U nich je problém ve včasném odhalení „stařecké“ nemoci a v tom, že postup je rychlejší a průběh odlišný, řekl ČTK lékař Alzheimercentra Slavomír Pietrucha. Vedle genů přispívá k rozvoji nemoci nadměrný stres.
„V ohrožení jsou zejména lidé, kteří vykonávají profese náročné na psychiku, a to lékaři, bankéři a vysoce postavení manažeři. Dlouhodobé přetěžování mozku, nadměrný stres a málo regenerace pro mozkové tkáně - tento 'koktejl' může spolu s dalšími vlivy spustit u lidí s genetickými předpoklady rozvoj Alzheimerovy choroby,“ varoval.
Zatímco u lidí mezi 60 až 64 lety je zhruba půlprocentní výskyt Alzeimerovy demence, mezi lidmi nad 85 let jí trpí každý čtvrtý a po devadesátce více než třetina. Mezi klienty Alzheimercenter je nejvíc, 58 procent ve věku 80 až 89 let, ale také dvě procenta mezi 50 až 59 lety věku a jedno procento mladších padesáti let.
Diagnostika Alzheimerovy choroby v mladším věku je obtížná. Prvním příznakům často nikdo nevěnuje dostatečnou pozornost. Lékaři většinou nepředpokládají, že by se mohlo jednat o některou z forem demence. Ojedinělé tak podle Pietruchy nejsou situace, kdy nějakou dobu trvá, než je nemoc správně diagnostikována.
Alzheimerova choroba patří mezi nejobávanější nemoci současnosti. Narušuje mozek a způsobuje pokles jeho funkcí spojených s myšlením, pamětí a úsudkem. Pacient je trvale závislý na pomoci druhých. Ztrácí paměť i běžné návyky, schopnost orientace v čase a prostoru, přestává být schopen komunikace i samostatného pohybu.
V ČR podle statistik má Alzheimerovu nemoc až 80.000 lidí. Vyléčit se nedá, její průběh ale je možné ovlivnit způsobem života, který člověk vedl před propuknutím nemoci. U lidí s aktivním životním stylem a bohatým duševním životem je průběh nemoci pomalejší. Mozku prospívá učení se novým věcem, luštění křížovek, hraní her náročných na pozornost, četba, cestování a pohyb. Nežádoucí naopak je nečinnost, deprese a pití alkoholu.