Nevím, je-li v současné době v českých médiích a celé společnosti frekventovanější slovo než zdravotnictví. Mj. se skloňuje ve spojení s připravovanou vládní reformou a hledáním finančních prostředků a možných úspor. V této souvislosti jsou v popředí zájmu odborné i laické veřejnosti léčiva. Jak to tedy dnes vypadá v oblasti léků a lékáren v naší zemi?
Zatímco dekádu mezi lety 1990 a 2000 můžeme označit za období zakladatelského boomu lékáren v ČR, od roku 2000 nebyl již nárůst počtu lékáren tak dynamický. Pokud byl v prvním desetiletí po listopadových změnách přírůstek více než dvojnásobný (přesně o 104 % za sledované období), do roku 2005 se snížil na méně než třetinu (30 %) a pro roky 2008 a 2009 na pouhých 6 % meziročně. V roce 2010 u nás poprvé lékáren o 1 % ubylo. K dnešnímu dni poskytuje lékárenskou péči v ČR 2657 lékáren, stagnace v jejich počtu patrná v posledních letech dokazuje, že poptávka a nabídka na trhu léků a doplňků nalezly rovnováhu.
Důležité je také geografické rozložení lékáren, většina z nových vznikla ve velkých městech nad 50 000 obyvatel. Zde pak lékárny vznikaly především v nákupních centrech. Proto je dnes síť lékáren v rámci republiky nerovnoměrně rozložená.
Od roku 2007 do roku 2010 neustále narůstal počet lékáren koncentrovaných do kapitálově silných, často zahraničních tržních subjektů. Tento trend bude pokračovat i letos a v příštím roce. Tzv. řetězcové lékárny budou svoji pozici dále posilovat a to na úkor nezávislých veřejných lékáren. Nebude se tedy měnit absolutní počet lékáren, ale především jejich vlastnická struktura. Proto lze nyní za ekonomicky nejvíce ohroženou skupinu považovat veřejné lékárny na malých městech do 15.000 obyvatel a vesnicích.
V loňském roce tvořily řetězcové lékárny silné pětky (Dr. Max, Pharmaland, Loyds, Tesco, Novolékárna) 13,8 % ze všech lékáren v Česku. Dalších 21,5 % tvořily řetězce od 5 – 20 lékáren a zbylých 64,7 % připadlo na provozovatele lékáren s maximálně 5 lékárnami. Trend v této oblasti koncentrace vlastnictví bude, jak už bylo řečeno, pokračovat a v roce 2012 bude silná pětka provozovat celou jednu třetinu všech lékáren v zemi.
Pro srovnání: proces koncentrace vlastnictví v maloobchodu s potravinami probíhal v Česku 5 let a je nyní na úrovni cca 80 % veškerého obratu v maloobchodě. 80 % obratu s potravinami se dnes tedy realizuje přes mezinárodní společnosti.
Ekonomicky je činnost lékáren postavena na financování z prostředků veřejného zdravotního pojištění a na přímých platbách od pacientů. Jednotlivé lékárny Grémia majitelů lékáren, které pravidelně vyhodnocujeme, mají svůj obrat tvořen ze 70 % příjmem od zdravotních pojišťoven, které lékárnám platí za vydaná léčiva na lékařský recept. V tomto prodejním kanálu je také realizován doplatek pacienta a regulační poplatek.
Dalších 20 % obratu lékáren tvoří podíl volně prodejných léčiv a potravních doplňků. 5 % obratu představují příjmy od zdravotních pojišťoven za výdej zdravotních pomůcek na poukaz a posledních 5 % tvoří dodávky léčiv a zdravotnického materiálu do ordinací lékařů na základě žádanky. Veřejné lékárny jsou tak ze 75 % závislé na příjmech od zdravotních pojišťoven a doplatcích pacientů.
Z tohoto důvodu se na hospodaření veřejných lékáren zcela zásadním způsobem negativně projevily revize cen a úhrad léčiv z prostředků veřejného zdravotního pojištění v letech 2008, 2009 a zejména v roce 2010.
Výdaje zdravotních pojišťoven se v minulých letech navyšovaly do oblasti léků v nemocnicích a tzv. léčebných center specializované péče. V roce 2010 tvořily již náklady na tyto léčiva 12,4 mld. Kč z celkových 35 mld. Kč za léčiva z veřejného pojištění. Je tedy zřejmé, že revize výše úhrad léčiv, které ze zákona provádí SÚKL, se zatím projevily především v hospodaření veřejných lékáren. V důsledku toho došlo ve veřejných lékárnách členů Grémia majitelů lékáren v roce 2010 k poklesu celkového obratu a to v závislosti na skladbě sortimentu léčiv v průměru o 6,84 % oproti předchozímu roku 2009.
Tento trend poklesu příjmů veřejných lékáren už nemůže z pohledu jejich provozovatelů pokračovat. Ekonomická situace těchto lékáren je dnes totiž tak napjatá a vážná, že další případný pokles příjmů by nepochybně vedl k existenčnímu ohrožení jejich hospodaření a vyvolal lavinu ekonomických kolapsů veřejných lékáren. To by postihlo lékárny na území celé České republiky, ve větší míře samozřejmě v malých městech a na vesnicích. Dostupnost lékárenské péče, pro zde žijící obyvatele, by se dramaticky a skutečně citelně zhoršila.
Naopak řešením vzniklé situace by bylo zavedení dispenzačního poplatku za výdej celého receptu, který by nahradil současný poplatek za položku na receptu. Současně by ale bylo nezbytné v zákoně taxativně stanovit sankce za nevybírání tohoto dispenzačního poplatku.
Jak ukazují zkušenosti z některých zemí EU, kde toto opatření funguje již řadu let, tento systém zjednodušuje administrativní práci pro lékárníky a pacientům přináší při výdeji léčiv větší časový prostor pro odborné konzultace a poradenství.
I pro české pacienty by se tak po zavedení dispenzačního poplatku za výdej celého receptu stal výdej léků přehlednějším, srozumitelnějším a v konečném důsledku by nepochybně vedl ke zvýšení spolupráce pacientů při léčbě. To by se, a i zde mluví zahraniční zkušenosti jednoznačně, bezesporu projevilo v úsporách v oblasti spotřeby léčiv.
Mgr. Marek Hampel, předseda představenstva Grémia majitelů lékáren