Jak na bolest hlavy

Oproti obecně oblíbenému omylu bolest hlavy neznamená automaticky migrénu a migréna nejsou jen bolesti hlavy. Ty mohou být i příznakem pouhé únavy, stresu nebo přetížení krční páteře. Takzvané sekundární bolesti hlavy mohou doprovázet i nebezpečné onemocnění mozku.

ilustrační fotografie

Většina bolestí hlavy naštěstí patří do skupiny primárních bolestí hlavy, které nejsou nebezpečné a kde není na zobrazovacím vyšetření (například CT či vyšetření magnetickou rezonancí) zjistitelná příčina. Tyto bolesti hlavy, mezi něž patří i migréna nebo tenzní bolesti hlavy, ale dovedou být velmi nepříjemné, opakují se a mohou nás značně obtěžovat a omezovat náš běžný život. Příznivou zprávou je, že ve většině případů jsou dobře ovlivnitelné léčbou.

Také z nevhodných léků

Sekundární bolesti hlavy mají různé příčiny. Jsou projevem velmi široké a různorodé skupiny onemocnění, která přímo postihují oblast mozku (například krvácení do mozku nebo jeho nedostatečné prokrvení, nádor či zánět mozku a plen mozkových, úrazy mozku). Mohou být projevem celkového onemocnění organismu, vysokého krevního tlaku, nevyrovnaného vnitřního prostředí, zánětů paranazálních dutin (vedlejších dutin nosních) nebo pocházet z oblasti oka či ucha. Relativně častou příčinou četných bolestí hlavy je i nadměrné užívání analgetik nebo jiných léků proti bolesti hlavy.

Pro lékaře i jejich pacienty je velmi důležité umět odlišit projevy primární bolesti hlavy, kdy stačí nasazení vhodné léčby, od projevů bolesti sekundární, která vyžaduje rychlé vyšetření příčiny bolesti a pokud možno její odstranění. Červeně dále uvádíme varovné projevy nebezpečné bolesti hlavy, které znamenají riziko. Takovou je například náhlá silná bolest hlavy vzniklá při tělesné námaze nebo při sexuální aktivitě.

Rizikovou je také každá bolest hlavy, která je doprovázena některými neurologickými příznaky, jako je porucha hybnosti končetin, poruchy zraku, porucha řeči nebo závratě či dvojité vidění.
V těchto případech je plně namístě návštěva lékaře, jenž doplní pomocná vyšetření, jako jsou krevní testy, zobrazovací metodiky (rtg, CT, MRI), a podle typu obtíží i další vyšetření. V případě podezření na nebezpečnou bolest hlavy pak lékař odešle pacienta do nemocnice.

Dědictví po mamince

Migréna je charakterizována nejen výraznou pulzující bolestí hlavy, ale i doprovodnými příznaky, které znepříjemní život stejně jako samotná bolest. Bývá to nevolnost nebo zvracení, dále přecitlivělost na světlo, na hluk i na pachy.

Člověk s akutním záchvatem migrény má snahu zůstat v klidu, nejlépe v temné a tiché místnosti beze světla, hluku, hudby, pokud možno nerušen vůbec ničím. Pokud se pacientovi nebo pacientce podaří usnout, je v části případů vyhráno a druhý den bývá již v pořádku. Zajímavé je, že se předpoklady pro migrénu dědí a v rodině bývá často postiženo několik generací.

Migréna je onemocněním mladého a dospělého věku, nejčastěji postihuje osoby mezi 25 a 45 lety, ženy v tomto věkovém období asi třikrát častěji než muži. Záchvat migrény může být vyvolán různými podněty, jako jsou rozrušení, stres, změna počasí, některá jídla či nápoje, případně i jen žízeň nebo hlad.

S migrénou cloumají hormony

První záchvat migrény se často objeví poprvé v období puberty a bývá vyprovokován hormonálními změnami při dospívání nebo u žen i zahájením užívání hormonální antikoncepce. Někdy přijde první záchvat migrény až později během života. Migréna je u nezanedbatelné části žen svázána s menstruací, kdy bývají záchvaty častější a silnější.

Obtíže se u většiny migreniček zlepšují v těhotenství. Období přechodu je z hlediska ženy a migrény nejednoznačné – u některých pacientek záchvaty vymizejí, u některých se stav naopak zhorší, většinou opět v souvislosti s užíváním hormonálních léků pro klimakterické obtíže.

Rozhodně lze ulevit

Léčit lze akutní záchvat migrény, ale v některých případech se lékaři zaměří i na prevenci. Cílem preventivní léčby je omezení počtu záchvatů i snížení jejich intenzity.
Pro léčbu záchvatu migrény bývají nasazována běžně dostupná analgetika (paracetamol, kyselina acetylsalicylová) nebo nesteroidní antirevmatika (ibuprofen, diklofenak), která však u některých pacientů nestačí. Pak je plně namístě užít specifická antimigrenika, léky ze skupiny triptanů, které řeší jak bolest, tak dovedou ulevit i od nevolnosti a zvracení.

Léky z této skupiny působí přímo na receptory nervových zakončení a dovedou nejen tlumit bolest, ale i zabránit dalšímu rozvinutí záchvatu, pokud jsou užity včas. Při léčbě migrény jsou velmi důležitá i režimová opatření, jako je vynechání spouštěcích faktorů migrény, kterým se vyhnout lze (konkrétní jídlo, nápoj), úprava životosprávy, dostatek spánku, přiměřená tělesná aktivita, přiměřený příjem potravy i tekutin. Pokud je vyvolávajícím faktorem stres, je obtížné jej odstranit, ale lze se o to pokusit. V některých situacích přinese úspěch psychoterapie nebo relaxační cvičení, případně změna prostředí.

Příliš těsná čepice

Tenzní bolesti hlavy mají jiný charakter než migréna. Jde o tupou tlakovou bolest, která je oboustranná, typu těsné pásky kolem čela nebo těsné čepice na hlavě. Na rozdíl od migrény nastupuje pomalu, nedosahuje tak silné intenzity, nedonutí nemocného k přerušení běžné denní aktivity, ale obtěžuje ho.

Trvá hodiny až dny, často se objevuje během dne nebo navečer, více dnů po sobě. Tělesná námaha zde na rozdíl od migrény stav nezhorší, například procházka nebo sport často od bolesti uleví. Vyvolávajícím faktorem tenzní bolesti hlavy bývá nejčastěji rozrušení, stres, konflikt, ale i obava ze situace, kdy by ke konfliktu mohlo dojít. Může se objevit i jako reakce na ukončení déletrvající stresové situace.

Deprese a bolest

U pacientů s bolestmi hlavy bývá často přítomna i deprese nebo úzkost. Mezi odborníky se diskutuje o tom, zda je deprese spíše reakcí na opakované bolesti hlavy, nebo zda se tato onemocnění vyskytují současně.

Léčba tenzní bolesti hlavy není většinou problémem, dobře zaberou běžně užívané léky proti bolesti. Problémem se stává její opakování, kdy u některých pacientů může dojít k nadměrnému užívání léků proti bolesti. Proto u některých pacientů s tenzní bolestí hlavy lékař navrhne i léčbu preventivní, účinné jsou léky ze skupiny antidepresiv.

Nehrát si na hrdinu

Při bolesti hlavy podle průzkumů většina lidí sáhne po volně prodejných analgetikách. Důležitá ale není jen volba vhodného léku a jeho dávky, ale i správný okamžik, kdy si lék vezmeme. Není správné brát lék proti bolesti preventivně, „co kdyby náhodou“, ale stejně nevhodné je i s podáním léku heroicky vyčkávat, jestli se už nastupující bolest rozjede nebo sama od sebe přejde. Rozjetá bolest pak dokáže víc a déle působení léku odolávat – a my zcela zbytečně trpíme.


O autorovi: MUDr. Jolana Marková, primářka Neurologické kliniky FTN, IPVZ Praha

Ohodnoťte tento článek!