Ministryně snahu jednat a změnit kontroverzní vyhlášku vyjádřila na ustavujícím shromáždění občanského sdružení Mladí lékaři (více o sdružení čtěte na Zdraví.Euro.cz zítra).
Ti mimo jiné poukázali na největší problémy a nedostatky v oblasti atestací a zkritizovali neochotu resortu jednat. Ministryně ale přítomné svou reakcí příjemně překvapila. „My se nebráníme jednání. Musíte ale svou kritiku zkonkretizovat, jakmile obdržím dopis s návrhem, na kterém se shodne většina lékařské odborné společnosti, pak začnu jednat,“ reagovala ministryně.
Překvapení zástupci sdružení ji za tato slova poděkovali a vyjádřili naději v pozitivnější vývoj. „Děkujeme Vám, paní ministryně, za tato slova, jste první, kdo je řekl. Náměstkyně Hellerová několikrát v médiích poukázala na to, že vyhláška je naprosto v pořádku a nic se měnit nebude,“ uvedl jeden z členů přípravného výboru Tomáš Kocourek.
Vím, že vyhláška má nedostatky
Ministryně přiznala, že vyhláška má určité nedostatky, o kterých věděla již v době, kdy ji podepisovala. „Když jsem přišla na ministerstvo, vyhláška již byla připravena a v té době bylo lepší ji podepsat, i když jsem věděla, že není ideální,“ uvedla ministryně s tím, že systém rezidenčních míst a tudíž i finanční podpora byly vázány právě na tuto vyhlášku.
Dodala, že i podle ní by měl finanční příspěvek jít za rezidentem a ne být vázán na pracoviště. Taková změna by prý mohla vyřešit kritizovanou nemožnost pohybu mladých lékařů.
„Tvrdím, že by bylo dobře, aby se konečně se změnami začalo, a že můžeme společně neduhy systému zoptimalizovat,“dodala optimisticky Jurásková.
Nízké platy? Nehoráznost, volali lékaři
Vedle hlavní debaty o nedostatcích v systému vzdělávání se mladí lékaři zabývali i dalšími problémy. Ministryně s nimi diskutovala i na téma nízkých platů a neúměrnému pracovnímu zatížení.
Řada mladých lékařů v totiž diskusi uvedla, že jim nemocnice, kde se připravují na atestaci, dává i jen desetinový úvazek. Tomu odpovídá také plat. Pracují ve skutečnosti 8,5 hodiny denně a to pak nemocnice v zápisu také vykáže.
Ministryně na takové příběhy reagovala překvapeným výrazem. „Jedná se o jasné porušení zákoníku práce a vy musíte takové porušení nahlásit. Pan ministr práce a sociálních věcí bude mít práci,“ uvedla Jurásková.
Lékaři sice takovou praxi kritizovali, vzápětí ale dodali, že se pouštět do sporu se zaměstnavatelem nechtějí. „Byla by to pracovní sebevražda a navíc jsme rádi, že jsme vůbec místo v oboru našli,“ uvedla jedna z diskutujících.
Právě nízké platové podmínky a „nelogický“ systém vzdělávání vede lékaře k tomu, aby se poohlíželi po práci v zahraničí. Nejčastěji tak čerství absolventi míří do Německa, kde si za stejnou práci mohou vydělat v přepočtu až 80 tisíc korun čistého.
ČLK: kmenů by mělo být 18
Podle atestační vyhlášky se připravují lékaři první dva roky pětiletého specializačního vzdělávání v některém z deseti „kmenů“, ty ale nezahrnují všechny obory.
Budoucí oční lékař přijde po dvou letech k pacientům, umí ošetřit zlomenou ruku, ale nic z očního lékařství. Měl by provádět 80 procent výkonů sám. Právě tuto skutečnost mladí lékaři kritizovali nejvíce, podle nich jde o zbytečnou ztrátu času.
„Je dobré, že nám ministerstvo věří a že to, co my chceme po cukrovkářích, aby zvládali sami, se učíme dva roky,“ komentoval vyhlášku ironicky Kocourek. Podle ČLK by mělo být vzdělávacích kmenů 18, což by pokrylo všechny specializace.