Podle dat Českého statistického úřadu vycestovalo v roce 2017 na čtyři a více dní do zahraničí téměř pět milionů Čechů. Letecky se jich přepravovalo téměř 1,8 milionu. Seniorů žije v Česku kolem dvou milionů, což je téměř pětina populace.
"V imunitním systému dochází během stárnutí ke změnám, které se projevují sníženou schopností organismu bojovat s infekcemi," uvedl Maďar. Slabší imunitu mají už lidé kolem 55 let, u některých je tělo oslabeno ještě chronickou nemocí, jako je cukrovka, vysoký krevní tlak a léky na tyto nemoci, jejichž výskyt je ve vyšším věku častější.
Lidé podle Maďara nepočítají s tím, že by se mohli nakazit i na letišti nebo v letadle. "Kapénkové infekce se šíří do vzdálenosti dvou metrů od nakaženého," dodal. Doporučuje proto spíš lety přímo z Česka, kde je nižší riziko cestování s někým nakaženým exotickou nemocí.
Mezi seniory jsou oblíbené i výletní plavby na zaoceánských lodích, podle Maďara ale přináší kvůli vysoké koncentraci lidí ještě vyšší riziko nemocí než v letadle. Častěji se na nich šíří noroviry, které způsobují průjmy či zvracení, chřipky nebo pneumokoky, které mohou způsobit zápal plic. Očkování proti nim mají lidé nad 65 let zdarma.
"Prvním krokem před cestou by mělo být vyhodnocení rizik. Je třeba si zjistit maximum informací a zhodnotit své fyzické schopnosti, zdravotní stav, konzultovat i s ošetřujícím lékařem nebo specialistou na cestovní medicínu," řekl Maďar. V potaz by cestovatelé měli brát klimatické podmínky jako jsou teplota, vlhkost a nadmořská výška, možnosti stravování, dopravu, časový posun a dostupnost a kvalitu zdravotní péče v místě pobytu.
Je také třeba absolvovat doporučená očkování a nespoléhat se jen na povinná. Vhodné je vzít si s sebou do příručního zavazadla dostatečné množství užívaných léků a napsat si názvy léků užívaných a jejich účinnou látku, protože jména léků se v cizině často liší. Pro některé tekuté léky, například injekce na ředění krve, jsou třeba speciální potvrzení v angličtině.
Mezi Čechy obecně i mezi seniory jsou oblíbenými destinacemi Řecko, Turecko, Egypt či Tunisku. Maďar připomněl, že jde o země v Asii a Africe, kde hrozí infekční nákazy, například žloutenka. Roste zájem i o exotické země jako Spojené arabské emiráty, Kapverdy, Zanzibar či Senegal. "Dvacet až 70 procent cestovatelů do rozvojových zemí má zažívací potíže," uvedl. Jistota není podle něj ani luxusní restaurace, protože člověk nevidí hygienické podmínky v jejím zázemí. Obecně se doporučuje nejíst nedostatečně tepelně upravené jídlo, zejména maso a zeleninu, a nepít vodu jinou než balenou.