Že drogy tvoří novodobý společenský mor, o tom nikdo nepochybuje. Heroin, pervitin, crack, tam jsme všichni celkem zajedno: za žádnou cenu ne! Jak se ale stavět k tzv. měkkým drogám, zvláště nejrozšířenější marihuaně, o to se stále vede spor. Máme šmahem odsoudit všechny návykové látky, nebo je vhodné mezi nimi rozlišovat na základě jejich nebezpečnosti?
Někdo si občas zajde na pivko, my si zase dáme jointa. Co je na tom, nechte nám volnost! Tak by se dal stručně vyjádřit argument zastánců marihuany. Kdyby zůstalo u jedné cigarety, nic proti, ale je to předstupeň k tvrdším, devastačním drogám. Navíc u lidí, kteří pravidelně berou drogy, marihuanu nevyjímaje, jsou různá zdravotní a společenská rizika, která mj. spějí i ke zvýšené kriminalitě. Tak kontrují odpůrci. Vzrušenou reakci zastánců konopí vyvolala v nedávné době novela paragrafu trestního zákona o šíření toxikomanie. Od 1. července už totiž tomu, kdo podněcuje k užívání zakázaných drog prostřednictvím filmu, tisku nebo internetu, nehrozí tři, ale pět let vězení. Naopak myšlenka mírnějšího přístupu ke konopí se již několikrát objevila i na parlamentní půdě. Zatím bez odezvy. Byla to v nedávných měsících např. iniciativa poslanců ODS Františka Pejřila a Lucie Talmanové, kteří se snažili přesvědčit kolegy v poslaneckých lavicích, aby pěstování marihuany pro vlastní potřebu nebylo trestné. Podobná byla snaha poslance za ČSSD Radima Turka, který přišel s návrhem, aby zákon rozlišoval nebezpečnost měkkých a tvrdých drog. Meziresortní protidrogová komise, spolu s ministerstvy zdravotnictv í a spravedlnosti, mají nyní ale do konce roku za úkol podobné rozlišení pro vládu vypracovat a předložit s tím, že by se odrazilo i v trestním zákoně.
Návyk a škodlivost
„Návykovost marihuany je obecně řečeno velmi nízká - výrazně nižší, než je návykovost tabáku nebo alkoholu a v zásadě srovnatelná s návykovostí kofeinu. Účinky marihuany ve smyslu bezprostředního a krátkodobého ovlivnění psychiky jsou ale výraznější než u kofeinu či tabáku,“ říká Tomáš Zábranský
, který v Ústavu preventivního lékařství Univerzity Palackého v Olomouci přednáší drogovou epidemiologii. Jeho slova potvrzuje i výzkumný pracovník Psychologického ústavu Akademie věd Michal Miovský, který se specializuje právě na výzkum závislostí, zvláště pak v oblasti tzv. rekreačního užívání drog. Rizika však - jako u každé psychotropní látky - existují. „Po psychologické a psychiatrické stránce se jedná o rizika plynouc í z dlouhodobého intenzivního užívání. To může vést k poruchám krátkodobé a střednědobé paměti a schopnosti soustředit se. Při přerušení užívání drogy se tyto funkce opět vracejí do normálu a není zcela jednoznačně vyřešena otázka, zda zcela nebo zda přece jen u excesivních uživatelů (velmi časté, např. dennodenní užívání - pozn. red.) nedochází k nějakým nevratným poškozením těchto jemných psychických funkcí,“ upozorňuje Miovský. Nejvážnější riziko podle jeho slov představují konopné drogy pro osoby s psychickými problémy, či přímo psychiatricky léčené. Mohou však spustit psychické onemocnení, které se dosud neprojevilo.
K předávkování je třeba 45 kilo
Fyzická zdravotní rizika jsou podle Zábranského srovnatelná s kouřením jakékoli jiné cigarety: „Zvyšuje se např. riziko rakoviny dýchacího systému, ústní dutiny a hltanu, riziko onemocnění srdce a periferních cév, častější mohou být zánětlivá onemocnění dýchacího systému, jako bronchitidy, zápaly plic atd.“ Největším rizikem u milovníků konopí je podle něj možnost, že by pod jeho vlivem vykonávali činnost, vyžadující vysoké soustředění typu řízení motorových vozidel, ovládání těžkých strojů apod. „V tomto smyslu není situace nepodobná alkoholu, jakkoliv se podle posledních výzkumů zdá, že marihuana na rozdíl od alkoholu spíše tlumí tendence riskovat,“ dodal Zábranský, podle nějž však není reálně možné se marihuanou předávkovat. Policie ale v posledních letech upozorňuje, že už i na českém trhu se objevují nové modely mnohem účinnější marihuany, která může obsahovat až 35 procent tetrahydrocannabinolu, tedy až desetinásobek účinné látky, než bývá obvyklé. „Předávkování v lékařském smyslu je u konopných drog vyloučeno. Smrtelná dávka, odvozená z pokusů na zvířatech, by vyžadovala vykouřit nebo sníst během cca 30 minut asi 45 kilogramů vysoce účinné marihuany. Nic takového nebylo z pochopitelných důvodů nikdy v historii popsáno,“ upozornil ale Zábranský.
Teorie vstupní drogy
Za překonanou považují odborníci i tzv. teorii vstupní drogy, tedy jakéhosi předstupně k drogám tvrdým. „Je to jednoduché. V ČR je zhruba jeden milión lidí, kteří mají s drogou osobní zkušenost. Problémových uživatelů, tj. těch, kteří skončí na heroinu, pervitinu apod., je mezi 37 a 38 tisíci, tedy necelá čtyři procenta. Kdyby platila zmíněná teorie, byli bychom dávno národem feťáků, což není pravda,“ vysvětluje šéf sekretariátu meziresortní protidrogové komise Josef Radimecký. Pokud jde o pravidelné konzumenty konopných drog, těch je u nás podle údajů Českého statistického úřadu nejméně čtvrt miliónu. Bohužel jsou mezi nimi i děti, u nichž je tendence k experimentování výraznější než u starších. „Ať si každý kouří jak chce, je to jeho věc,“ povzdechl si pro Právo detektiv, který se drogami zabývá léta, „když jsme ale pracovali na případu čtrnáctiletých školáků, kteří mezi sebou zkoušeli, co jen šlo - sex, alkohol, marihuanu, pervitin - a když pak vidím, jak to končí, je mi z toho smutno.“ Z výzkumu, který před časem prezentovala Hygienická stanice hlavního města Prahy, vyplývá, že s drogou - převážně jde právě o marihuanu - má již zkušenost každý druhý žák střední školy či učiliště, každý sedmý ji pak užívá pravidelně.
Martin Zeman, Právo, 12.7.2002