Zubní kaz v první fázi vypadá jako bílá skvrna. V pokročilejších stadiích může vést k infekci i ztrátě zubu

 Co je zubní kaz?

Zubní kaz (anglicky tooth decay, latinsky caries dentis) vzniká tehdy, když na povrchu zubu zůstanou zbytky potravin s vysokým obsahem sacharidů, jako tomu je u ovoce, sladkostí či chleba. Bakterie pak cukry obsažené v potravinách přemění na kyselinu, což podporuje růst zubního plaku. Lepivost plaku udržuje kyseliny neustále v kontaktu se zuby, a jelikož je plak kyselý, může rozpouštět sklovinu a vytvářet v zubech otvory, tedy kazy.

Podle toho, jak rychle postupuje zubní kaz, jej pak dělíme na:

• zubní kaz akutní (rychlý průběh),
• chronický zubní kaz (pomalý průběh, šíří se hlavně co do plochy),
• zubní kaz zastavený.

Častěji se se zubními kazy potýkají děti, ale jelikož postupem času dochází např. k ustupování dásní spolu se zvýšeným výskytem jejich onemocnění, odhaluje se tak plaku i zubní krček, který je ke vzniku zubního kazu náchylnější. [1, 2, 3, 4, 5]

Jak vzniká zubní kaz?

Jak už bylo řečeno, zubní kaz se začíná tvořit působením kyseliny na sklovinu (tvrdá, vnější vrstva zubu). Bakterie naléhající na zub tvoří takzvaný zubní plak. Jeho růst je podporován právě cukry. Pokud zubní plak pravidelně neodstraňujeme důsledným čištěním, může se vytvořit zubní kámen, což je mineralizovaný povlak zubu. Přítomnost zubního plaku posiluje ochranu bakterií a umožňuje tak vznik zubního kazu. 

Prvním signálem, jak poznat zubní kaz, je bílá skvrna na sklovině, zpravidla v oblasti pod dásní. Ta se objeví v důsledku ztráty minerálů ve sklovině vlivem působení kyselin. V pozdějších stadiích nabývá postižená oblast zubu hnědé barvy. Oslabením skloviny v zubech mohou vznikat malé otvory, které označujeme právě jako kazy. 

Jestliže se kyselina dostane hlouběji do zubu, do tzv. dentinu (tkáň nacházející se pod zubní sklovinou), který je měkčí než sklovina a z toho důvodu i citlivější na působení kyseliny, postupuje zubní kaz rychleji. V dentinu se vyskytují trubičky vedoucí k nervům zubů, proto v případě jeho zasažení začínají být zuby citlivější, zvláště na studené nebo horké nápoje. 

V dalším postupu může kaz vést k bolesti zubu, když zasáhne jeho dřeň (nejvnitřnější vrstva zubu, jeho střed), jež mimo jiné sestává z nervů a cév. Při jejím postižení může dojít k podráždění a otoku dřeně a  vlivem tohoto otoku je pak vyvíjen tlak na nervy, což způsobuje bolest.  

V dřeni se však může začít šířit i infekce. Zánět v zubu následně může vést až k vytvoření hnisavé kapsy na spodní straně zubu, tedy abscesu. Zubní absces se projevuje silnou bolestí vystřelující až do čelisti, otokem dásní nebo obličeje či zduřením lymfatických uzlin. Absces vyžaduje rychlou léčbu, jelikož se infekce může rozšířit do kostí čelisti nebo oblastí hlavy a krku. [5, 6, 7]

Příčiny vzniku kazu

Za vznik kazu jsou odpovědné bakterie, které se dostanou do kontaktu s cukry a škroby z potravy a vytvoří kyselinu. Bez správného čištění zubů kartáčkem a zubní nití kyselina poškozuje zubní sklovinu a způsobuje ztrátu minerálů. Počínající zubní kaz se projevuje bílou skvrnou na zubu. Pokud jde o to, jak se zbavit zubního kazu, tak v tomto stadiu je to možné bez nějakých větších zásahů. Sklovina se totiž může sama obnovit prostřednictvím minerálů ze slin a fluoridu ze zubní pasty, vody či jeho aplikací stomatologem nebo dentálním hygienistou. 

Sklovinu lze také podpořit důslednějším čištěním si zubů či omezením potravin s vyšším obsahem cukrů nebo škrobu. Pokud však dojde ke ztrátě většího množství minerálů, než je možné obnovit, sklovina zeslábne a neléčený zubní kaz se začne zhoršovat. 

Za vznikem kazu může stát také těhotenství. Během tohoto období totiž dochází u žen k různým změnám (vlivem hormonů se mění složení slin a jejich množství, zvýšení výskytu bakterií a frekvence příjmu potravy), které mohou mít vliv na vznik zubního kazu v těhotenství. [8, 9, 10, 11]

Jaké má zubní kaz příznaky? 

Příznaky zubních kazů se liší v závislosti na tom, kolik jich máte a kde se objevují. Pokud je kaz v počáteční fázi, nemusí se projevovat žádnými symptomy. Během zvětšování se však může vykazovat tyto příznaky:

• bolest zubů,
• citlivost zubů,
• mírnou až ostrou bolest při požití něčeho horkého, studeného či sladkého,
• viditelné díry či důlky v zubech,
• špatný dech,
• časté uvíznutí jídla mezi zuby,
• hnědé, černé nebo bílé zbarvení na povrchu zubu,
• nahromadění hnisu při infekci způsobujícího otok obličeje a horečku,
• bolest při kousání. [11, 12, 13]

Diagnóza

Pokud pociťujete bolest při jídle nebo vám při čištění zubů krvácejí dásně či jsou oteklé, je načase navštívit stomatologa. Zubař obvykle zjistí výskyt kazu pohledem na zuby a jejich sondáží zubními přístroji. Napovědět mu také mohou právě příznaky, kterými pacient trpí. V některých případech je možné, že bude lékař požadovat rentgenové vyšetření zubů. Na rentgenu se totiž odhalí zubní kazy v místech, kam stomatolog nevidí. [14, 15, 16]

Léčba zubního kazu

Pokud se zubní kaz odhalí brzy, včasná léčba jej může zastavit, nebo dokonce vyléčit. Terapie se přitom odvíjí od závažnosti postižení zubu. Mezi možnosti léčby podle pokročilosti zubního kazu zahrnujeme:

• fluoridové ošetření zubního kazu bez vrtání,
• plomby,
• korunky,
• kořenové kanálky,
• extrakci zubu.

Fluoridovým ošetřením se řeší malý kaz, tedy ten v počátečním stadiu. Fluorid pomůže posílit poškozenou sklovinu, která se tak stává odolnější vůči kyselinám a tímto je možné ranou fázi zubního kazu zvrátit dříve, než dojde k trvalejšímu poškození zubu. Tento proces se nazývá remineralizace.

Fluoridové ošetření je rychlé, obvykle trvá jen několik minut a obsahuje více fluoridu než klasická zubní pasta nebo voda z kohoutku. Může být ve formě tekutiny, gelu, pěny či laku, jenž se nanáší přímo na zuby kartáčkem, nebo je součástí vaničky, která se posléze na zuby nasadí. Co se týká toho, jak odstranit malý počínající zubní kaz doma, postačí i zubní pasta s fluoridem či ústní voda na předpis.

Plomby neboli výplně jsou nejčastější formou léčby. Plomby se vyrábějí z různých materiálů, a to z kompozitní pryskyřice, keramiky či zubního amalgámu, který je složen hned z několika materiálů. Ošetření probíhá tak, že zubař zkaženou tkáň vyvrtá a dutinu vytvaruje tak, aby se do ní výplň vešla, díru poté vybraným materiálem vyplní. Může se však objevit i zubní kaz pod plombou, a to v případě, že před aplikací plomby nebyl zcela odstraněn nebo plomba nebyla dostatečně utěsněna. 

Korunky se používají tehdy, když má pacient kazů hodně nebo má oslabené zuby. Jedná se o na míru vyrobený kryt, jenž nahradí přirozenou korunku zubu a pokrývá tedy horní část zubu nad dásní. Úlohou korunky je chránit pevnost zubu a snížit riziko zlomeniny. Zubař nejdříve vyvrtá poškozené místo a dostatečnou část zbytku zubu za účelem dobrého uchycení korunky. Následně pořídí otisk zubu a nasadí dočasnou korunku, dokud nebude připravena korunka trvalá. Obvykle její výroba trvá 1–2 týdny. Korunky se běžně vyrábějí z porcelánu, pryskyřice, ale příležitostně i ze zlata. 

Kořenový kanálek je zapotřebí, jestliže se nalezne rozsáhlý zubní kaz, jímž je  poškozena dřeň zubu. Toto ošetření provádí endodontisté (specialisté zabývající se problémy s kořeny zubů), přičemž kořenový kanálek slouží k opravě a záchraně silně infikovaného zubu. Odstraní se pouze postižená zubní dřeň a zubní dutina se poté vyčistí a zaplní, nebo se na ni nasadí korunka. Dřeň se v tomto případě nahrazuje gutaperčou (speciální výplň). Do kořenového kanálku se někdy dávají také léky k odstranění případné infekce. K léčbě abscesu může zubař předepsat i antibiotika, ale zásadní je hnis vypustit. 

V některých případech se v zubu vyskytuje tak hluboký zubní kaz, že se musí odstranit. Po znecitlivění se poškozený zub vytrhne, tím vznikne mezera, která může vést k posunu ostatních zubů. Je možné si pořídit můstek nebo zubní implantát, aby se tomuto zabránilo. Po extrakci zubu se může objevit otok nebo bolest, což je však normální a není třeba se děsit. [17, 18, 19, 20, 21, 22]

Prevence zubního kazu

Předcházet zubnímu kazu je možné zastavením hromadění zubního plaku. Toho se může dosáhnout dodržováním těchto doporučení:

• čištěním zubů alespoň dvakrát denně fluoridovou pastou,
• vyplachováním si úst ústní vodou a čištěním zubů pokaždé, když sníte něco lepkavého, kyselého či s vysokým obsahem sacharidů (především čokoládu a citrusy),
• použitím zubní nitě či mezizubních kartáčků k čištění mezizubních prostorů za účelem zbavení se co největšího množství zbytků jídla,
• omezením nebo ideálně úplným vyřazením tabákových výrobků,
• návštěvou zubaře alespoň jednou ročně v rámci preventivní prohlídky kvůli vyšetření ústní dutiny a odbornému vyčištění.

Můžete se také svého zubaře zeptat, zda byste si nemohli nechat stoličky zapečetit. Zubní pečetě (plastový ochranný povlak) jsou totiž účinným prostředkem k zamezení tvorbě kazů. Aplikují se na žvýkací plochy zadních zubů, uzavírají rýhy a škvíry, v nichž se shromažďuje potrava, čímž chrání sklovinu před zubním plakem a kyselinami. 

Dobré by bylo i omezit sladké svačiny a časté popíjení jiných nápojů, než je voda. Zabránit vzniku kazu lze také vhodnou stravou. Vyhýbat byste se měli kyselým syceným nápojům, sladkostem, ale také lepkavým pochutinám, jako jsou tyčinky nebo karamel. Pokud je jíte, ideální je si hned po jejich konzumaci vyčistit zuby. Naopak neslazená káva, čaj a žvýkačky bez cukru pomáhají odplavovat částečky jídla. Žádoucí je také používat sůl obsahující fluoridy. 

A nakonec přikládáme ještě jeden tip. Po vyčištění si zubů fluoridovou pastou vyplivněte přebytečnou zubní pastu, ale nevyplachujte si ústa vodou. Vrstva fluoridu tak zůstane na povrchu zubů a poskytne jim delší ochranu. [22, 23, 24, 25, 26]

Zubní kaz u dětí

Dětské zuby mají měkčí a tenčí sklovinu, proto se kazí snadněji než u dospělých. Nejčastěji se u dětí objevuje zubní kaz na předních zubech. S tím se pojí označení kaz z kojenecké láhve. Tento název se ujal na základě zjištění, že ke vzniku kazu v raném dětství může dojít, pokud se kojenci uspávají láhví mléka, umělé výživy nebo jiných sladkých nápojů. Příčinou zubního kazu u malých dětí je, že mléko se hromadí v ústech a cukr v něm obsažený živí bakterie způsobující zubní kaz, zatímco dítě spí. Navíc se při spaní snižuje tok slin, který jinak sklovinu před poškozením chrání.

Pokud jde o to, jak poznat zubní kaz u dětí, stačí si zjistit příznaky kazu u dospělých. Jedná se o bolest v okolí zubu nebo citlivost na sladké, horké či studené nápoje. Počínající zubní kaz u dětí vypadá jako bílá skvrna, posléze může mít světle hnědou barvu a postupem prohlubování se dutiny až černou. 

Jak vyléčit kaz u dětí závisí na příznacích, věku, stavu zubů a jejich ústní hygieně, přičemž léčba probíhá stejně jako u dospělých. K ošetření zubního kazu u dětí lze využít konzervativní metody, jako je odstranění zubního plaku, vyčištění zubního kazu, remineralizace zubů či použití zubních pečetí.

Co se týče prevence zubního kazu u dětí, platí stejná opatření jako u dospělých. Kromě toho se doporučuje nedávat dítě spát s láhví, nenamáčet dudlíky do sladkých látek, jako je med, džem nebo cukr, pravidelně se dívat dítěti do úst za účelem včasného odhalení raných příznaků a od půl roku ho začít učit pít z hrnečku. Rodič by měl dítěti pomáhat s čištěním zubů a začít s ním, jakmile se mu prořeže první zub. Od 2 let může dítě začít používat zubní niť. Zároveň se pokud možno vyhněte sdílení lžic při stravování, bakterie by se totiž mohly přenést z vašich úst na dítě.

Pokud je řeč o ústní vodě, nedoporučuje se dětem mladším 6 let kvůli tomu, aby nepolykaly příliš mnoho chemických látek v nich obsažených. Naopak za zvážení stojí obstarat jim zubní pečetě, a to u všech dětí školního věku. Kandidát na zapečetění bývá obvykle stolička. Pečetě navíc vydrží několik let, než je bude nutné vyměnit. [26, 27, 28, 29]

Zdroje: webmd.com, mouthhealthy.org, healthline.com, nidcr.nih.gov, healthdirect.gov.au, medicalnewstoday.com, my.clevelandclinic.org, medlineplus.gov, mayoclinic.org, nhs.uk, hopkinsmedicine.org, betterhealth.vic.gov.au, nazuby.cz, dspace.cuni.cz, dsmile.cz, prolekare.cz