Angina pectoris způsobuje svíravou bolest na hrudi. Jak ji léčit?

Angina pectoris představuje jednu z forem ischemické choroby srdeční, která je způsobena nedostatečným zásobením srdečního svalu okysličenou krví. Projevuje se svíravou bolestí na hrudi, která vystřeluje do krku, do nadbřišku nebo do levé horní končetiny. Při léčbě anginy pectoris je důležitá úprava životosprávy, používají se léky, jako jsou například nitráty, a pomoci může také chirurgický zákrok.

Co je angina pectoris?

Angina pectoris není samostatná choroba, ale spíše známka onemocnění. Jedná se o formu ischemické choroby srdeční (ICHS), což je nemoc koronárních tepen, při kterém srdeční sval není dostatečně zásoben krví a kyslíkem (koronární ischemie). Jelikož srdce potřebuje vyšší koncentraci kyslíku, dochází k jeho nesprávnému stahování, srdeční sval přestává plnit svou funkci a nepumpuje do zbytku těla dostatek okysličené krve.

Co se týče výskytu anginy pectoris, v Evropě údajně trápí zhruba 20-40 000 obyvatel z milionu. Nejčastěji postižené jsou ženy a muži nad 65 let. Prognóza pacientů s anginou pectoris je různá. Odhaduje se pomocí rizikové stratifikace, kdy velkou roli hraje stupeň obtíží, věk nebo přítomnost rizikových faktorů, jako je například vysoký krevní tlak.

Příčiny

Mezi nejčastější příčiny anginy pectoris patří ateroskleróza neboli kornatění cév. Koronární tepny jsou v takovém případě poškozené a zúžené, jelikož se na jejich povrchu se začnou ukládat tukové látky. Usazeninu se postupně obalují krevními sraženinami a vznikají aterosklerotické pláty, které mohou tepny ucpávat a při zátěži zabraňují zvýšenému průtoku okysličené krve.

Zatímco jakmile nastane infarkt myokardu, céva se celá uzavře a krev nemůže proudit k srdečnímu svalu, u anginy pectoris jsou cévy pouze zúžené. Potíže se pak objeví při větší zátěži srdečního svalu, a to například v důsledku zvýšené fyzické námahy, emočního stresu či nenadálého chladu. Srdci v takové chvíli omezený přísun okysličené krve nestačí.

Angina pectoris může být způsobena také dalšími zdravotními komplikacemi, jako je například zúžení aortální chlopně, která vyživuje srdce, nebo třeba výrazné zbytnění srdce při hypertrofické kardiomyopatii.

Rizikové faktory

Stejně jako u akutního infarktu myokardu se také u anginy pectoris řadí mezi hlavní rizikové faktory věk a rodinné predispozice. Existují však také další faktory, které mohou mít na vznik anginy pectoris velký vliv. Je to například:

Formy anginy pectoris

Angina pectoris se může objevit ve dvou základních formách, což je stabilní angina pectoris a nestabilní angina pectoris. Kromě toho existuje také několik dalších typů, které jsou však poměrně vzácné.

Stabilní angina pectoris (AP)

Jedná se o formu chronické ischemické choroby srdeční. Záchvaty bolesti na hrudi mívají v tomto případě vždy stejný průběh a jsou relativně pravidelné. Příčinou problémů bývá třeba chůze do schodů nebo jiná namáhavá činnost, ale jakmile dojde k odstranění spouštěcího faktoru, potíže v klidovém režimu obvykle do pěti minut ustoupí. Někdy může pomoci také lék Nitroglycerin ve formě spreje či tablet, které se aplikují pod jazyk.

Nestabilní angina pectoris (NAP)

Jako nestabilní angina pectoris se označuje situace, kdy se u pacienta AP objeví nově, nebo když se chronická forma začne projevovat i v klidu a rychle dochází ke změně charakteru. Tato forma ischemické choroby srdeční je závažnější a má zhoršující se průběh. Zvyšuje se intenzita i četnost záchvatů a bolest neodezní tak rychle jako v případě stabilní anginy pectoris. Příčinou bývá ruptura sklerotického plánu a následná tvorba trombů.

Další známé formy

  • Prinzmetalova (vazospastická) angina pectoris
  • Smíšená angina pectoris
  • Koronární syndrom X

Jaké má angina pectoris příznaky?

Zatímco nejakutnějším projevem ICHS je například infarkt myokardu, angina pectoris představuje jeden z o něco mírnějších symptomů. Jak se pozná angina pectoris?Nedostatečné zásobení srdečního svalu kyslíkem a následná porucha jeho funkčnosti se obvykle projeví prostřednictvím svíravé bolesti na hrudi, kterou doprovází pálení či řezání za horní či střední třetinou hrudní kosti.

Bolest na hrudi může také vystřelovat do spodní čelisti, do levého ramene, do čtvrtého a pátého prstu levé ruky, na vnitřní stěnu levé paže nebo také do nadbřišku. Příznaky anginy pectoris u některých pacientů zahrnují také dušnost, bledost, úzkostné stavy a pocit, že se nemohou nadechnout.

Potíže se obvykle dostaví při tělesné námaze nebo rozčilení, kdy tělo vyžaduje zvýšené množství kyslíku, které mu cévy nejsou schopné dodat. Problémy se mohou objevit také v chladnějším prostředí, po vydatnějším jídle nebo při větší emocionální zátěži. Po odstranění spouštěcího faktoru, uklidnění a přechodu do tepla bolest obvykle během několika sekund či minut sama odezní.

Od akutního infarktu se angina pectoris liší tím, že jakmile se přestanete namáhat, bolest by měla za nějakou chvíli ustat. Stav neléčeného pacienta se však postupně zhoršuje a hrozí mu riziko vzniku krevních sraženin nebo dokonce infarkt.

Diagnostika

Jestliže máte kvůli nepříjemné svíravé bolesti v oblasti hrudní kosti podezření na anginu pectoris, lékař se bude nejprve soustředit na vaši anamnézu a charakter vašich obtíží. Poté obvykle následuje laboratorní vyšetření, které slouží k odhalení rizikových faktorů aterosklerózy, jako je například zvýšená hladina krevního cukru či tuků. Obvyklá vyšetření zahrnují EKG a zátěžové testy (ergometrie).

V některých případech je nutné provést také doplňková vyšetření, jako je rentgenové vyšetření věnčitých tepen, které se nazývá koronární angiografie (koronarografie), izotopové vyšetření prokrvení myokardu při zátěži (SPECT) či zátěžová echokardiografie. EKG křivku je možné snímat také během každodenních aktivit, a to pomocí EKG holteru.

První pomoc při záchvatu

Pokud cítíte, že na vás jde záchvat, přerušte okamžitě činnost, kterou momentálně děláte, uklidněte se a případně si vstříkněte dávku spreje proti bolesti. Nepříjemný stav by měl rychle ustoupit, ale pokud se tak nestane, mohlo by se jednat o akutní infarkt myokardu. Proto kontaktujte záchrannou službu. Jestliže je to váš úplně první záchvat nebo se charakter vašich záchvatů změnil, také pro jistotu vyhledejte lékaře.

Léčba anginy pectoris

Jestliže vás trápí angina pectoris, je nutné zaměřit se především na zastavení či zpomalení postupu aterosklerózy. Zásadní vliv má v tuto chvíli úprava životosprávy, která se skládá z těchto opatření:

  • Zákaz kouření
  • Dietní opatření
  • Omezení příjmu tuků
  • Omezení nadměrného příjmu soli
  • Snížení hmotnosti (při nadváze)
  • Omezení stresových faktorů
  • Přiměřená tělesná aktivita

Zastavit postupné zužování cév a zároveň snížit hladinu cholesterolu pomáhají léky, které patří do skupiny statinů. Pro přímou terapii slouží léky ovlivňující průtok krve srdečním svalem. Používají se léky ze skupiny blokátorů kalciových kanálů a tzv. beta-blokátorů. Dále jsou vhodné nitráty, které se nejčastěji používají ve formě spreje a pacient si je aplikuje v případě potřeby pod jazyk. Dále se používá aspirin, který snižuje shlukování krevních destiček.

Chirurgické metody

V případě obtíží je možné přistoupit také k chirurgické léčbě anginy pectoris. Jednou z možností je koronární angioplastika, kdy se postižené cévy roztáhnou pomocí speciálního balónku. Tato terapie je často doplněna také zavedením stentu, což je kovová výztuha, která brání opětovnému stažení dané cévy.

Další možností je chirurgická revaskularizace neboli našití aortokoronárních bypassů. Jedná se o cévy, pomocí kterých je možné obejít postižená místa. Jelikož angina pectoris může postihnout více různých cév, bypass může být i vícečetný. Obě zmíněné chirurgické metody vedou ke zmírnění aterosklerózy a snižují možnost přechodu onemocnění v infarkt myokardu.


Napsat komentář

Your email address will not be published.

top