Trávicí trakt

Prostřednictvím trávicího traktu získává organismus látky, které potřebuje k životu. Potrava prochází procesem trávení a následně vstřebávání, s konečným výsledkem zapojení jednotlivých složek výživy do metabolických procesů.

Hlavní funkcí trávicího traktu, ústrojí nebo také systému je trávení, vstřebávání živin a dalších důležitých složek potravy a vyloučení nestrávených zbytků, včetně látek, které nejsou již v metabolismu využitelné a mohly by být i toxické.

Odlišuje prospěšné a škodlivé

Orgány trávicího traktu významně zasahují do metabolických procesů organismu, přičemž v centru všeho dění jsou játra a významný úkol zde má slinivka břišní, která zasahuje do procesu trávení i metabolických reakcí.

Trávicí trakt má současně významnou úlohu v kontaktu s vnitřním, ale i zevním prostředím. Musí odlišit látky, které organismu prospívají, nebo naopak škodí. Podle svých kapacitních možností musí co nejlépe chránit svého nositele. Prostřednictvím střeva navíc trávicí trakt aktivuje imunitní systém.
Trávicí trakt spojujeme s řadou funkcí:
• trávením,
• vstřebáváním,
• sekrecí a exkrecí,
• pohybem (motilita, peristaltika),
• metabolickou a hormonální aktivitou,
• reaktivní a aktivační obrannou činností.

Trávení a vstřebávání složek potravy

Vrozeně a dále získaně člověk rozpoznává jedlé a nejedlé složky zevního prostředí. Potraviny (jedlé složky) přijímá ústy, kde začíná proces jejich trávení, který umožňuje rozložit potraviny na co nejjednodušší části, jež jsou organismem ke vstřebání akceptovatelné. Oba tyto procesy doplňuje sekrece (vylučování) – především se jedná o enzymy, ale i o další látky – do trávicího traktu.

Proces trávení začíná v dutině ústní, kde je strava rozmělněna. Účinkem enzymu (slinné amylázy – ptyalinu) obsaženého ve slinách se začnou rozkládat polysacharidy na jednodušší složky. Proces trávení sacharidů pokračuje po příchodu stravy do dvanáctníku a dále do tenkého střeva. Sekrece slinivky břišní (enzym pankreatická amyláza) a produkce enzymů v tenkém střevě (sacharáza, laktáza, maltáza a další) umožní rozložit sacharidy až na glukózu, fruktózu a galaktózu.

Jednoduché cukry se dále vstřebávají a dostávají krví z trávicího traktu do dalších částí organismu. Proces vstřebání sacharidů probíhá hlavně v horní části tenkého střeva. Trávení bílkovin začíná v žaludku, kde kyselý obsah žaludeční šťávy potravu naruší a pepsin (aktivovaný enzym) začne štěpit bílkoviny do jednodušší formy. Proces trávení bílkovin pokračuje v tenkém střevě za aktivní účasti dalších enzymů slinivky břišní a enzymů střeva k rozštěpení na jednoduché oligopeptidy (peptidy tvořené více aminokyselinami) a aminokyseliny, které se vstřebávají a dostávají do krevního oběhu.

Proces trávení tuků je složitější, musejí být nejdříve emulgovány účinkem žlučových solí, které se žlučí dostávají do trávicího traktu a následně účinkem enzymu lipázy jsou rozkládány na mastné kyseliny a glycerol. Proces trávení tuků tak především probíhá ve dvanáctníku a horní části tenkého střeva.
Uvolnění a dále vstřebávání dalších organismem využitelných látek (minerálních látek, stopových prvků, vitaminů, vody…) je zajišťováno v součinnosti s jejich přítomností v potravě, jednotlivých částí trávicího traktu a řady dalších působících faktorů. Minerální látky a voda jsou jednotlivými částmi trávicího traktu resorbovány (vstřebávány), ale i secernovány (vylučovány). Zbytky nestrávené potravy se však zbavují vody až v tlustém střevě, kde se odpad stravy ve formě stolice zahušťuje.

Význam střevní mikroflóry

Střevní mikroflóra je tvořena bakteriemi, které osidlují trávicí trakt. Kyselé prostředí žaludku ničí většinu mikroorganismů, které se dostávají s potravou do trávicího systému. Některé mikroorganismy přežívají a s postupně zvyšující se koncentrací osidlují tenké a tlusté střevo. Ve vztahu ke zdraví člověka jsou některé bakterie spíše škodlivé, jiné naopak prospěšné. Oba typy mikroorganismů se většinou vyskytují v určité rovnováze.

Charakter stravy, věk, nemoc, stres a další faktory mohou tuto rovnováhu příznivě či nepříznivě ovlivnit. Pozitivní význam k posílení zdraví, včetně příznivého ovlivnění četných funkcí trávicího traktu, se přičítá tzv. probiotickým mikroorganismům.

Střevní mikroflóra má významnou úlohu pro procesy trávení v tenkém i tlustém střevě. Kromě toho, že probiotické mikroorganismy tvoří přirozenou ochranu vůči patogenním (škodlivým) mikroorganismům, zlepšují trávení bílkovin, štěpení mléčného cukru laktózy, ale i štěpení lipidů (tuků). V tlustém střevě střevní mikroflóra dále ještě částečně rozkládá polysacharidy, které nebyly metabolizovány ve střevě tenkém, částečně odbourává nestrávené složky potravy s obsahem dusíku. Střevní mikroflóra hraje i významnou roli v syntéze vitaminu K a některých vitaminů ze skupiny B. Ovlivňuje střevní peristaltiku a podobně.

Vliv výživy a zevního prostředí na trávení

Procesy trávení bezprostředně souvisejí s charakterem výživy a způsobem jejího přijímání. Po příjmu potravy následuje postupná aktivace funkčních systémů trávicího traktu. Přijetí potravy do úst reflexně aktivuje sekreci žaludeční šťávy.

Již vzhled, vůně a chuť jídla tuto sekreci slin navodí, nebo i potlačí. Výrazně se zde uplatňují emoce, negativně zvláště úzkost, nervozita a podobně. Na tuto psycho-nervovou reflexní odpověď navazují fáze aktivace žaludku a následně střeva.

Sekreci trávicích šťáv a adekvátní pohyb trávicího traktu ovlivňuje řada hormonů. Proces vyprazdňování závisí na charakteru požité stravy, ale například i na složení střevní mikroflóry a podobně. Je známo, že potrava prochází žaludkem a dále trávicím traktem v závislosti na svém složení. Pokud je bohatá na obsah sacharidů, prochází žaludkem rychleji, řádově v průběhu 2–3 hodin. Pokud obsahuje vyšší množství tuků, je její průchod žaludkem zpomalený, řádově na pět a více hodin.

Proč je nutná vláknina

Významnou úlohu v procesech trávení má vláknina. Vláknina je tvořena složkami rostlinného původu, které se neštěpí trávicími enzymy, a není proto stravitelná. Strukturu vlákniny tvoří především polysacharidy, které mají buď schopnost absorbovat vodu a zvětšovat tak svůj objem (vláknina rozpustná), anebo vodu nepřijímají (vláknina nerozpustná).

Vláknina významně ovlivňuje procesy trávení, vstřebávání i tranzitu střevního obsahu. Přítomnost vlákniny například zpomaluje vstup glukózy do krevního oběhu. Nerozpustná vláknina snižuje resorpci tuků a cholesterolu, což vše příznivě působí v rámci prevence i léčby metabolického syndromu. Nerozpustná vláknina rovněž váže látky, které mohou aktivovat nádorové bujení v trávicím traktu.

Rozpustná vláknina je využívána bifidogenními (probiotickými) střevními bakteriemi, které produkují mastné kyseliny, s krátkým řetězcem, tzn. významnou složku energie, výživy a tím i stability buněk tlustého střeva. Oligosacharidy z vlákniny jsou také významnou složkou, která podporuje růst zdraví prospěšných (probiotických) bakterií trávicího traktu. Tuto složku výživy označujeme termínem „prebiotikum“. Vláknina navíc příznivě ovlivňuje vylučování stolice a tím i toxických látek, které se z organismu odstraňují.

Dyspeptický syndrom

Poruchy trávení, vstřebávání, sekrece a motility střevní vnímá postižený jedinec velmi nepříznivě – bolesti břicha, pálení žáhy, nadýmání, pocity na zvracení, někdy i průjmové stolice a celkovou nevolnost. Tyto obtíže mohou být pouze funkční, mohou se však i spojovat s organickým postižením trávicího traktu. Odlišení typu obtíží je v rukou odborného lékaře, který má možnost provést vyšetření, jež umožní vyloučit nebo potvrdit případný patologický nález na trávicím traktu.
Mezi nejčastější organické nálezy patří zánět, porucha resorpční činnosti střeva nebo výskyt jiných změn orgánů trávicího traktu.

Zvláště u horního dyspeptického syndromu provázeného bolestmi v nadbřišku je nutné vyloučit poměrně rozšířenou infekci bakterií Helicobacter pylori.
Je nutné pomýšlet i na vředovou chorobu žaludku či dvanáctníku, ale například i na kaménky v žlučníku, postižení slinivky břišní a podobně. Nadýmání se může například více objevovat u malabsorpčního syndromu s poruchou vstřebávání látek. Je tomu tak například u celiakie nebo při intoleranci mléčného cukru (laktózy). Příznaky dráždivého tračníku mohou zakrývat zánětlivé onemocnění střev a podobně.

Potíže třetiny populace

Funkční dyspeptický syndrom nemá organický nález. Jeho příčinou jsou různé patofyziologické mechanismy. Například k nim patří zvýšená reaktivita žaludku při naplnění stravou, alterovaná sekrece žaludeční šťávy, zpomalené vyprazdňování žaludku, zvýšená senzitivita dvanáctníku na tukové a kyselé složky, změněná peristaltika střeva a další funkční poruchy. Studie belgických autorů například uvádí, že 30 procent pacientů s funkční dyspepsií, kteří po jídle pociťují plnost v oblasti nadbřišku, případně mají pocit na zvracení nebo i zvrací, má zpomalené vyprazdňování žaludku. A 37 procent pacientů s říháním, bolestí v nadbřišku po příjmu potravy a úbytkem na váze mělo funkční dyspepsii spojenou se zvýšenou citlivostí žaludku po jeho rozpětí při příjmu stravy.
Dyspeptické obtíže horní nebo dolní části trávicího traktu jsou časté, vyskytují se různě, někde postihují až třetinu populace.

Závěr

Trávení je složitý proces napojený na další funkce trávicího traktu. Poruchy trávení jsou nepříjemné, narušují psychickou pohodu, jsou i ekonomicky zatěžující. Příčiny obtíží jsou různé. Často souvisejí s nevhodnou životosprávou, se způsobem příjmu potravy, který náš organismus odmítá. Často nám chybí dostatek příjmu vlákniny (zdroj: zelenina, ovoce).

Konzumace alkoholu a kouření obtíže podporují, stejně jako nesprávné rozdělení příjmu stravy v průběhu dne, nekulturnost prostředí, spěch a stres. Měli bychom se nad tím vším zamyslet dříve, než nás uvedené obtíže postihnou, a pokud se tak už stane, měli bychom hledat východiska ve změnách svého životního stylu, aby to bylo ku prospěchu našeho trávení a tím i nás samotných.

Pravidelnost a úměrnost

Procesy trávení, vstřebávání, sekrece a motility trávicího traktu ovlivňuje kromě charakteru vlastní výživy mimo jiné i systém jejího příjmu. První příjem potravy má být až po noční pauze a dále bychom měli konzumovat menší dávky v průběhu celého dne. Procesy trávení samozřejmě narušuje nepravidelnost a také neúměrnost jednotlivých porcí stravy. Zvláště stravovací režim, kdy vynecháme snídani, omezíme oběd a den završíme bohatou večeří těsně před spánkem, vede k různým poruchám a obtížím. Psychické problémy i fyzická kondice organismu tvoří další skupinu faktorů, které se zde uplatňují.


O autorovi: MUDr. Petr Tláskal, CSc., primář Dětské polikliniky FN Motol, předseda Společnosti pro výživu

Ohodnoťte tento článek!