Ženy, které vyrůstaly bez otce, bývají závislé na hodnocení druhých. Chybí jim sebevědomí i pocit jistoty

Ženy, kterým otec během dětství nevěnoval dostatečnou pozornost, anebo v jejich životě úplně chyběl, mají v dospělosti tendence k určitým vzorcům chování a prožívání. Ačkoli každá lidská bytost reaguje na negativní zážitky jinak, ukazuje se, že určité znaky mají tyto „opuštěné dcery“ společné. Potýkají se s nedostatkem sebevědomí, mají sklon k idealizaci mužů a projevují nezdravou závislost na partnerských vztazích.

To, že každé druhé manželství končí rozvodem, dnes už zřejmě nikoho nepřekvapí. Fakt, že nejvíce poznamenané v tomto ohledu pak bývají děti, také ne. V souvislosti s rozvody však existuje ještě další téma, o kterém se příliš nemluví. Některé dívky se v dospělosti potýkají s takzvaným syndromem opuštěné dcery, tedy dívky, která vyrůstala bez mužského vzoru. Tyto ženy pak mívají tendence k určitému prožívání a chování, a to hlavně v oblasti partnerských vztahů.

Nemusí se ale nutně jednat o následky rozvodu. S problémy se v dospělosti potýkají i ty ženy, které otec neopustil. Nevěnoval jim ale dostatečný zájem, byl k nim příliš kritický anebo jim nebyl schopný projevovat žádné city. Míra důsledků je ale samozřejmě závislá na několika dalších faktorech. Roli hraje například:

  • Věk, ve kterém otec dívku opustil
  • Vztah, který spolu dívka a otec měli
  • Přítomnost jiné náhradní „otcovské postavy“
  • Způsob, jakým otec dceru opustil
  • Emoce, které v ní vzpomínky na událost vyvolávají

Obecně je známo, že děti mají tendence se z rozvodu rodičů obviňovat, ačkoli jeho důvodem nejčastěji bývá neshoda mezi partnery. Opuštěné dcery pak dospívají s pocitem, že svému otci nebyly dost dobré, a proto od nich odešel. Tento postoj si přitom ani nemusejí uvědomovat. Pocit vlastní nicotnosti si pak s sebou častokrát nesou po celý svůj život.

Jaká je role otce v životě dívky?

Z psychologického hlediska dává otec své dceři v první řadě pocit jistoty a bezpečí. Dívka má díky němu pocit, že se má o koho opřít. V dospělosti pak nemá problém dělat životní změny anebo se pouštět do něčeho neznámého. Dívky, které naopak vyrůstaly v harmonickém vztahu se svým otcem, oproti opuštěným dcerám více důvěřují životu, cítí se sebejisté a znají svou hodnotu. Pro dceru je rovněž důležité, aby otcovská láska nebyla spojena s žádnou podmínkou či kritikou. Zkrátka a dobře, aby ji měl rád takovou, jaká je.

Co chybí ženám, které vyrůstaly bez otce?

Opuštěné dcery si nejčastěji stěžují na pocit nejistoty, pochybují o sobě a chybí jim pevná půda pod nohama. Oporu proto zpravidla hledají u partnera. Paradoxem je, že tyto ženy mohou navenek působit velice sebejistě, jedná se ale pouze o masku, pod kterou se skrývá nejistota. Některé pacientky mohou mít rovněž pocit, že jim otec v životě vlastně vůbec nechybí. Tuto domněnku ale častokrát pozmění po bolestivé zkušenosti ve vztahu s muži a častokrát si samy uvědomí souvislost s problémy, které mají s partnery a jejich otcem.

Jaké ženy se z opuštěných dcer stávají?

Na chybějícího otce či jeho chladnost reaguje každá dívka jinak. Některé z nich se tomuto postoji mohou vnitřně vzepřít a samy nevědomky převzít mužskou roli. Tyto ženy pak před veřejností skrývají svou citlivost a zranitelnost tím, že do jisté míry přejímají chování mužů, někdy mohou rovněž používat otcovy grimasy. Výjimkou není ani dominantní chování a potřeba mít věci neustále pod kontrolou, čímž se žena snaží předejít zklamání a nejistotě, a to hlavně ve vztazích s muži.

Nastat ale může i zcela opačná situace, kdy reakcí na negativní zkušenost z dětství může být strach a nepřizpůsobivost. Tento postoj se pak může promítnout i na fyzickém držení těla. Takovéto ženy nebývají spokojeny se svými výsledky, nedokáží se docenit, přestože bývají nastaveny na nejvyšší výkon. Zcela typickým jevem je u tohoto typu opuštěných dcer to, že si nevěří, necítí se být krásné a hodné lásky. Mají pocit, že si partnerovu přízeň musejí zasloužit. Z obrovské touhy po lásce a ocenění jsou navíc schopny dělat věci, které jsou už za čarou.

Vzhledem k chybějící sebejistotě bývají opuštěné dcery závislé na tom, jak je hodnotí jejich okolí. Tyto ženy typicky potřebují, aby je někdo neustále chválil, protože toho samy nejsou schopné. Případnou kritiku naopak snášejí velmi špatně.

Jak vztah s otcem ovlivní volbu partnera?

To, jak se oba rodiče chovají ke své dceři, se do nich bezpochyby otiskne. Tyto vzorce si pak v sobě nese po celý svůj život a na základě nich vyhledává i své vlastní vztahy s muži. Při prožívání těchto partnerských vztahů se pak mohou ženě vracet pocity, které jako malá zažívala se svým tátou. S tímto souvisí i tendence volit si neustále podobný typ mužů.

Například, pokud její otec opustil matku a o ni samotnou nejevil zájem, bude žena v dospělosti dost pravděpodobně vyhledávat muže, kteří s ní nebudou schopní setrvat v dlouhodobém vztahu. Zároveň ale bude cítit silný strach z opuštění, čímž se dostane do začarovaného kruhu.

Některé opuštěné dcery si zas podvědomě hledají výrazně starší muže, díky kterým mají větší pocit jistoty a bezpečí, který jim chyběl v dětství. Stejný pocit však může ženě nabídnout i mladší partner, který představuje zjevně otcovský a stabilní typ muže. Absence mužského vzoru se může odrazit i v tom, že dívka začne s intimním životem o poznání dříve než její vrstevnice. Může rovněž docházet k častému střídání sexuálních partnerů.

Nic z toho, co bylo napsáno, samozřejmě není pravidlem. Každá žena na negativní zážitek z dětství reaguje po svém. A zatímco některé se ztrátou otce vyrovnávají jen stěží, jiné pocit jistoty najdou ve svém bratrovi, strýci či dědečkovi.

Zdroje: zena.aktualne.cz, novinky.cz, rozhlas.cz

Ženy, které vyrůstaly bez otce, bývají závislé na hodnocení druhých. Chybí jim sebevědomí i pocit jistoty
3.8 (76%) 5 hlasování

Napsat komentář

Your email address will not be published.

top