Očkování proti chřipce a pneumokokům u seniorů a pacientů s chronickým onemocněním

Souhrn

Chřipka je infekční virové onemocnění, které postihne každým rokem značnou část světové populace a je příčinou úmrtí tisíců lidí na celém světě. Přestože očkování představuje efektivní možnost prevence, je proočkovanost v České republice populace stále nízká. Očkování proti chřipce je indikováno především pro rizikové skupiny obyvatel, kde by měla proočkovanost dosáhnout až 75 %. V případě, že osoby nemohou být ze zdravotních důvodů očkovány, je možné využít preventivně, profylakticky či léčebně protichřipková antivirotika druhé generace.
Očkování proti invazívním pneumokokovým infekcím je indikováno u všech osob s chronickým onemocněním a seniorů ve věku nad 60 let. U nás jsou používány dvě vakcíny – polysacharidová Pneumo 23 a konjugovaná Prevenar13.

Klíčová slova

chřipka * antivirotika * vakcinace * invazívní pneumokokové infekce

Summary

Beran, J. Vaccination against influenza and pneumococcal infections in the elderly and in patients with chronic diseases Influenza is an infectious viral disease that each year affects a significant part of the world's population and causes thousands of deaths all over the world. Although vaccination is effective for influenza prevention, the immunization rate remains low in Czech Republic.
Vaccination against influenza is indicated primarily for high risk population groups but can be of benefit to other persons as well, where vaccination rate should reach 75 %. If the person cannot be immunized for medical reasons, influenza antivirals of the second generation can be used preventively, prophylactically or therapeutically.
Vaccination against invasive pneumococcal infections is indicated for all persons with chronic diseases and for the elderly, over 60 years of age. We used two vaccines – a polysaccharide one, Pneumo 23, and a conjugate one, Prevenar13.

Key words

influenza * antivirals * vaccination * invasive pneumococcal infections

Chřipka je závažný zdravotní problém

Chřipka je nejčastější lidské infekční onemocnění a i přesto, že byla mnohokrát prokázána vysoká efektivita různých protichřipkových vakcín, existuje u nás proti tomuto očkování zakořeněný odpor.
Proto většina zdravých dospělých v našem státě ještě nikdy nebyla očkována proti chřipce a ani o takové ochraně proti chřipce neuvažuje. Tímto se naprosto vymykáme z trendu očkování proti chřipce nejen v Evropě, ale i ve světě. Proočkovanost proti chřipce u nás je tak nižší než např. v Maroku, Rusku a na Slovensku.
Proočkovanost naší seniorské populace se odhaduje mezi 10-20 % a podle doporučení expertních orgánů EU by měla být minimálně 75%. Významné publikace ukazují na fakt, že již v roce 2006 žilo v Evropské unii 49 % osob (téměř čtvrt miliardy), které by měly být očkovány proti chřipce. Celková proočkovanost v EU se sleduje podle distribuce chřipkových vakcín na 1000 obyvatel a ta v roce 2006 byla 174. Z ní můžeme usuzovat na proočkovanost, která byla v celé populaci EU okolo 17 %. Naproti tomu v Kanadě je celková proočkovanost proti chřipce cca 33 %, s proočkovaností u seniorů a rizikových skupin okolo 80 %.
Důvodem nízké proočkovanosti v naší republice je velmi vlažný vztah praktických lékařů k tomuto opatření, protože očkování proti chřipce je spojeno s jejich prvotní finanční zátěží. Druhým důvodem je to, že si jen málo uvědomují, jak je očkování proti chřipce účinné právě v rizikových skupinách. Např. námi prováděné očkování u seniorů v domovech důchodců je efektivní v prevenci chřipkové infekce v 41,9 % případů, v prevenci hospitalizací v 74,8 % a v prevenci úmrtí v 87,7 %! Co to znamená prakticky: každý druhý senior, který je očkován proti chřipce, sice může chřipkou onemocnět, ale chřipková infekce je mírná. Neočkované osoby proti chřipce jsou v porovnání s očkovanými mnohem častěji hospitalizovány (až o 75 % více) a mnohem častěji umírají (téměř 2krát častěji než očkované osoby).
Podle údajů Českého statistického úřadu je v České republice léčeno až 571 734 nemocných s interním chronickým onemocněním, což je necelých 6 % celé populace. Zatímco ve věku 15-29 let je podíl těchto nemocných 4 %, v kategorii 45-59 let vzrůstá podíl na 21 % a u lidí nad 60 let činí 33 %. S narůstajícím věkem se zvyšuje prevalence chronických chorob a současně se zvyšuje přítomnost více chorob u jednotlivců – tak připadá 1,8 chronických onemocnění na osobu starší 75 let.

Riziko úmrtí na chřipku a pneumonii u chronicky nemocných

Je všeobecně známo, že lidé se základním chronickým kardiovaskulárním onemocněním, kteří proti chřipce nejsou očkováni, umírají na tuto nemoc a zápal plic až 52krát častěji než zdravé osoby (Obr.1). Z obrázku je patrné, že ze 100 000 jinak zdravých osob, které onemocní těžkou chřipkou, zemřou na chřipku nebo pneumonii dvě osoby. V případě osob se základním chronickým onemocněním se riziko úmrtí dramaticky a u osob s kardiovaskulárním onemocněním je v porovnání se zdravými osobami vyšší až 52krát. Pokud by chřipkou onemocnělo 100 000 osob s chronickým kardiovaskulárním a plicním onemocněním, pak přibližně 870 z nich zemře na chřipku či pneumonii a jejich riziko úmrtí je 435krát vyšší než u zdravého člověka.

Očkování proti chřipce

Očkování proti chřipce inaktivovanými trivalentními subjednotkovými nebo štěpenými vakcínami (Tab. 1) dnes představuje velice účinnou možnost prevence proti chřipce. Indikační skupiny jsou uvedeny v Tab. 2. Protichřipková vakcína pro i. m. aplikaci obsahuje 3x 15 µg antigenů tří aktuálních kmenů chřipky pro následující chřipkovou sezónu, které jsou adjustovány do 0,5 ml. Vakcíny pro i. d. aplikaci obsahují 3x 9 nebo 3x 15 µg antigenů adjustovaných do 0,1 ml. Ve vakcíně jsou obsaženy dva kmeny chřipky A (např. a nejčastěji kmeny A/H1N1 a A/H3N2) a jeden kmen chřipky B. Vakcíny obsahují podle doporučení WHO pro sezónu 2013-2014 následující tři kmeny A/California/7/2009 (H1N1), A/Victoria/361/2011 (H3N2), B/Massachusetts/2/2012. V případě kvadrivalentní vakcíny proti chřipce, která bude v následující sezóně dostupná v USA, se přidává druhý B kmen (B/Brisbane/60/2008). Budoucí sezónní chřipková vakcína tak obsahuje i původní pandemický „prasečí“ kmen H1N1.
Díky driftovým změnám je nutná každoroční příprava nové varianty vakcíny a každoroční očkování.
Současné schéma očkování proti sezónní chřipce pro dospělé je proto pouze jedna intramuskulární nebo intradermální injekce. Očkovací látka proti chřipce se aplikuje, jakmile jsou vakcíny k dispozici – většinou to bývá již koncem září. Od té doby je možné očkovat až do doby cca 14 dní před výskytem chřipky v sezóně. Pak se účinnost vakcíny může teoreticky snížit, protože není jistota, zda je očkovaná osoba ochráněna. Na tvorbu protilátkové ochrany je totiž třeba čas cca 14 dní od aplikace vakcíny. Na druhou stranu očkování během epidemie není kontraindikováno, protože nedochází k žádné interferenci mezi aplikovaným antigenem vakcíny a případnou chřipkovou infekcí.

Nežádoucí účinky po očkování proti chřipce a kontraindikace

Očkování inaktivovanými sezónními vakcínami pro i. m. aplikaci je celkem dobře snášeno. Asi u 20 % očkovaných se projeví nezávažné nežádoucí reakce, jako jsou bolestivost v místě vpichu, otok či zarudnutí. Častá je únava několik hodin po očkování, horečka není po očkování častým symptomem. Po aplikaci i. d. vakcín se nejčastěji objevuje svědění a změna pigmentace v místě aplikace. Kontraindikací očkování proti chřipce je akutní horečnaté onemocnění, přecitlivělost na kteroukoliv složku vakcíny, především na vaječnou bílkovinu. Tato poslední kontraindikace neplatí pro vakcíny připravované na tkáňových kulturách. Další kontraindikací je závažná reakce s alterací stavu po předchozí aplikaci vakcíny. U imunodeficitních pacientů je očkování doporučováno individuálně, a to v závislosti na příčině imunodeficience. Aplikace kortikosteroidů do dávky 0,2 mg/kg váhy nesnižuje výrazně účinek vakcíny. U osob s autoimunitním onemocněním se dává přednost subjednotkové vakcíně, protože přímo stimuluje B-lymfocyty, a tak obchází kaskádu přes Th2.

Dostupné chřipkové vakcíny jsou srovnatelné

Všechny protichřipkové očkovací látky, a to jak subjednotkové, tak i štěpené, které jsou dostupné na českém trhu, jsou srovnatelné co do imunogenity. Protilátky totiž přetrvávají až 36 měsíců, a tak dostatečně a spolehlivě ochrání 6-8 měsíců provedeného očkování v aktuální chřipkové sezóně. Je s výhodou, pokud jsou seniorům aplikovány protichřipkové vakcíny s obsahem adjuvantního prostředku.

Specifická terapie, prevence a profylaxe protichřipkovými antivirotiky

Specifická terapie sezónní chřipky může být prováděna antivirotiky první nebo druhé generace (Tab. 3, 4).
Princip účinku první generace, tedy amantadinu a rimantadinu, spočívá v inhibici funkce proteinového kanálu M2 chřipkových virů A. Amantadin v kapslích je v ČR registrován jako antiparkinsonikum a jako potenciální lék k profylaxi chřipky A.
Antivirotika druhé generace neboli inhibitory chřipkové neuraminidázy se specificky vážou na aktivní část enzymu neuraminidázy, a tím blokují opuštění nových virů chřipky A i B z postižené hostitelské buňky a jejich šíření na vnímavé epiteliální buňky v okolí. Léčba má být zahájena nejpozději do 48 hodin po prvních příznacích. Pak je dosaženo zkrácení horeček a zmírnění příznaků o 1-3 dny. Pozdější aplikace průběh chřipky výrazně neovlivní.
Antivirotika druhé generace je možné užívat v rámci léčby, prevence a postexpoziční profylaxe. V současnosti jsou na českém území k dispozici dva preparáty. Oseltamivir a zanamivir se používají k léčbě, profylaxi i prevenci sporadické, epidemické, pandemické i ptačí chřipky.
Mezi nejběžnější nežádoucí účinky preparátu Tamiflu patří pocit na zvracení, zvracení, bolesti břicha, dyspepsie. Pro preparát Relenza je nejběžnějším nežádoucím účinkem bronchospazmus. V podstatě je možné antivirotika kombinovat se všemi léky, jen je nutná opatrnost všude tam, kde se další léky vylučují stejnou cestou nebo pokud dojde poruše vylučování ledvinami. Při aplikaci Tamiflu by měla být obezřetnost při současném podání metotrexátu pro jeho imunosupresivní účinek.
Předepisování antivirotik by mělo být obezřetné a první indikací by měla být léčba chřipky, naprosto výjimečně prevence či profylaxe. Pro léčbu standardní sezónní chřipky se u těhotných žen léčba antivirotiky nedoporučuje.

Doporučení pro vakcinaci proti pneumokokovým infekcím v dospělosti

Invazívní pneumokoková onemocnění představují vedle chřipky také významný zdravotní a sociální problém – zvláště v seniorské populaci. Původcem je grampozitivní baktérie Streptococcus pneumoniae. Kromě buněčné stěny má ještě polysacharidové pouzdro, díky kterému velmi odolává fagocytóze. Určení polysacharidů pouzdra je základem pro sérotypizaci pneumokoků, kterých je identifikováno kolem 90. Incidence invazívních pneumokokových onemocnění je v ČR i v dalších evropských státech velmi rozdílná a záleží na zavedeném hlášení invazívních onemocnění, typizaci v laboratořích a na celkové úrovni surveillance.
U nás jsou v současnosti registrovány dvě očkovací látky po použití v seniorské populaci. Je to jednak polysacharidová vakcína Pneumo 23, která obsahuje antigeny 23 sérotypů pneumokoků, a dále konjugovaná vakcína Prevenar13, jež obsahuje antigeny 13 sérotypů navázaných na proteinový nosič.
Vakcína Pneumo 23 je připravená z purifikovaných kapsulárních polysacharidových antigenů, získaných z 23 sérotypů Streptococcus pneumoniae 1, 2, 3, 4, 5, 6B, 7F, 8, 9N, 9V, 10A, 11A, 12F, 14, 15B, 17F, 18C, 19A, 19F, 20, 22F, 23F, 33F.
Konjugovaná pneumokoková vakcína Prevenar13 obsahuje 13 kapsulárních sérotypů 1, 3, 4, 5, 6A, 6B, 7F, 9V, 14, 18C, 19A, 19F, 23F konjugovaných na proteinový nosič CRM197 (rekombinantní netoxická varianta difterického toxoidu). Vakcína obsahuje také adjuvantní prostředek (fosforečnan hlinitý).
Očkování polysacharidovou vakcínou je doporučeno k ochraně před pneumokokovými infekcemi, zejména před záněty plic, způsobenými sérotypy obsaženými ve vakcíně. Cílovými skupinami jsou především osoby ve věku 60 let a starší, zvláště starší osoby žijící v ústavech, oslabené nebo s doprovázejícími chronickými onemocněními, avšak bez výrazného imunodeficitu (Tab. 5, 6). Vakcína Prevenar13 má menší spektrum účinnosti, avšak při porovnání s polysacharidovou vakcínou vyšší imunogenitu u minimálně 10 antigenů.
U vakcíny Pneumo 23 se aplikuje i. m. do deltového svalu jedna dávka vakcíny 0,5 ml a přeočkovává se po pěti letech. U vakcíny Prevenar13 se aplikuje též jedna dávka vakcíny i. m. do deltového svalu a potřeba přeočkování nebyla doposud stanovena.
Vakcíny Pneumo 23 i Prevenar13 mohou být podány současně s vakcínou proti chřipce, za předpokladu, že se vakcíny aplikují do dvou různých míst.
Místní a celkové nežádoucí účinky jsou běžné a dobře tolerovatelné. Nejčastěji se vyskytují teplota, nechutenství, zvracení a průjem.

Shrnutí pro praxi – závěr

Chřipka je nejčastější lidské infekční onemocnění, které je zároveň velmi závažné, protože je na světě příčinou tisíců úmrtí. Invazívní pneumokoková onemocnění jsou závažnou zdravotní komplikací nejen u chronicky nemocných pacientů, ale i u každého seniora. Nejefektivnější prevence chřipky a invazívních pneumokokových onemocnění je možná jen očkováním, které dramaticky snižuje riziko vzniku onemocnění chřipkou a pneumonií a dále snižuje počty hospitalizací a úmrtí především mezi seniory chronicky nemocnými. Proočkovanost proti chřipce i pneumokokovým onemocněním v naší populaci je velmi nízká, a to i přes fakt, že v ní existuje až 50 % osob v riziku. Bylo by velmi žádoucí, aby praktičtí lékaři výrazně zvýšili proočkovanost proti chřipce a invazívním pneumokokovým onemocněním u svých chronicky nemocných nebo seniorů, které mají ve své praxi. Orientace na právě tyto dvě skupiny chřipkou ohrožených osoby by měla být pro příští roky prioritou.

Tab. 1 Protichřipkové vakcíny registrované v ČR
Obchodní název Výrobce Typ očkovací látky Věk
Fluarix GlaxoSmithKline štěpená od 6 měsíců
Vaxigrip SanofiPasteur štěpená od 6 měsíců
IDFLU 9 SanofiPasteur štěpená 18-59 let
IDFLU 15 SanofiPasteur štěpená od 60 let
Begrivac Novartis Vaccines štěpená od 6 měsíců
Influvac Abbott subjednotková od 6 měsíců
Preflucel Baxter štěpená (na Vero buňkách) od 18 let
Fluad Novartis Vaccines subjednotková, nové adjuvans starší 65 let
Poznámka:
Vakcíny obsahují dle doporučení WHO pro sezónu 2013-2014 následující tři kmeny: A/California/7/2009 (H1N1), A/Victoria/361/2011 (H3N2), B/Massachusetts/2/2012.
Ne všechny registrované vakcíny budou v následující sezóně na trhu dostupné.

Tab. 2 Cílové skupiny doporučované pro očkování proti chřipce
1. Rizikové skupiny – vysoké riziko komplikací a úmrtí
při onemocnění chřipkou
osoby starší 50 let
osoby umístěné v léčebnách pro dlouhodobě nemocné
osoby v domovech důchodců
osoby s chronickým onemocněním dýchacích cest – astma, CHOPN
osoby s kardiovaskulárním onemocněním
osoby s diabetem a jinými chorobami látkové výměny včetně
metabolického syndromu a závažné obezity
osoby s hemoglobinopatií
osoby po mozkové či srdeční příhodě
osoby s imunosupresí (včetně infekce virem HIV)
osoby po splenektomii či s dysfunkční slezinou
osoby s chronickým onemocněním ledvin a jater
děti ve věku 6 měsíců až 18 let léčené dlouhodobě kyselinou
acetylsalicylovou – rizikový faktor Reyeova syndromu
osoby s nádorovým onemocněním
ženy, které budou ve II. či III. trimestru gravidity během chřipkové
sezóny (obvykle prosinec až březen)
2. Osoby, které jsou v kontaktu s rizikovou skupinou
a mohou chřipku snadno přenést
zdravotničtí pracovníci
zaměstnanci domovů důchodců a LDN
zaměstnanci home-care
členové rodin osob, které mají vysoké riziko vzniku komplikací
3. Skupina osob, které mohou mít z očkování prospěch
osoby, které cestují do oblastí, kde cirkuluje virus chřipky
osoby zaměstnané v důležitých oblastech služeb (doprava,
školství, policie)
adolescenti na internátních školách, vysokoškolští studenti
na kolejích
každý, kdo si přeje snížit riziko onemocnění chřipkou

Tab. 3 Specifická léčba, profylaxe a prevence chřipky antivirotiky
první a druhé generace
Amantadin
2x 100 mg/den pro zdravé a mladé; 1x 100 mg/den pro osoby starší
65 let a 3 mg/kg/den u dětí
Relenza (zanamivir)
inhalační podání pomocí inhalátoru „Relenza Diskhaler“
k léčbě chřipky dospělých, mladistvých a dětí (? 5 let)
aplikace v průběhu prvních 48 h
dospělí – celková DD je 20 mg
seniorům ani dětem není třeba dávkování upravovat
u pacientů s poruchou funkcí jater nebo ledvin není třeba dávku
upravovat
léčba: dvě inhalace (2x 5 mg) po 12 h po dobu 5 dnů
profylaxe: po kontaktu s nemocným do 36 h 2 inhalace
(2x 5 mg) jednou denně po dobu 10 dní
prevence: dvě inhalace (2x 5 mg) jednou denně v období
nejvyššího výskytu onemocnění maximálně po dobu 28 dnů
Tamiflu (oseltamivir)
léčba chřipky u dospělých a adolescentů od 13 let
i děti s váhou nad 40 kg
zahájit do 2 dnů
léčba: jedna tobolka (75 mg) 2x denně po dobu 5 dnů
profylaxe: po kontaktu s nemocným do dvou dnů 1 tobolka
(75 mg) 1x denně po dobu 7-10 dní
prevence: jedna tobolka (75 mg) jednou denně v období
nejvyššího výskytu onemocnění maximálně po dobu 6 týdnů
standardně neužívat v těhotenství, změna dávkování u snížení
funkce ledvin
Aplikace antivirotik u dětí
Obě antivirotika je možné aplikovat i u dětí. Pro preparát Relenza je
dávkování stejné jako u dospělých. Pro Tamiflu (používá se Tamiflu
suspenze 12 mg) je dávkování následující:
léčba chřipky u dětí od 1 roku do 13 let (děti s váhou pod 40 kg)
zahájit do 2 dnů
profylaxe není u dětí v SPC popsána; doporučena stejně jako
léčba jen jedna dávka po dobu 7-10 dní
nežádoucí účinky – zvracení, méně bolesti břicha, epistaxe,
konjunktivitida
Pozn.
Léčba by měla být zahájena do 48 h od počátku onemocnění, kdy je replikace viru
nejvyšší a efekt léčby výraznější.
Profylaxe = užívání antivirotik po kontaktu s nemocným chřipkou v průběhu epidemie
či pandemie.
Prevence chřipky = užívání antivirotik v průběhu epidemie (v ČR nejčastěji mezi
4-12 kalendářním týdnem) či pandemie.

Tab. 4 Dávkování Tamiflu suspenze u dětských pacientů
Váha v kg Věk v letech Dávka v mg
méně než 15 1-3 30 mg (2,5 ml) 2x/den
15-23 4-7 45 mg (3,75 ml) 2x/den
24-40 8-12 60 mg (2,5 ml) 2x/den
více než 40 více než 13 75 mg 2x/den (tobolka)

Tab. 5 Doporučené postupy očkování dospělých podle věku proti
pneumokokům podle Doporučení České vakcinologické společnosti
ČLS JEP
Indikace k aplikaci PPV23 nebo PCV13 u osob bez zřejmého rizika
podle věku
18-50 let 50-60 let 60-65 let > 65 let
– PPV23 PPV23 nebo PCV13/CV13 PCV13

Tab. 6 Doporučené postupy očkování proti pneumokokům u jednotlivých rizikových kategorií dle
Doporučení České vakcinologické společnosti ČLS JEP
Chronická onemocnění, která jsou indikací k aplikaci PPV23 nebo PCV12
Skupina (riziková) Chronické onemocnění nebo indikace Preferovaná vakcína
? 60 let > 60 let
imunokompetentní osoby chronické srdeční onemocnění (včetně městnavého PPV23 PCV13
selhávání a kardiomyopatie)
chronické plicní onemocnění (zejména CHOPN, PPV23 PCV13
včetně emfyzému a astmatu)
diabetes mellitus PPV23 PCV13
únik mozkomíšního moku PPV23 PCV13
kochleární implantát PPV23 PCV13
chronická onemocnění jater PPV23 PCV13
osoby s funkční nebo srpkovitá anémie nebo jiné hemoglobinopatie PCV13 + PPV23
anatomickou asplenií vrozená či získaná asplenie, hyposplenie nebo splenektomie PCV13 + PPV23
imunokompromitované osoby vrozený nebo získaný imunodeficit PCV13 + PPV23
HIV infekce PCV13 + PPV23
chronické selhání ledvin PCV13 + PPV23
nefrotický syndrom PCV13 + PPV23
leukémie PCV13 + PPV23
lymfomy (Hodgkinova nemoc) PCV13 + PPV23
generalizované nádorové onemocnění (individuálně PCV13 + PPV23
dle diagnózy a doporučení ošetřujícího onkologa)
imunosupresivní léčba včetně dlouhodobé aplikace PCV13 + PPV23
kortikosteroidu (minimální ekvivalent 0,5 mg prednizonu na kg a den) PCV13 + PPV23
orgánové komplikace PCV13 + PPV23
mnohočetný myelom PCV13 + PPV23
Vysvětlivky
PPV23 = polysacharidová pneumokoková vakcína Pneumo23
PCV13 = polysacharidová vakcína konjugovaná na bílkovinný nosič Prevenar 13
Poznámky:
PPV23 i PCV13 je možno kombinovat s vakcínou proti chřipce.
Nad 70 let věku může mít očkování/přeočkování s PPV23 výrazně nižší účinnost.
Tam, kde bylo schéma zahájeno PPV23, je možno přeočkovat po pěti letech PCV13.
Pokud byla předchozí dávka PPV23 aplikována po 60. roce věku, je preferováno přeočkování jednou dávkou PCV13 po pěti letech.
U imunosuprimovaných jedinců je doporučováno po aplikaci PCV13 aplikovat s odstupem 2-6 měsíců PPV23 z důvodu rozšířeného pokrytí.

**

Prohlášení autora o spolupráci s farmaceutickými firmami: v letech 2003-2009 spolupracoval se společností GSK na klinickém hodnocení chřipkových vakcín.

Literatura
1. PARKER, AM., VARDAVAS, R., MARCUM, CS., et al. Conscious consideration of herd immunity in influenza vaccination decisions. Am J Prev Med, 2013, 45, p. 118-121.
2. ZUCCOTTI, GV., FABIANO, V. Influvac, a trivalent inactivated subunit influenza vaccine. Expert Opin Biol Ther, 2011, 11, p. 89-98.
3. GIEZEMAN, KM., NAUTA, J., de BRUIJN, IA., PALACHE, AM. Trivalent inactivated subunit influenza vaccine Influvac: 25-year experience of safety and immunogenicity. Vaccine, 2009, 27, p. 2414-2417.
4. RYAN, J., ZOELLNER, Y., GRADL, B., et al. Establishing the health and economic impact of influenza vaccination within the European Union 25 countries. Vaccine, 2006, 24, p. 6812-6822.
5. ZHU, FC., ZHOU, W., PAN, H., et al. Safety and immunogenicity of two subunit influenza vaccines in healthy children, adults and the elderly: a randomized controlled trial in China. Vaccine, 2008, 26, p. 4579-4584.
6. BEYER, WE., PALACHE, AM., OSTERHAUS, AD. Comparison of serology and reactogenicity between influenza subunit vaccines and whole virus or split vaccines: a review and meta-analysis of the literature. Clin Drug Investig, 1998, 15, p. 1-12.
7. BERAN, J., HAVLÍK, J. Chřipka – klinický obraz – prevence – léčba. 2. vyd., Praha : Maxdorf Jesenius, 2005.
8. BERAN, J., MORAVIK, J. Effectiveness of vaccination against influenza in SkodaAuto Company employees during the influenza season 2000-2001. Cent Eur J Public Health, 2003, 11, p. 209-215.
9. Složení chřipkových vakcín pro sezónu 2013-14. http://www.who.int/influenza/vaccines/virus/recommendations/2013_14_north/en/index.html. Přístup dne 26/06/2013
10. BERAN, J., PEETERS, M., DEWÉ, W., et al. Immunogenicity and safety of quadrivalent versus trivalent inactivated influenza vaccine: a randomized, controlled trial in adults. BMC Infect Dis, 2013, 13, p. 224. 1
1. McELHANEY, JE., BERAN, J., DEVASTER, JM., et al. AS03-adjuvanted versus non-adjuvanted inactivated trivalent influenza vaccine against seasonal influenza in elderly people: a phase 3 randomised trial. Lancet Infect Dis, 2013, 13, p. 485-496.
12. VILA-CORCOLES, A., OCHOA-GONDAR, O. Preventing pneumococcal disease in the elderly: recent advances in vaccines and implications for clinical practice. Drugs Aging, 2013, 30, p. 63-76.
13. Centers for Disease Control and Prevention (CDC). Noninfluenza vaccination coverage among adults – United States, 2011. MMWR Morb Mortal Wkly Rep, 2013, 62, p. 66-72.
14. BOCCALINI, S., BECHINI, A., LEVI, M., et al. Cost-effectiveness of new adult pneumococcal vaccination strategies in Italy. Hum Vaccin Immunother, 2013, 9, (Epub ahead of print).
15. DURANDO, P., ALICINO, C., De FLORENTIs, D., et al. Improving the protection against Streptococcus pneumoniae with the new generation 13-valent pneumococcal conjugate vaccine. J Prev Med Hyg, 2012, 53, p. 68-77.
16. Doporučení České vakcinologické společnosti pro pneumokokovou vakcinaci v dospělosti. http://www.vakcinace.eu/doporuceni-a-stanoviska. Přístup dne 26/06/2013.

O autorovi| Prof. MUDr. Jiří Beran, CSc. Centrum očkování a cestovní medicíny, Poliklinika II, Hradec Králové Institut postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví, Subkatedra tropické a cestovní medicíny e-mail: jiri.beran@vakcinace.cz

Obr. 1 Úmrtí na zápal plic a chřipku během epidemie (na 100 000 nemocných). Z obrázku je patrné, že ze 100 000 jinak zdravých osob, které onemocní těžkou chřipkou, zemřou na chřipku nebo zápal plic dvě osoby. V případě osob se základním chronickým onemocněním se riziko úmrtí dramaticky zvyšuje a u osob s kardiovaskulárním onemocněním je vyšší až 52krát v porovnání se zdravými osobami.

Očkování proti chřipce a pneumokokům u seniorů a pacientů s chronickým onemocněním
Ohodnoťte tento článek!