Neschopenka 2020. Vše, co potřebujete vědět o náhradě mzdy i nemocenské

Od ledna roku 2020 lékaři vystavují eNeschopenky. Zdroj: Shutterstock.com
Od ledna roku 2020 lékaři vystavují eNeschopenky. Zdroj: Shutterstock.com

U lidí se zaměstnáním na plný úvazek nemoc často představuje mnohem více problémů než jen samotné příznaky. Je totiž třeba řešit uvolnění z práce a také snížení příjmu, které z pracovní absence vyplývá. Takovou situaci lze řešit dovolenou, ale mnoho nemocných lidí raději stále chodí do práce, což je nebezpečné nejen pro jejich vlastní zdraví, ale také pro jejich okolí. Jak tedy získat neschopenku a za jakých podmínek na ni máte nárok?

Neschopenka a nemocenská 2020

V případě nemoci, zranění či jakéhokoliv jiného důvodu, který vás dle lékaře činí pracovně neschopným, získáte od doktora potvrzení o dočasné pracovní neschopnosti, takzvanou neschopenku. Po jejím vystavení nemocnému až do 14. dne nemoci platí náhradu příjmu zaměstnavatel. Jakmile však uplynou dva týdny a člověk stále ze zdravotních důvodů není schopný vrátit se do práce, má nárok na nemocenské dávky.

Zrušení karenční doby v roce 2019

Až do loňského roku byla neschopenka zaměstnanců spojena s třídenní karenční dobou, kdy nemocným během prvních tří dnů marodění nevznikal žádný nárok na náhradu mzdy nebo platu. 1. července 2019 však došlo k jejímu zrušení a nemocní tedy dnes dostanou peníze i v prvních třech dnech pracovní neschopnosti.

eNeschopenka 2020

Prostřednictvím zákona č. 259/2017 Sb. a zákona č. 164/2019 Sb. byla v České republice přijata elektronická neschopenka, která od ledna roku 2020 nahradila původní papírovou neschopenku. Lidé si od této změny slibují, že eNeschopenky usnadní předávání informací mezi lékaři, zaměstnavateli a Českou správou sociálního zabezpečení (ČSSZ).

Co se týče vyplňování elektronické neschopenky, lékař vždy do systému zadá pacientovo rodné číslo, načež by se mu měly zobrazit jeho údaje z registru ČSSZ a také seznam jeho aktuálních zaměstnavatelů. Po zadání stanovené diagnózy, data vzniku dočasné pracovní neschopnosti a dalších relevantních údajů odešle hlášení příslušné okresní správě sociálního zabezpečení (OSSZ), a to nejpozději v pracovní den následující po dni, kdy bylo vydáno rozhodnutí o vzniku dočasné pracovní neschopnosti.

Tato informace se zároveň dostane k zaměstnavatelům, kteří si o notifikace zažádají. Ostatní ji mohou najít na ePortálu. Jestliže bude zaměstnanec v pracovní neschopnosti déle než 14 dnů, zašle zaměstnavatel státní sociálního zabezpečení elektronicky přílohu k žádosti o nemocenskou dávku a zároveň zde uvede, kam se zaměstnanci vyplácí mzda.

Kdy a jak informovat o neschopence

Nemocným společně se zavedením eNeschopenky odpadá povinnost předávat svému zaměstnavateli papírové doklady o vzniku dočasné pracovní neschopnosti. Stále ovšem musí svého zaměstnavatele co nejdříve informovat o vzniku této dočasné pracovní neschopnosti.

Kdy a jak nejlépe informovat svého zaměstnavatele o dočasné pracovní neschopnosti není zákony jasně definováno. V zákonech je totiž uvedeno, že má zaměstnanec povinnost zaměstnance informovat bez zbytečných průtahů, aniž by bylo vysvětleno, co to znamená. Současně není uvedeno, jakým způsobem. V praxi se často uvádí neoficiální 3denní lhůta.

Většina zaměstnanců svého nadřízeného informuje telefonicky nebo formou sms zprávy, ta ale nepatří mezi nejspolehlivější komunikační prostředky, zvláště pokud vám nadřízený nepotvrdí její přijetí. Spíše se doporučuje e-mail s potvrzením o přijetí zprávy, ten je totiž u případného soudního řízení průkazný.

Nové formuláře

Místo původního Rozhodnutí o pracovní neschopnosti, které mělo 5 samostatných propisovacích dílů, se od ledna 2020 využívají nové třídílné neschopenky. Skládají se z následujících částí:

  • 1. díl – Hlášení ošetřujícího lékaře o vzniku dočasné pracovní neschopnosti
  • 2. díl – Průkaz dočasně práce neschopného pojištěnce
  • 3. díl – Hlášení ošetřujícího lékaře o ukončení dočasné pracovní neschopnosti

První a třetí díl neschopenky lékař vystavuje pouze v elektronické podobě a posílá je na správu sociální zabezpečení. Informace se poté propíší zaměstnavateli na ePortál nebo dostane také notifikaci (pokud si tuto službu objednal). Jakékoliv změny související s pracovní neschopností budou poté lékaři opět hlásit do systému elektronicky a informace se následně propíší také do ePortálu, aby je viděl i zaměstnavatel.

Druhý díl pacient dostane v tištěné podobě, nikam dál už ho nosit nemusí, ale měl by ho mít u sebe pro případ kontroly ze strany OSSZ. Průkaz obsahuje data příštích kontrol, informace o trvání neschopenky, čas vycházek a následně i datum ukončení pracovní neschopnosti.

Co se týče papírových formulářů, ty budou využívány pouze v případě, že dojde k technickému výpadku. Pokud se tak stane, tiskopisy budou předávány mezi lékařem, zaměstnancem, zaměstnavatelem a OSSZ tak, jako tomu bylo do roku 2020.

Pravidla vystavení eNeschopenky

Aby v souvislosti s novým elektronickým systémem vystavování neschopenek nedocházelo k tomu, že lékaři budou posílat pacienty pro eNeschopenky jinam, Ministerstvo zdravotnictví uvádí na pravou míru, kdo má povinnost neschopenku vystavit:

  • O vzniku dočasné pracovní neschopnosti pojištěnce rozhodne ten lékař, který svým vyšetřením zjistil, že zdravotní stav pacienta mu nadále neumožňuje vykonávat jeho práci.
  • To platí pro lékaře všech odborností (ambulantní specialista, lékař v nemocnici atd.). Výjimkou je lékařská pohotovost a záchranná služba.
  • Povinnost vést pracovní neschopnost má ten lékař, který pacienta pro dané onemocnění léčí, určuje termíny kontrol atd. (tedy jeho ošetřující lékař).
  • Praktický lékař nesmí vystavit a vést pracovní neschopnost v případě, kdy není pro dané onemocnění ošetřujícím lékařem.
  • Praktický lékař nesmí vystavit a vést pracovní neschopnost mimo svou odbornost.
  • Pokud jste byli do ordinace posláni jiným lékařem, který vás pro dané onemocnění léčí, pouze kvůli vystavení neschopenky, nemohou vám zde vyhovět.
  • Lékař, který u vás shledal pracovní neschopnost, ale posílá vás pro neschopenku jinam, nesplnil svou zákonnou povinnost a v rozporu se zákonem vás nutí zbytečně ztrácet čas a čekat v jiné ordinaci.

V případě, že praktický lékař vyšetří pacienta a zjistí přitom, že není kvůli svému zdravotnímu stavu schopný nadále vykonávat své zaměstnání či samostatnou výdělečnou činnost, může ho vyslat do nemocnice či k jinému lékaři za účelem dalšího vyšetření. Pokud ovšem toto další vyšetření nemá vliv na to, zda je pacient schopný vykonávat svou práci, nadále platí, že rozhodnutí o pracovní neschopnosti vystavuje lékař, který tento stav zjistil jako první (v tomto případě tedy ošetřující lékař).

Nařízená karanténa

Jakmile dojde k nařízené karanténě, zaměstnanec pobírá náhradu mzdy od jejího prvního dne. V prvních dvou týdnech náhradu mzdy vyplácí zaměstnavatel a člověk by měl dostat 60 % základu své průměrné mzdy. Pokud je zaměstnanec v karanténě déle než 14 kalendářních dní, od 15. dne trvání karantény vyplácí zaměstnanci peníze okresní správa sociálního zabezpečení, a to stejným způsobem, jako by byl zaměstnanec v dočasné pracovní neschopnosti z důvodu nemoci.

Nemocenské pojištění 2020

Cílem nemocenského pojištění je pojistit krátkodobé následky některých sociálních událostí osob, které jsou výdělečně činné (například při dočasné pracovní neschopnosti či karanténě). Je součástí automatických odvodů za sociální pojištění ze mzdy zaměstnanců, vzniká jim dnem začátku vykonávání práce, a zaniká dnem skončení doby zaměstnání.

OSVČ si mohou nemocenské pojištění platit sami a účast na nemocenském pojištění je u nich tedy dobrovolná. Pokud si jej ale neplatí, nevzniká nárok na jím pokrývané dávky. Stejně tak na ně nemají nárok nezaměstnaní, či lidé pracující „na černo“.

Dávky, na které vzniká nárok díky nemocenskému pojištění:

  • Nemocenské
  • Ošetřovné
  • Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství
  • Peněžitá pomoc v mateřství
  • Otcovská

Jak uplatnit nárok na nemocenskou v roce 2020

Nemocenské zaměstnanci náleží od 15. kalendářního dne trvání jeho dočasné pracovní neschopnosti. Pokud nemoc trvá déle než dva týdny, lékař zadá do systému potvrzení o jejím trvání a odešle ho na OSSZ. Informace se dostane také k zaměstnavatelům, kteří si zažádali o notifikace. Opět platí i to, že kromě Průkazu nedostává pacient žádný další papírový doklad.

Co se týče OSVČ, kteří se dobrovolně účastní nemocenského pojištění, ti sice v prvních dvou týdnech nemoci nemají od koho dostávat náhradu mzdy, ale od 15. kalendářního dne pracovní neschopnosti jim je vypláceno nemocenské od příslušné OSSZ. Postup u lékaře je přitom úplně stejný. Obdrží zde Průkaz, kam se zaznamenávají kontroly, čas vycházek i datum ukončení neschopnosti.

Výpočet náhrady mzdy 2020

Pokud jde o výpočet výše dávek nemocenského pojištění, během prvních 14 dnů pracovní neschopnosti vyplácí zaměstnanci náhradu mzdy zaměstnavatel, a to ve výši 60 % z redukovaného průměrného hodinového výdělku. Proplácejí se pouze pracovní dny a případně také svátky, které připadají na pracovní den. Výše náhrady mzdy závisí na dosaženém průměrném výdělku zaměstnance v předcházejícím čtvrtletí na jednu odpracovanou hodinu.

Redukční hranice pro výpočet náhrady mzdy v roce 2020

Pokud má zaměstnanec mzdu do 203,35 korun za hodinu, projde pouze jednou redukční hranicí. Vysoce ohodnocení zaměstnanci zase mohou projít všemi úrovněmi redukcí s tím, že na část hodinové mzdy nad 609,70 korun již nevzniká nárok na náhradu. Maximální hodinová náhrada mzdy za rok 2020 činí 202 korun.

  • Z částky do 203,35 Kč se počítá 90 procent,
  • z rozdílu částky 203,35 a 304,85 Kč se počítá 60 procent,
  • z rozdílu částky 304,85 Kč a 609,70 Kč se počítá 30 procent,
  • částka nad 609,70 Kč se nezohledňuje.

Výpočet výše nemocenské 2020

Výše nemocenské se počítá z denního vyměřovacího základu. Ten spočítáte jako průměrný denní příjem za posledních 12 kalendářních měsíců, který je snížený o redukční hranice, jež se každoročně mění.

Redukční hranice pro výpočet nemocenského v roce 2020

  • Do 1 162 korun se započítává neredukovaný denní vyměřovací základ z 90 %.
  • Mezi 1 162 a 1 742 korunami se počítá neredukovaný denní vyměřovací základ z 60 %.
  • Mezi 1 742 a 3 484 korunami se počítá neredukovaný denní vyměřovací základ z 30 %.
  • K částce neredukovaného denního vyměřovacího základu nad 3 484 korun se nepřihlíží.
  • Maximální denní redukovaný vyměřovací základ pro rok 2020 je 1 917 korun.

Jakmile se dle tabulek vypočítá zredukovaný základ, který pro výpočet používá denní mzdu zaměstnance, počítá se přesná výše nemocenské dle počtu dní, kdy je zaměstnanec v pracovní neschopnosti a na nemocenské.

  • Od 15. do 30. dne je nemocenské 60 % z redukovaného základu.
  • Od 31. do 60. dne je nemocenské 66 % z redukovaného základu.
  • Od 61. dne je nemocenské 72 % z redukovaného základu.

Je také dobré vědět, že nemocenskou lze pobírat maximálně 380 dní od začátku pracovní neschopnosti.

Způsob výplaty dávek nemocenské

Náhradu mzdy platí zaměstnavatel stejným způsobem (na stejný účet), kterým vyplácí mzdu. Jakmile uplyne prvních 14 dní trvání dočasné pracovní neschopnosti, zaměstnavatel má povinnost neprodleně zaslat podklady pro výpočet nemocenského a údaje o způsobu výplaty mzdy, platu nebo odměny na OSSZ, a to v elektronické podobě na adresu určenou okresní správou sociálního zabezpečení. K tomu účelu slouží tiskopis „Příloha k žádosti o dávku“.

Nemocenské je možné vyplácet na účet zaměstnance či na adresu v České republice, kdy OSSZ postupuje stejným způsobem, jaký uvedl zaměstnavatel. Nemocný pak nemusí OSSZ způsob výplaty sdělovat. Pokud si ovšem přeje vyplácet dávku v hotovosti či na adresu v zahraničí, musí o způsobu výplaty informovat OSSZ sám pojištěnec.

Pro výplatu nemocenské zákon nestanovuje konkrétní den v měsíci. Lhůta vyplacení této dávky je maximálně 30 dní od té doby, kdy zaměstnavatel doručí příslušné informace na OSSZ. Poté se nemocenské vyplácí podobně jako výplata, vždy za daný měsíc.

Vycházky a povinnosti zaměstnance na neschopence

S léčebným pobytem doma získává zaměstnanec nárok na náhradu mzdy a často také na vycházky, současně mu však vzniká i spousta povinností.

Hlavní povinností práce neschopného pacienta je dodržování lékařem určeného režimu a dodržování doby povolených vycházek. Ty mohou pacienti čerpat maximálně 6 hodin denně, jiní ale nedostanou vycházky žádné, odvíjí se totiž od stavu pacienta. Denní dobu, kdy může pacient čerpat vycházky, také určuje lékař. Okno vycházek se pohybuje v rozmezí od 7 hodin ráno do 19 hodin večer.

Kontrola vycházek na neschopence

Zda dodržujete vycházkový režim, podléhá kontrole. Tu prvních 14 dní zajišťuje zaměstnavatel, od doby pobírání nemocenské zase Česká správa sociálního zabezpečení. Pokud nebylo možné zaměstnance odchytit ve chvíli, kdy měl být doma, je třeba předložit potvrzení o lékařském ošetření z doby, kdy kontrola proběhla. Návštěva lékárny či nákup potravin se nepovažují za relevantní omluvy pro nedodržování vycházek.

Pokud není nemocný schopen předložit adekvátní vysvětlení, může dojít k jeho penalizaci a v horších případech i ke ztrátě zaměstnání.

Neschopenka v těhotenství 2020

Každá nastávající maminka reaguje na těhotenství odlišně. Některé ženy mohou a chtějí pracovat až do nuceného nástupu na mateřskou (minimálně 6 týdnů před porodem), jiné trpí silnými křečemi, bolestmi, únavou a nevolností, proto už v časném těhotenství nastupují na pracovní neschopnost.

Důležité je si uvědomit, že při pracovní neschopnosti jsou maximálně 6 hodin dlouhé vycházky, je tedy problém si vůbec zařídit důležité pochůzky, nehledě na to, že výrazně komplikuje možnost dovolené. Odstřihnutí od pracovního kolektivu také může mít negativní vliv na psychiku a zdraví těhotné ženy i dítěte.

Proto je důležité zvážit vlastní situaci, zda jsou těhotenské stavy slučitelné s prací těhotné. Pokud ne, lze o neschopenku požádat obvodního lékaře i gynekologa. Ten vyslechne důvody žádosti a posoudí, zda je pracovní neschopnost tím správným řešením.

Ukončení neschopenky

O ukončení neschopenky rozhoduje ošetřující lékař. Může tak učinit, pokud se zaměstnanec nedostaví na lékařské vyšetření bez vážného důvodu. Dále k ukončení dojde v případě, že se stav zaměstnance zlepšil a může tedy opět nastoupit do práce.

Ukončení dočasné pracovní neschopnosti lékař elektronicky oznámí do systému, takže zaměstnavatel tuto skutečnost uvidí buď na ePortálu, nebo mu dojde také v notifikaci. Zaměstnanci lékař vyznačí údaje o ukončení dočasné pracovní neschopnosti do Průkazu dočasně práce neschopného pojištěnce. Ten poté zůstává u zaměstnance a je na jeho uvážení, zda si ho schová.

Zdroje: www.cssz.cz, www.finance.cz

Neschopenka 2020. Vše, co potřebujete vědět o náhradě mzdy i nemocenské
Ohodnoťte tento článek!
4.8 (96.67%) 12 hlas/ů