu, který by rád ono světové prvenství v rakovině tlustého střeva opustil. V ordinaci praktického lékaře má každý od padesáti let šanci nechat se bezplatně vyšetřit na tuto zhoubnou nemoc. „Lidé v tomto věku jsou nejvíce ohroženi,“ vysvětluje primář Zavoral, „právě u nich má preventivní vyšetření největší význam.“ „Asi dvěma tisícům zbytečných úmrtí ročně by se dalo zabránit touto včasnou diagnózou,“ řekla Právu před časem Dagmar Havlová. Šance na vyléčení spočívá v tom, že nádor roste deset až patnáct let a přítomnost krve ve stolici odhalená testem ho může objevit již v raném stadiu. Naděje na plné vyléčení je pak až devadesátiprocentní.
Květinový den pomůže k osvětě
Při Květinovém dni mají lidé možnost dobrovolně přispět na boj s rakovinou. Částka není omezena, ale počítá se minimálně s dvacetikorunou. Když však někdo dá i méně, nic se nestane. Každá koruna je vítaná. „Symbolem již 6. ročníku je tradiční žlutý květ měsíčku lékařského, letos s bílou stužkou. Nabízet ho bude 4428 dvojic. Kvítků máme připraveno 800 000. Stejný je i počet letáků, v nichž chceme občany upozornit na nebezpečí rakoviny tlustého střeva a konečníku,“ řekl Právu profesor Zdeněk Dienstbier. Loni se při stejné akci vybralo 17,2 miliónu korun. Peníze vybrané dnes budou věnovány na nádorovou prevenci, pomoc nemocným, výzkum podvazování nádorů, tedy devitalizaci, a také na výchovu mladých lékařů, kteří se zabývají diagnostikou nemoci.
Václav Pergl, Právo, 15.5.2002